Ghostland

Intenzivní freak house nightmare. Smutek a lidštější emoce Laugierovi nejdou a nejspíš ano nikdy nepůjdou, ale aspoň se mu zde chválitebně zadařilo skloubit pro něj typické ultra-násilí a děsivý hnus s prolínáním snu a reality, útěku z ní do osvobozující imaginace. Nedává to vždy smysl, ale ve výsledku je z toho působivá skládačka, ve které (díky bohu) nejhorší představitelná traumata z minulosti nacházejí úlevu. A tím i vystresovaný divák (po ránu jako první z pěti žánrově spřízněných filmů dne docela hard-core budíček). [Sitges FF] (07.10.2018)

Režisér brutálního filmu Martyrs opět na scéně ! O Ghostlandu jsem si vůbec nic nezjišťoval, pouze viděl postery a podle nich jsem čekal nějakou duchařinu. Díky bohu, že jsem se mýlil. První polovina celkem nic moc, jenže pak se to celé obrátilo vzhůru nohama a přesně jako hlavní postava jsem se i já pochcal a závěrečná půlhodina byla vyloženě psycho ! Poslední film Pascala Laugiera byl pro mě zklamáním, ale tady mi to vše vynahradil. Doufám, že jeho další Horor bude co nejdříve. 70% (04.09.2018)

Pascal Laugier je prostě borec. Nejdřív nás namlsá odkazem H. P. Lovecrafta a pak rozjede masomlejnek, u kterýho jsem měl co dělat, abych to ustál a strachem se v posteli neposral. Ghostland je výbornej kousek. Sice je samoúčelnej a jednoduchej, jak Zemanovi trencle, ale přesto se jedná o stylovku, která i přes to všechno překvapivě funguje. Syrový hard-core horor, u kterého mi vůbec nevadí jednoduchý námět, místy složité nelogičnosti v rámci reality versus sen, ale užívám si to v konceptu samotného hororu jako takového. (28.12.2018)

Matka s dvoma dcérami zdedia dom po svojej tete. Nanešťastie sa hneď po príjazde stanú obeťami brutálneho útoku a široko-ďaleko nie je nikto, kto by bezbranným ženám mohol pomôcť. Čaká ich najhoršia noc ich života. - Jednoznačne horor, ktorý nestačí vidieť len raz. Podla očakávania velmi sofistikovaný zážitok, ktorý sa ťažko popisuje slovami, ale ukazuje, že pán Pascal Laugier je na hororovej scéne výnimočným zjavom a ja som za jeho diela velmi vďačný. Ghostland dokáže nespočetnekrát prekvapiť, a vždy, keď som začal mať pocit, že som režisérove úmysly prekukol, priniesol ďalšiu otočku úplne opačným smerom. Nie je to síce až taký hlboký zážitok ako Martyrs, ale takýchto dôležitých kúskov v tomto žánri človek vela nenájde. Po druhom zhliadnutí pôjde hodnotenie pravdepodobne vyššie, pretože mám pocit, že mi napriek nevídanému zážitku vela vecí uniklo. + herec z Devil's Gate a Cult of Chucky + herečka z Residue (10.06.2018)

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)