Sicario 2: Soldado

Druhé macho řádění na americko-mexickém pomezí je ve znamení navazování. Zámořský debutant Sollima kráčí ve stopách Villeneuva s patřičným respektem a přitom s vlastní tváří, Wolski se snaží dívat náročnýma očima Deakinse a cellistka Guđnadóttir pokračuje tam, kde se zesnulým Jóhannssonem kdysi temně začala. Platí i to, že Sheridan je nejméně silným článkem soukolí, nicméně přičítám mu k dobru, že nyní upozadil ženský element, pro který v tomhle světě nelítostných vlků není důstojné místo. Strážný anděl smrti Del Toro i ve false flag zamotaný Brolin drží svůj vysoký standard a zatímco ten první naváže vztah s prostředkem k vedení války, ten druhý pokračuje v poznání, že tahle válka vyhrát nejde, jen udržovat rovnováhu a dělat to tak, aby ti nahoře při tom vypadali dobře. Pořád tam je ta znepokojivá atmosféra prostředí, které mě zvláštním způsobem přitahuje, ale nikdy bych se nechtěl stát jeho součástí a toho si na Day of the Soldado nutno cenit. Završení trilogie by se teď mohl chopit Jeremy Saulnier.. (29.06.2018)

Politika je svinstvo. To poznají i hrdinové tohoto filmu, kdy na začátku účel světí prostředky a je povoleno být zlý. Jenže vše se dá podat tak, aby to vyznělo dokonce ve prospěch těch zlých a pak i americký ministr raději akci skrečuje, byť ze začátku to byl on sám, kdo z klece vypustil vlčáky... V takových chvílích to pak většinou schytají právě ti včáci, protože nejenže už je nikdo nechce, ale jejich krvavé mordy mohou být dokonce na obtíž... První půlku filmu jsem sledoval úplně bez dechu, ta druhá už byla mírně slabší a hlavně mně naštval ten restart jednoho z hrdinů. Víc nebudu spoilerovat, alspoň, škoda, že ten závěrečný rozhovor o budoucnosti už tvůrci raději neukázali a šoupli závěrečné titule... Brolin byl skvělej a samozřejmě i Del Toro. Jak se v nějakém filmu mluví španělsky a točí se to kolem Mechika, sedí mi tam Del jak hrnec na prdel... To jsou prostě lokace pro jeho typ :-). Dávám za 4 tečky na obrazovce termovize... * * * * (05.07.2019)

První komentáře byly natolik rozpačité až odmítavé, že zchladily můj zájem do té míry, že jsem vyčkal na reakci mého oblíbeného flankera.27 a teprve poté jsem se odvážil usednout do přítmí kinosálu. Nemá smysl si nalhávat, že největším důvodem pro pokračování byl úspěch Sicaria, který se stal pro řadu filmových fanoušků malým filmovým zjevením. Stefano Sollima sice nedosahuje kvalit Denise Villeneuva, ale pořád jde o nadprůměrného filmaře, který má navíc k žánru blízko. Taylor Sheridan si sice vybral slabší den, vlastně mám pocit, že je to zatím nejslabší scénář, který jsem z jeho dílny mohl vidět, ale ani tady neshledávám důvod k zásadní kritice. To, co fungovalo na jedničce, tedy atmosféra, postavy, hudba a styl, bylo v zásadě úspěšně přeneseno do pokračování. Tvůrci napodobují styl Sicaria, ale nekopírují přitom obsah. Nejde o zásadní titul roku, ale slušnou letní žánrovku, kde jsem necítil žádné zklamání z proinvestovaných peněz za vstupné do multiplexu. Celkový dojem: 75 %. (19.07.2018)

Trochu mi vadí, jak se tvůrci bojí přijít s odlišným přístupem a jen rutinně napodobují to, co jsme viděli před třemi lety. Mám s tím problém především proto, že oproti valné většině diváků nepovažuji první díl za dokonalé dílo a Soldado se bohužel, alespoň pro mě, od Sicaria liší jen v maličkostech. Je to stejně drsné, špinavé a nekompromisní, ale zároveň v mnoha momentech dost nudné. A stejně jako minule se jedná o technický a vizuální nadstandard, kterému však chybí pořádné napětí a výraznější postavy. V rámci žánru si raději zopakuji seriálový Narcos, avšak na poslední patnáctiminutovku, ve které se dostaví jak napětí a emoce, tak i krásná neúprosná akce v čele s výtečným Brolinem, si v budoucnu zavzpomínám rád :-) 6/10 (18.09.2018)

Já to moc nechápu. Za mě o parník před jedničkou. Té jsem dal 3 z milosti, tady dám nakonec pět, i když těsně, jsem bohužel ovlivněn dle mého nepatřičnou zdejší kritikou. To skvělé z jedničky zůstalo, zejména super prostředí a dokonalé akční a dramatické scény, a k tomu se přidal děj, který od začátku do konce táhne a neuhne. A navíc divák ví, o co se tak nějak hraje, na rozdíl od prvního dílu. V prvním Sicariu jsem byl nezúčastněný pozorovatel. Koukal jsem na dvě hovada a jednu krávu a bylo mi úplně jedno, co se jim stane. To se ve dvojce změnilo a všechny postavy, a to i ty vedlejší, mají najednou mnohem lidštější rozměr a svůj vývoj. Jako jo, je to mainstreamovější, ale tak nějak mi to víc vyhovovalo. Na Isabele mi celou dobu záleželo. Skvělý byl i vedlejší charakter mladého převaděče a obecně ta sebranka okolo něho. Ústřední duo a zejména Benicio se stali více kladnými a méně rozporuplnými postavami, přesto si uchovali to, co je dělá zajímavými. Nechápu, že si někdo stěžuje, že je akce málo. Vždyť tu byla skoro furt, na rozdíl od 3 akčních scén v jedničce. A úvodní scéna v obchodě je neskutečná, to mi bylo opravdu ouzko. Zkrátka velmi příjemné překvapení a když si čtu kritiku filmu z ostatních komentářů, zůstává mi rozum stát, neb mi dokonale sedí na první díl, ale vůbec ne na ten druhý. (07.04.2019)