Reklama

Reklama

Neúnavný glosátor života newyorských intelektuálů Woody Allen pokračuje ve své oblíbené tématice i ve snímku Mocná Afrodíté. V centru jeho pozornosti jsou znovu partnerské vztahy. Sportovní novinář Lenny Weinrib (Woody Allen) a jeho o hodně mladší manželka Amanda (Helena Bonham Carterová) se odhodlají adoptovat dítě, neboť žena prohlašuje, že nemá čas na to, aby byla těhotná (pracuje v umělecké galerii a chce se osamostatnit). Když je adoptivnímu chlapci pět let, Lenny neodolá pokušení vyhledat jeho skutečnou matku. S hrůzou zjišťuje, že je jí dobrosrdečná prostitutka a příležitostná pornoherečka Linda (Mira Sorvinová), a rozhodne se ji přivést na správnou životní cestu. Sám se však dostává do těžké manželské krize.

Na rozdíl od některých svých předešlých děl (např. Manželé a manželky) se Woody Allen věnuje rozboru citových vazeb v nezakrytě komediální rovině a vede své postavy k všeobecnému závěrečnému smíření. Skvěle napsané dialogy (scénář byl nominován na Oscara), pečlivě vybraný hudební doprovod a přesné herecké obsazení jsou hlavními dominantami filmu. Jistým ozvláštněním je použití starořeckého chóru (v němž se objevuje řada známých herců, např. F. Murray Abraham, David Ogden Stiers, Olympia Dukakisová nebo Jack Warden), který v přírodním amfiteátru (jeho scény byly natočeny v italské Taormině) komentuje hrdinův osud a varuje ho (většinou marně) před možnými komplikacemi. (Česká televize)

(více)

Recenze (117)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Mocná Afrodíté je rutinním filmovým výtvorem tklivého amerického klauna. Klaun se na promenádní molo dostavil se svou zlehčenou variantou Pygmaliona a karikaturní ozvěnou na Oidipa. Využívá tu oblíbenou slzu melancholie manželské krize, ale výsadní místo dostalo tentokrát cirkusové hulvátství a pištění školaček, vystrašených zmateně probíhající myšičkou. A stejně jako je řecká tragédie. podávaná v římském ritu a shakespearovském výlevu, spíše vynuceným nouzovým ústavem klaunovy improvizace, tak komedie, upřednostňující spíše pikantnost a dětinskost s kapkou ironie, je dílem velmi vtíravého autorova předsevzetí o splnění filmového plánu. Klaun se ve vlastních vývodech klaunské zlomyslnosti víceméně opakuje, byť tentokrát zesměšňuje i ty své závěry. Klaun pro svou zkušenost dokáže pobavit a ironicky zazvonit, přesto je film více záplatou než jeho nadšením a hravostí. Spojovatelem květu světa zemského s náladami vnitřních krajin je Lenny Weinrib (příjemný Woody Allen), sportovní žurnalista, poslušný manžel a idealistický napravovatel škaredých osudů nešťastných lidiček. Děti a jejich původ jsou sice záminkou, ale tím skutečným zájmem je absurdita lásky a zlomyslnost klaunova úderu škodolibosti. A tak klaun s láskou vychovává, kolébá a holduje pop-kultuře. Hlavní ženskou postavou je Leslie alias Linda Ash (ztepilá Mira Sorvino), přitažlivá mladá žena, zneužívaná svatou trojicí života: spotřební dobou, konfesí materialismu a mužským chtíčem. Klaun si pohrává s variací lásky i jejími fyzickými plody. Důležitou postavou je Amanda Sloan Weinrib (pozoruhodná Helena Bonham Carter), Lennyho manželka a galerijní kurátorka se ctižádostivou představou své kariéry a rodiny. Moderní doba naštěstí nabízí netušené možnosti naplnění a uspokojení. I bez nutnosti těhotenství. K výraznějším postavám filmu patří také Kevin (příjemný Michael Rapaport), prostoduchý vesnický mladík v předčasném konci boxerské kariéry. Ach, láska, předsudky a veřejná ostrakizace. Z dalších rolí: v těch nových možnostech doby pop-kultury důsledný vedoucí antického divadelního sboru (F. Murray Abraham), Oidipova matka a thébská královna Iokasté (Olympia Dukakis), nebohý Oidipův otec a thébský král Laius (David Ogden Stiers), proslavený slepý thébský věštec Teirésiás (Jack Warden), proslulá trojská věštkyně s nedůvěrou veřejnosti Kassandra (Danielle Ferland), Amandin inspirující i pokoušející nadřízený galerista Jerry Bender (Peter Weller), omezeně násilnický pasák klínů Ricky (Dan Moran), Lennyho kamarád z fotbalu Bud (Steven Randazzo), sám nešťastník Oidipus (Jeffrey Kurland), Lennyho kamarád a trenér boxu (Tony Sirico), či malý Max (Jimmy McQuaid, jako maličký Nolan Tuffy, a jako kojenec Tucker Robin). Mocná Afrodíté je rutinní výrobou ve světe filmu protřelého klauna. Tklivý newyorský klaun odhodil intelektuální předpojatost a oddal se vnadám populární kultury. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

