HULIZA (E02)

Moc se mi líbí “vohozy” herců a dalších účinkujících. Vozový park ČST se dnes dost rozšířil a k oblíbenému benzínovému Roburu, Škodě 1202 Stejšnu a Volze “carevně”, přibyla ještě Š1203 naložená papírem do sběru, Tatra 603 a taky nová Volha. Estébáci tady vypadají, jako skoro až legrační parťáci, ale musím se přiznat, že jsou velmi důvěryhodní, až z nich mrazí 🥶.  Hlavní “hrdina” Standa Pekárek měl na sobě parádní bílé tričko Bohemians ČKD Praha. Ovšem zelená ADIDAS teplákovka byla špatně. Jednalo by se absolutní raritu, přivezenou individuálně, nejspíš ze západního Německa. V Bohemians ČKD Praha totiž byly v sedmdesátých letech zelené teplákovky s dvěma bílými proužky a bílým zipem, který byl i u náprsní kapsičky, dále byl na bundě zlatý klokan v kulatém bílém logu se zeleným písmem. Krátký bílý zip byl i na nohavicích tepláků, umožňoval rychlé a praktické svléknutí přes obuv 😋. Těším se na další díl. (09.04.2023)

Už jsem se nějak sžil s antihrdinou Hádkem, jeho primitivismus a vtipy o nachcané klouzačce už mne neiritují. Atmosféra socialismu perfektně vystižena - chlast, zaprané záclony a pohlavní styky v sešeřelých zasedačkách. Omlouvám se herečce Kláře Melíškové, že jsem o ní napsal, že má kuní ksicht; měl jsem pocit, že je jí teď všude plno. A v obličeji mi připomíná ondatru či surikatu. (10.04.2023)

Po shlédnutí druhého dílu a přečtení zdejších recenzí se domnívám, že tato minisérie bude podhodnocená. Druhá část nám nabízí nový pohled na okolí Stanislava Pekárka a jednotlivé charaktery, které se v porovnání s průměrností a tmavě šedou barvou hlavního hrdiny, postupně vybarvují podle toho, jak si okolnosti žádají. V plné kráse se nám otevírá svět tehdejšího marasmu a všudypřítomné deprese, která je podtržena jednotvárností doby. V rámci vývoje minisérie je velmi podstatný charakter Stanislava, který nás příběhem bude provázet. Nedomýšlí následky svých rozhodnutí, je vypočítavý a pomstychtivý, ambiciózní ale nepříliš schopný, žene ho vpřed pouze vidina vlastního prospěchu, není bojácný (spíše vzhledem ke své inteligenci než vzhledem ke své odvaze) a navozuje vztahy se svým okolím pouze podle toho, zda jsou nějak užiteční jemu (především pak na jeho vztahu k ženám je to evidentní). Není to tedy hrdina ani prvoplánový antagonista - ve výsledku se jedná o postavu, která diváka dokáže pobavit. (10.04.2023)

„Redakce tumoru, soudružského humoru.“ Atmosféra houstne, společenské bahno řídne, nachcávání manželské klouzačky pokračuje. Tentokrát nevěrník zjistí, že kudy chodí tudy plodí, my zjistíme, že je Standa sympaticky zásadový člověk („Zásadně nepiju, je to špatné na prut.“) a do jaké prdele na vrátnici porušení zásad vede. Ještě že je uniforma vrátného respekt budící a náplň práce tak zajímavá. Kontrolovat docházku a přítomnost... podprsenek.  ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [][] Jaké poznatky Standa vytěžil ze své spolupráce s StB: A) Že je to fajn a vlastně o nic nejde, jen říkat co kdo říkal. B) Že zkoušet na soudruhy z kachlíkárny švejkování je o přeshubu. C) Že režisérka Válová díky Standovi dostala klidnější práci. Prý je ráda. D) Že když v Československé televizi někdo „přikrýval“, StBáci mu dali „deku“. [][] Ušklíbám se pobaveně Standovým vtipům, směju se soudruhům. Hurónsky. Pláču při vzpomínkách. Hořce. (12.04.2023)

Standa pokračuje v krasojízdě a seriál dostává grády.  Dost dobrý.  Jen se mi zdá, že vice se souloží a vice vulgarity, zejména když Standa ťukne  auto jednomu soudruhovi a jeho řidič spustí svůj slovník.  Jinak ve Slaným to žije a hledá se stálé byt  pro mladé.  Laťka je vysoko a  uvidíme co bude dál. HULIZA   jede  . (11.04.2023)