Strnadovi

Upřímně řečeno mi přijde, že etudy nabízejí zajímavější příběhy než Strnadovi. Druhá půlka, ta z poslední etapy natáčení, pak je už hodně velká marnost, kdy je sice přístup do soukromí největší, ale smysl a důvod to sledovat jako by se nějak vytratily. Poslední dobou přicházím Třeštíkové na chuť, ale tohle je prostě chabý materiál. Tři jen s odřeným ušima. (27.12.2017)

Strnadovi se převtělují do celovečerního dokumentu a třetí část, na které je celé dílo vystavěno nabízí nejvíce dramatických momentů v dlouholetém manželství této sedmičlenné rodiny. Třeštíkové se do rukou dostal výjimečný materiál a jeho zpracování je velmi subtilní a citlivé. Strnadovi jsou otevření, autentičtí a zcela upřímní lidé a celé vyprávění může bez nadsázky posloužit jako sonda do dlouholetého vztahu, kde každodenní jednotvárná starost o chod velké rodiny a udržení podnikatelské činnosti, představují dvoufrontovou válku o zachování si zdravého rozumu. Strnadovi nejsou přelomový dokument, ale netrpí patosem, obsahují překvapivě mnoho vtipných momentů a mají tendenci k postupnému „zrání“. Po projekci následovala diskuze s Helenou a na její otázku, zda někdo věří na 35 let společného soužití se po krátkém zaváhaní v plném sále několik rukou zvedlo… tak alespoň malá naděje tu je :) (Předpremiéra Aero 2017) (13.01.2017)

Spojené Manželské etudy, Manželské etudy po dvaceti letech a Manželské etudy po pětatřiceti letech. Jenže jako celek to funguje naprosto skvěle, takže ač je to pouze kompilát (možná přibyly nové scény, ale nejsem zas tak pozorný divák, abych to poznala), já jsem se na Strnadovy koukala ráda. Jejich příběh mi přijde silný a jsem zvědavá, kam budou pokračovat dál. Líbilo by se mi sledovat i osud jejich dětí, ale chápu, že se toho nemusí chtít účastnit. (26.06.2019)

Díky čsfd jsem se účastnila předpremiéry filmu i diskuse s Helenou Třeštíkovou. Film obsahuje ze dvou třetin, to co již bylo uvedeno v rámci Manželských etud v televizi. Strnadovi jsou bezesporu zajímavá rodina, vysokoškoláci s pěti dětmi, snažící se rodinný život skloubit s podnikáním, a bohužel obojí se evidentně moc nedaří. Silné okamžiky - dojemně pečující paní Strnadová o své dětičky, které na ní naprosto prdí, a ona dává rodině úplně vše na úkor svého (duševního) zdraví. Ke konci neustále brečící pan Srnad - ano chápu, děti se moc nepovedly a firma taky není zlatý důl, ale nějak jsem měla problém mu věřit. Nicméně film mě donutil přemýšlet i o svém životě. Za film a příjemnou atmosféru v kině 4* (20.01.2017)

V živote rodiny Strnadovcov bolo toho toľko, že im nakoniec Třeštíková „musela“ dať spin-off (dovtedy boli „len“ súčasťou jej časozberných Manželských etud). V ich živote sa odohrali aj temné veci (synove problémy s drogami, depresie), ale každopádne je to oproti Katke, Renému a Marcele prechádzka ružovou záhradou. Strnadovi sú sympaťáci, hoci s robotou to preháňajú – život je aj o iných veciach, než len o zarábaní peňazí a kto raz podľahne ich vôni, zle dopadne, podľa mňa nikdy nemôže byť šťastným človekom. No ale keď si urobíte päť detí, zadovážite si dom s rozlohou milión metrov štvorcových a firmu máte takú veľkú, že by sa do nej zmestilo desať sloních stád (myslím, že by urobili stokrát lepšie, ak by si otvorili webový obchod s nábytkom), potom sa ani netreba čudovať, že v práci trčíte od rána do noci a ste pod obrovským ekonomickým tlakom v podstate celé desaťročia. Na celovečeráku oceňujem, že hoci Strnadových poznám z Manželských etud, Třeštíková doňho dala plno nových, dovtedy nepoužitých záberov a scén. Z toho ich mŕtvolne tichého a vyľudneného obchodu mám dodnes nočné mory. (29.01.2018)