No, tentokrát mě Woody docela zklamal. Prvních asi 30 minut sice nebyla kdovíjaká bomba (škoda nevyužité Heleny Bonham Carter), ale z komentářů jsem se připravil nato, že s příchodem Lindy by to mělo dostat patřičnou šťávu. Pravdou však je, že film sice potom byl zajímavějším, ale jinak šlo o klasickou Allenovu vztahovou konverzačku s na můj vkus malou porcí humoru (za co dostala Mira Sorvino Oscara opravdu nevím) a otravnými vložkami s antickým chórem (možná originální, avšak nevtipné, resp. kromě Diova záznamníku). Konec mě tentokrát tolik nepotěšil, protože byl dost podobný závěru v Darebáčcích, sice mladšímu, ale mnou dřívě zhlédnutému snímku. "Kdo je šéf, ty nebo máma?" - "Kdo je šéf? To je snad jasné. Ty nevíš, kdo šéfuje?" - "Ne" - "Já jsem šéf, jasný? Máma jen rozhoduje." ()

Reklama

LeoH 

všechny recenze uživatele

Poměrně prostou, ale setsakra dojemnou historku kořeněnou charakteristickým allenovským humorem („I'm the boss, okay? Mommy's only the decision maker.“) ozvláštňuje ještě hra s typickými atributy antického dramatu; nejen antický chór a vzorně respektovaná expozice-kolize-krize-peripetie-katastrofa, ale též doslovně realizovaný bůh na stroji. Jeden z mistrových povedenějších kousků z devadesátých let. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Moje poslední hodnocení filmu Woody Allena začínalo: Toto je moje čtvrté setkání s jeho tvorbou a tentokrát si dám pozor, abych bylo i poslední. A předcházelo mu: Moje třetí srážka s Woody Allenem a asi i poslední... . Jak vidno, jsem sice názorově konzistentní, ale současně si ne a ne dát pokoj. Takže je tady pátý pokus. Pořád je mi jako herec nesympatický a stále mě rozčilují dialogy, kde se všichni překřikují, mluví jeden přes druhého. Taky si stojím za tím, že je to herec mizerný a jeho režie mi nesedí. Po Mocné Afrodíté ale uznám, že scénárista je to moc dobrý a má velmi dobrý vkus na ženy; ve skutečnosti to byla především Helena Bonham Carter, kvůli které jsem se k další wooďárně odhodlal. Po dnešku mě ještě víc mrzí, že jsou mi on i jeho tvorba tak protivní. Mám za to, že oplývám silným smyslem pro humor, většina komedií na mě funguje a vždy jsem si myslel, že s humorem je to stejné jako s hudbou. Na druhu, žánru nesejde...je jen dobrý a špatný humor. Díky Allenovi a Buñuelovi ale vím že existují jeho nuance, které ve mě vyvolávají averzi. Nevadí mi, že se v hodnocení rozcházím s většinou recenzentů, nepochybuji o svém úsudku, ale samozřejmě se mi hlavou honí...co mi uniká? Možná, že kdybych viděl Mocnou Afrodíté jako první, tak bych byl méně kritický k těm dalším...třeba je potřeba se naučit mít Allena rád. Tento film by mohl být vcelku solidní první lekcí. Oproti těm předešlým jsem se totiž dobře bavil, líbil se mi obsah ...příběh je velmi slušný, tentokrát ten jemný až intelektuální humor vidím. Vlastně poprvé se nedivím, že Allen patří do stejné "smečky" jako já...občas tam to střelcovství zasvítilo. Líbil by se mi britský remake. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

-4* Intelektuální komedie Woodyho Allena poznáte po pár minutách díky jeho typickému stylu a humoru a touto se mi docela trefil do nálady a za to si vysloužil hezké 4 hvězdičky. Sice mě ze začátku neseděli antická intermezza, ale pochopil jsem, že tam mají svůj smysl. Hlavně mě překvapila svou rolí prostitutky mladá Mira Sorvino, kterou zvládla bravůrně a není divu, že za ní dostala Oskara. Vlastně ona vyzdvihuje kvalitu filmu o stupeň výš, i když ani scénáž není marný. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()

Galerie (25)

Zajímavosti (11)

  • Mira Sorvino získala ocenění Zlatý glóbus v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. (Terva)
  • Woody Allen se nechal ve scénáři inspirovat mytologickým příběhem "Pygmalion". (Terva)
  • Mira Sorvino soutěžila o cenu BAFTA v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. (Terva)

Reklama

Reklama