Ghostland

Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně. (30.08.2018)

Sice slabší čtyři, ale Ghostland vyvolává celkem nepříjemné pocity a je na každém z nás jak je pobere a kdo je jak zvrácený, co ještě člověk unese a co už je na něj moc. Zkrátka se tu skrývá dost momentů, ze kterých se úplně komfortně cítit nebudete a ze začátku budete možná trochu zmatení, ale pak vyjde vše najevo jak to teda je. :D (08.08.2018)

Nadpis mierne zavádzajúci, duchárinu nečakať! (Chvalabohu). Matka a dve dcéry sú v úvode prepadnuté dvoma ohyzdnými maniakmi. Jedna dcéra sa z toho dostane, druhá sa úplne zblázni, a keď sa po dlhšej dobe celá rodina stretne pohromade, celé to peklo sa začína odznova. Akákoľvek ďalšia veta k príbehu by už bol veľký spoiler, takže tu to stopnem. A môžem začať chváliť. Laugier ma teraz pomaly až šokoval, pretože som nečakal, že sa vráti k svojim začiatkom. Nie je to síce až taký extrém ako dokonalý Martyrs, ale konečne vyšlo niečo, čo sa k nemu aspoň trochu približuje. Bustillo s Maurym začínajú jasne ťahať za kratší koniec. Nádherné, brutálne, psychologické exploitation v najčistejšej podobe. Bohatstvo, toto som si fakt užil. Vynikajúci, totálne vyšinutí záporáci, fyzický a psychický teror, gore, akcia, krik, naháňačky, všetko tu bolo. Akurát to skončilo až príliš banálne, ale to som ochotný prepáčiť, pretože veľa sa tam už vymyslieť nedalo. Pre mňa zatiaľ tohtoročný top, ale do konca roka je ešte ďaleko. (10 rokov trvalo Francúzom, kým sa zobudili, no som rád, že som sa toho dožil). (30.04.2018)

Psal jsem to už minule, ale musím to napsat znova. Laugier to má hrozně těžké, protože po Mučednících prostě nemůže točit "normální filmy", musí být vždy o kus víc meta, o kus víc progresivní, o kus víc subverzivní. Ani Ghostland nezapře až křečovitou snahu splnit všechny nároky, které kdyby nebyly naplněny, tak by Laugier prohrál - nároky, které jsou kladeny na málokoho dalšího. Kdyby ten film nebyl tak nesmírně zatížený a mohl se chvílemi nadechnout, tak by byl příjemnou, důmyslnou žánrovkou. Ale protože tou být nesmí, má poměrně málo manévrovacího pole. A končí jako mechanická a po první třetině i odhadnutelná snaha o nemožné. 3 a 1/2 (10.06.2018)

„SVĚT JE STRAŠNÉ MÍSTO...“ /// Ty pičo! Hned vod začátku… frajer co čichne ke kundě a vokamžitě pozná, kdo je Barbína. Krásně mě mrazí… a často soustavně. Holčině slušně hrabe.. nebo tam fakt straší? Co je sen? Co skutečnost? Nejradši bych se taky probudil a sledoval nějakou pohodovou romantiku, třeba vo úspěšný spisovatelce hororů, která žije spokojenej rodinnej život. Ale zpátky k filmu… ten barák je zajímavej a to osazenstvo taky! Tenhle film voceněj (nebo spíš teda asi ne) všechny úchylný panenky Barbie, který čekaj na svýho Kena. Tohle se stát mně, tak vo tom napíšu! Teda kdyby mě to Chocoloušek dovolil. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju v baráku, ze kterýho jsem vysraná. 2.) Často nevím, jestli bdím nebo spím. 3.) Thx za titule „Katru“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (23.06.2018)