Sorjonen

Spadla jsem do bubliny severských krimi, to spíš nepopřu, ale vnímám rozdíly, které mezi nimi jsou. Na Kariho Sorjonena jsem dostala vřelá doporučení a je pravda, že postavy, prostředí a i ten skvělej nápad postavit děj na hranici mezi Finskem a Ruskem je snad i lepší než Dánsko a Švédsko. To, co mi nebylo pochuti, je epizodický charakter. Mám mnohem raději, když se linka táhne celou sérií a klidně i víc. Bordertown má 11 dílů a případy trvají dvě až tři epizody. Za mě nejlepší příběh byl první (chtěla bych zmínit i poslední, ale ten konec byl tristní) ... (a má to fakt krásnou kameru a výpravu) (02.07.2018)

Snaha o vytvoření jedinečného seriálu a jedinečného vyšetřovatele na vás nečekaně vyskočí v první vteřině prvního dílu. Mě to vyloženě šokovalo, ale negativním způsobem. Hlavní protagonista není vůbec sympatický a jeho metody na mě spíš působí, jako autistický záchvat. Jak seriál plyne snaha scénáristů o "šok" se násobí. Přibude nám nová a pro mě dost nechutná kolegyně + velmi úchylné a zbytečné scény například s pohybujícími se zadky lidí, kteří by v žádném případě neměli svoje sexuální praktiky provádět komerčně, aby neznechutili ostatním krásu pohlavního styku. Přiostřuje se i v případech, které náš autista řeší. Konec první řady mi tak přišel spíš nechutný, než zajímavý. Spíš natahovaný o zbytečné scény, než povedený. To vše podtrhuje autistova manželka a její snaha o proniknutí do rodinné mafie místních bosů, kteří vlastní půl města a shodou okolností je jeden z nich její bývalý přítel. K tomu se přidává nelogické chování autistovy dcery a její prostopášné kamarádky. Třetí série je pak směsicí zvratů a zajímavých případů - bohužel kolikrát špatně experimentálně natočených s posuny časem a snahou o vytvoření něčeho víc než obyčejného případu. A zase si k tomu domyslete ještě hlavní dějovou linii odehrávající se zdánlivě v pozadí každého dílu. Ale snaha se cení a tak toto je celkem dobře myšlený seriál s velmi podivným vyšetřovatelem a ještě podivnějšími metodami vyšetřování. Jeho týmem, který je spíše pouze kulisa, rodinou a záporáky - ti všichni se chovají sem tam nelogicky a vy tak necháoete co tím chtěl autor sdělit divákovi a proč to zrovna takto zamýšlel. Ke konci jsem zjistil, že mi hlavní postava už přestává vadit stejně tak, jako některé další, ale to je vše. Zklamal mě vcelku otevřený podivný konec, který působil spíše než vrátka k další sérii, jako nejistý krok, zda má další série vůbec smysl. Pokud čekáte "most" nebo "V Pasti" běžte rychle od toho! Smysl a koukatelnost mi dává až třetí poslední série. (08.12.2020)

Všechny případy nebyly úplná pecka, ale o tom asi kriminální práce je, ne vše jsou sériové vraždy s tajemnými vrahy. Jenže všechny postavy jsou skvěle napsané i zahrané včetně ústředního mindfuck Sherlocka a získají si vás. Celou sérii provází menší uzavřené případy, vedle nichž se táhne několik vedlejších a rozvíjejících se větví, které spolu více či méně souvisí a vedou i k nečekaným vyústěním. Sorjonen si našel svůj prostor, a ani se úplně netlačí do chladné severské krimošky, a proto dávám poslední hvězdu navrch. Kiitos. (02.02.2022)

Finská krimi série baví. Autistický finský Sherlock/ Sorjonen V.V. s vizáží A.A. - Alana Aldy je sympatický. Zajímavé linky na Rusko, když děj se odehrává v příhraničí s Pitěrem. I tam mají svého Babiše, magnáta - fšecky si vás kúpim sedícího na radnici a majícího pod kontrolou téměř všechen majetek v okolí. Je to dobrá líheň pro brutalitu všeho druhu. Ale Finsko je zádumčivě kráásné..... Pěkný opus. (20.04.2020)

Nečakala som nič extra, a po Bordertown som siahla asi hlavne preto, lebo ho Netflix ponúka s CZ titulkami a krimi je proste moja šálka kávy. Kari Sorjonen si ma však velmi rýchlo získal a nebolo to len pre mňa osobne dobre zvoleným hercom, ale asi hlavne preto, lebo Kariho postava napriek svojim doslova sherlockovskym schopnostiam nebola ani náhodou druhou severskou Sagou v mužskom vydaní. Kari má naviac srdce na správnom mieste a miluje svoju rodinu. Teším sa na druhú sériu. Ale až zajtra, musím si troska vydýchnuť :-) (27.08.2019)