The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (89)
Nad všemi, kdo se zde pozastavují nad triky a v lepším případě je blahosklonně promíjejí "vzhledem k roku výroby", je potřeba se leda útrpně pousmát. Oscara za efekty film dostal zřejmě náhodou a z technicoloru rozluštíte kde co. No jasně. To jsem se zase jednou rozčílil... konkrétně triková stránka je totiž naprosto úchvatná a kromě samotného závěru, kde už šlo o příliš viditelné kulisy, by z fleku obstály i dnes. To s příběhem je to horší, už samotná Wellsova kniha je zastaralá, naivní a svým způsobem legrační, ale do padesátých let se hodil dokonale. Skvělá je i atmosféra, nevím, na kolik jde o zásluhu režisérovu či velmi dobrého hudebního podkresu, ale kolik filmů z roku 1953 dokáže udržet dnešního diváka v napětí nonstop po celých 85 minut? Výborný, i když (s pochopitelným ohledem na omezenou stopáž) místy zkratkovitý film, který je o třídu lepší než patetičtí Spielberg s Cruisem dohromady. ()
Hodně roztomilý retráč, kterému nechybí působivá atmosféra, ani jistý estetický magnetismus (podobně je tomu i u starého Star Treku)... Kvalitu příběhu zajišťuje výborná předloha H. G. Wellse a celé to mnohem lépe funguje i bez velkolepého patosu a nacionální propagandy. Takže Válka světů rovná se katastrofické sci-fi o invazi z vesmíru, které s přehledem strčí do kapsy většinu současných velkoprodukcí na stejné téma. Triková stránka není všechno a ten "deus ex machina" závěr je příjemným prolomením stereotypu, který má současný divák zažitý. Je příjemné po všech těch nákladných agitkách vidět zase film, kdy svět bojuje jako jeden muž (krom Ostbloku, samozřejmě, ale co byste chtěli v 50. letech, že :o)) a nakonec není žádný spásonosný národ, který je nejchytřejší, nejvtipnější a nejsilnější... ()
Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty. ()
Na svou dobu tak velkolepé a oskarovými speciálními efekty ověnčené science fiction, podle románu H. G. Wellse, se teda až moc nepovedlo. Těm efektům dávám samozřejmě palec nahoru, stejně tak i poslední apokalyptické scéně a předloze. Pak jsou tu ale věci, které by si zasloužily spíše palec dolů. Hlavně teda obsazení - hlavní ,,hrdina" se celou dobu tváří jako nějaký politik, který právě zpronevěřil pár melounů a nějak se snaží vykroutit (nechápu, co ve filmech na těhle vědátorech kočky vidí) a nemůžu si vzpomenout na jedinou prospěšnou věc, kterou udělal. Nesympatický hrdina prostě táhne film dolů, to je jasný. Dál tu je taky scénář, který má místy opravdu nelogické jednání i dialogy. No mohlo to být váborné sci-fi. V tomto ohledu bych spíš doporučil Spielbergův remake, ale tohle taky ujde. ()
Z pohledu dnešního diváka neuvěřitelně naivní a směšný příběh. Ovšem v době svého vzniku, kdy zuřila studená válka a Amerika byla nasáklá paranoidní atmosférou mccarthismu, měla Válka světů své místo. Mnozí, ovlivněni tehdejší náladou, si dosadili na místo marťanů komunisty a dívali se na to jinak, než my dnes. Z historického hlediska dávám za tři, z toho filmového bych tak štědrý nebyl....Ale protože filmy té doby miluju a v poslední době jsem jim naprosto propadl, své původní tříhvězdičkové hodnocení mírně vylepším :o) ()
Galerie (96)
Zajímavosti (24)
- Marťanské válečné stroje měly každý asi dvacet drátů. Některé byly pro zavěšení a manévrování, zatímco jiné přenášely energii do různých světel a mechanismů. (Marek06)
- Marťanské válečné stroje měly být původně kráčející stativy, jak byly vyobrazeny v románu H.G. Wellse. (Marek06)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama