Sicario 2: Soldado

Tak predovšetkým S2 má úplne odlišnú atmosféru ako S1, čo v mojom prípade znamenalo, že ma už po pár minútach prešla chuť porovnávať a sústredil som sa výhradne na film ako samostatný subjekt. Večná škoda, že sa Sheridan neodhodlal zakončiť svoj extrémne násilný scenár skutočne natvrdo a logicky a pri konci už film začína vymýšľať, ako sa vlastne ukončiť, aby sa vlk nažral a ovca ostala celá. No nejako sa to podarilo, ale namiesto facky sme mohli dostať poriadnu päsťovku. S2 sa snaží podať otázku kartelov ako akúsi metaforu americkej zahraničnej hurá politiky, kedy sa "občas" najskôr strieľa a potom pýta, pričom je jasné, že musí dochádzať k omylom a Irak tu nie je spomínaný asi len tak náhodou. Ale ako potom po sebe pozametať, že...jeden bývalý mexický právnik na to nemusí stačiť. Graver a Alejandro patria medzi najlepšie chlapské postavy posledných rokov a je to zásluha ich vhodne vybratých predstaviteľov, že aj druhá časť nie je v globále väčším sklamaním. Budeme sa ale pre istotu tváriť, že Alejandro ešte mimo sujetu mal k dispozícii bicykel, keď bol schopný sa dostať k autám...chyba, ktorá musí zaraziť každého, kto zrovna v kine nespí...70% (17.07.2018)

Politika je svinstvo. To poznají i hrdinové tohoto filmu, kdy na začátku účel světí prostředky a je povoleno být zlý. Jenže vše se dá podat tak, aby to vyznělo dokonce ve prospěch těch zlých a pak i americký ministr raději akci skrečuje, byť ze začátku to byl on sám, kdo z klece vypustil vlčáky... V takových chvílích to pak většinou schytají právě ti včáci, protože nejenže už je nikdo nechce, ale jejich krvavé mordy mohou být dokonce na obtíž... První půlku filmu jsem sledoval úplně bez dechu, ta druhá už byla mírně slabší a hlavně mně naštval ten restart jednoho z hrdinů. Víc nebudu spoilerovat, alspoň, škoda, že ten závěrečný rozhovor o budoucnosti už tvůrci raději neukázali a šoupli závěrečné titule... Brolin byl skvělej a samozřejmě i Del Toro. Jak se v nějakém filmu mluví španělsky a točí se to kolem Mechika, sedí mi tam Del jak hrnec na prdel... To jsou prostě lokace pro jeho typ :-). Dávám za 4 tečky na obrazovce termovize... * * * * (05.07.2019)

S druhým Sicariom som bol veľmi spokojný. Nie síce až tak, ako s prvým, ale rozdiel je zanedbateľný. Pre mňa bolo podstatné, že chýbala Emily Blunt, že sa otvárali zložité problémy, ktoré nemali jednoduché riešenie a že záverečné titulky poskytli príležitosť nadviazať na oba filmy ďalším. V druhom Sicariovi mi chýbala tá tajomná až mystická atmosféra, ktorá bola v prvom často prítomná. Oba filmy boli kvalitne nakrútené a tá čudná hudba prispievala k potrebnej atmosfére. Bezemočná honba za splnením úloh a chýbajúce morálne limity potvrdzujú, že ide o film z 21. storočia. (02.11.2019)

Stačí pár vteřin sledovat Sicario, aby bylo jasné, že přešlo od Villeneuvea a Deakinse do rukou zásadně standardnějších filmařů - což ale nemusí být nutně na škodu, ostatně z jedničky jsem nějak zvlášť stržený nebyl a dokonce mám pocit, že dvojka mě i při svojí "nevyjímečnosti" zajímala o trochu víc. O trochu. Sicaio si každopádně našláplo na bourneovskou nekonečnost, kdy může vzniknout libovolné množství dílů, v nichž ty samé postavy budou řešit ty samé křivdy, protože děj vždy skončí tam, kde začal - když si to člověk uvědomí, tak to plahočení Del Tora v posledních scénách má hned trochu meta význam. Jinak film veskrze rutinní a čitelný, na němž se jen krásně odhaluje americká ideologie - jakkoliv už si Američané nedělají iluze o svém systému a dekonstruují a podvracejí ho už i v dílech největšího mainstreamu, právě americký systém produkuje jedince, kteří se vůči němu v jeho rámci vzbouří a tu holčičku zachrání - to je ten rozdíl, který odlišuje mexické kartely, které mladé lidi vraždí, a Američany, z jejichž řad vždy vzejde někdo, kdo je zachrání. V Sicariu už je to svojí přímostí a psychologickou nevěrohodností (uchovávaná vnitřní čistota Brolina a Tora je jenom klišé, o jehož uvěřitelnost se nikdo ani nesnaží, jsou to prostě konstanty), ale tak nevadí... (28.06.2018)

Od začátku jsem byl příjemně překvapen brilantní režií, jakož i jasným a nekompromisním směrem, kterým se film vydal. Drsní chlapi, mise bez pravidel, vše syrově, realisticky, ale i efektně natočeno. Film je ostrý a ledově chladný jako břitva. Bohužel právě proto zůstává i publikum jaksi méně emocionálně zainteresováno a pouze to, si myslím, že je důvod, proč dvojka řadu lidí neoslovila tak jako jednička. 8/10 (28.10.2018)