The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Ked som film videl pred rokmi na CT, tak ma bavil ovela viac. Dnes mi pripada prilis jednoduchy. Proste taka nonstop destrukcia v ktorej nie je cas na aspon trochu prepracovanejsiu zapletku. Postavy mi pripadali nevyrazne, takze mi boli celkom ukradnute. No a samotne sceny destrukcie su v porovnani s dobovou konkurenciou minimalne o triedu lepsie ale sami o sebe mi uz nestacia, aby ma film bavil. Filmu by bodla aj nejaka poriadna myslienka. Cely cas som vahal medzi dvoma a tromi hviezdickami ale nakoniec davam dve kvôli otravnemu nabozenskemu podtonu behom filmu a hlavne na konci. Uz mi to fakt lezie krkom. ()
Zde se mísí žel nepříjemně strnulý filmařský přístup s velmi ambiciózním tahem po vyprávění a pompézními scénami neomezujícími se na USA. Do pořádného áčka bohužel chybějí slušní herci, je to bída. Ale aspoň tam neotravuje skřet Cruise. Technicky, technologicky, logicky, teologicky je tenhle klasický Wellsův příběh na velmi slušné úrovni (pochopitelně na rok 1953). Venkoncem lepší pachuť v ústech po jeho skončení, než dosáhl Spielberg s verzí roku 2005. Potěšil Northrop YB-49. ()
Na svou dobu tak velkolepé a oskarovými speciálními efekty ověnčené science fiction, podle románu H. G. Wellse, se teda až moc nepovedlo. Těm efektům dávám samozřejmě palec nahoru, stejně tak i poslední apokalyptické scéně a předloze. Pak jsou tu ale věci, které by si zasloužily spíše palec dolů. Hlavně teda obsazení - hlavní ,,hrdina" se celou dobu tváří jako nějaký politik, který právě zpronevěřil pár melounů a nějak se snaží vykroutit (nechápu, co ve filmech na těhle vědátorech kočky vidí) a nemůžu si vzpomenout na jedinou prospěšnou věc, kterou udělal. Nesympatický hrdina prostě táhne film dolů, to je jasný. Dál tu je taky scénář, který má místy opravdu nelogické jednání i dialogy. No mohlo to být váborné sci-fi. V tomto ohledu bych spíš doporučil Spielbergův remake, ale tohle taky ujde. ()
TAk jsem po dlouhý době konečně viděl tohle přelomové dílo a bohužel ve mě zůstalo trpké zklamání, což o to efekty jsou vynikající a bezchybné ale ta prvoplánovovst jako že všichni všechno vědí mě strašně štvala a ta naivita byla nepřekonatelná. Takže bohužel. Nicméně se na film celkem dobře kouká, takže 3*. ()
Musim říct, že napodruhý to na mě už zapůsobilo daleko víc. Líbilo se mi rozdělení filmu do plus mínus třech hlavních částí - zpočátku odlehčenou atmosféru zkoumání spadlého meteoritu a prvního kontaktu s mimozemšťany střídá prostřední nabitá vojenská pasáž, která už zasahuje celou planetu a která vrcholí použitím atomovky ...a závěr, který je už těžce depresivní a ze zprvu srandovních talířů a ufounů se stává skutečně katastrofická ničivá síla. Pro současnýho diváka to asi vůbec není, jelikož efekty už jsou většině lidí asi spíš k smíchu, ale třeba zvuk je vynikající doteď, stejně jako vizuální "barevná" stránka filmu. Celkově jasná sci-fi klasika, kterou si pustím radši než Spielbergův remake. ()
Galerie (96)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (24)
- Marťanské válečné stroje měly každý asi dvacet drátů. Některé byly pro zavěšení a manévrování, zatímco jiné přenášely energii do různých světel a mechanismů. (Marek06)
- Z celkového rozpočtu 2 milionů amerických dolarů bylo celých 1,4 milionu vynaloženo na speciální efekty. (Hans.)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama