Threads
Režie:
Mick JacksonScénář:
Barry HinesKamera:
Andrew DunnHrají:
Karen Meagher, Reece Dinsdale, Rita May, Anne Sellors, Phil Rose, Patrick Allen, Richard Albrecht, Ed Bishop, Michael O'Hagan, Brian Grellis, David Brierly (více)Obsahy(1)
Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (403)
Film, proti kterému jsou všechny horrory a thrillery pohádky pro děti na dobrou noc ... Katastrofické drama popisující zcela věrohodně a důvěryhodně osudy obyvatel Velké Británie před, při a po atomové válce. Znepokojivá atmosféra na pozadí osudu dvou rodin, které se musí spojit z důvodu těhotenství dcery se postupně mění v napínavé očekávání ... Očekávání, zda-li se to opravdu stane. Neustálé zprávy z rádií a televizorů jsou čím dál více konkrétnější a znepokojivější. Probíhají následná opatření "co kdyby" až dojde k onomu šílenému ..."oni to udělali!!" Nadále film detailně popisuje všechny důsledky atomového konfliktu a divák vidí jak je celá naše civilizační existence pospojována "vlákny", která když se přetrhnou, zhroutí se naprosto, ale opravdu naprosto vše ... Film dále popisuje a vykresluje důsledky atomové války až přibližně do 13ti let po výbuchu. Neuvěřitelně znepokojující, smutný, děsivý, bezvýchodný a působivý film. Natočený jako by polodokumentárním suchým anglickým stylem. Jako výpověď naprosto geniální, pro představu běžného laika, co by se dělo "kdyby ..." naprosto dostačující" ... ()
Tu jedine škoda toho televízneho vizuálu a možno až moc výraznej dokumentárnej formy na úkor filmovosti, kvôli čomu som si k postavám nedokázal vytvoriť lepší vzťah. Ale inak je to rozhodne pôsobivé dielo, ktoré túto nie až tak nereálnu katastrofu rozoberá dosť detailne a komplexne, vďaka čomu je to dejovo po celý čas nadmieru zaujímavé, aj keď ma prekvapilo, že paradoxne najzaujímavejšia je časť pred katastrofou, kedy je to stupňovanie napätie prostredníctvom rôznych televíznych správ výborne zvládnuté, ale aj po nej to hlavne vďaka dusnej atmosfére plnej beznádeje rozhodne nestráca na zaujímavosti. Takže síce sa nejedná o film, ktorý by sa mi chcelo pozerávať opakovane, ale aj kvôli vážnej téme sa rozhodne oplatí pozrieť a navyše mi to prišlo kvalitnejšie, než tématicky podobný, o rok starší Deň potom z americkej produkcie. 75% ()
Působivý, přesvědčivý a takřka dokumentární snímek, který i přes svůj poměrně pokročilejší věk neztrácí nic ze svého poselství či chcete-li: varovný prst, jenž tímto filmem Mick Jackson hrozivě vztyčil, zůstává stále ve vzduchu. V naprosto realistickém až pedantickém zpracování je zobrazen stav společnosti v době vážné krize, jež předchází atomové válce, její vlastní průběh a následná léta po ní, která jsou doprovázena tragickým úpadkem společnosti ve všech myslitelných významech. Počínaje národním hospodářstvím a vzděláním (důležitým pro rozvoj jakékoli společnosti) konče. Nedostatkem napětí film rozhodně netrpí. Především díky všudypřítomné televizi a novinovým titulkům je divák vtažen do atmosféry celosvětové krize, která je zde sice vyvrcholením studené války, ale lze ji chápat univerzálně a zasadit si ji klidně do současného geopolitického kontextu. Ostatně v tomto snímku je jádrem sporu Irán, který dnes hraje též nezanedbatelnou roli v tvorbě mezinárodního napětí... Co bych osobně filmu vytknul, je (když odhlédnu od pochopitelných úskalí televizního zpracování) jeho občasná přehnaná doslovnost. Komentátorův hlas nás s pomocí psaného titulku informuje o účincích atomového výbuchu, které jsou vzápětí polopatisticky dokumentovány detailními záběry, čímž se sdělení zdvojuje a alespon na mě to místy působilo dojmem amatérské režie. Kromě toho mi tam chyběl pokus o zobrazení (případně jen letmé zmínce) o mezinárodní pomoci, která by jistě v následujících letech po vlastím útoku následovala a katastrofu alespon trochu zmírnila. Nechce se mi věřit, že by v tom mezinárodní společenství Anglii nechalo samotnou (pokud by samo nebylo terčem podobného útoku). Přesto jsou Vlákna výborným příspěvkem k protiválečným filmům, kterých není nikdy dost, třebaže (bohužel) jejich dopad na zabránění dalším a dalším konfliktům je nulový... ()
Nečekaně dobrý, ba vynikající film, mistrovsky sevřený pěknou úvodní scénou a závěrečnou vteřinou. Co se meziděje týká, ten razantně smetává ze stolu celý žánr tzv. apokalyptických či katastrofických bijáků. Ne tak, že by je "překračoval" či "přečníval". Prostě zneplatňuje žánr. (Zdravím Shadwelle.) Bezprostředně po svém uvedení byl prý v Británii zakázán. Jest se ptát, zda z důvodu nějakého plašení veřejnosti, či zda proto, jak dokumentuje organizaci naší bezmocnosti. ()
Já si nemůžu pomoct, ale to, co má být explicitním představením toho, jak by to vypadalo v Británii, kdyby na ní někdo shodil pár atomovek, se mnou ani trochu nehnulo, celý film mi připadal neuvěřitelně prázdný. Přinesl pár informací, které si můžete kdekoliv zjistit sami a nemusíte kvůli tomu dvě hodiny sledovat strašlivě nudný film. To, že jsem nesoucítila s jediným z hrdinů, to, že ve mě nemrazilo a nejímala mě hrůza, to je filmu tohoto typu moc špatně. ()
Galerie (13)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zajímavosti (23)
- Vlákna byla původně vydána společností BBC Video (na VHS a po velmi krátkou dobu na Betamaxu) v roce 1987 ve Spojeném království. Film byl znovu vydán na VHS i DVD v roce 2000 na značce Revelation, v roce 2005 následovalo nové DVD vydání. Kvůli licenčním potížím byla při vydání v roce 1987 nahrazena nahrávka písně Chucka Berryho „Johnny B. Goode“ alternativní nahrávkou písně. Ve všech těchto případech byla původní hudba nad úvodním vyprávěním odstraněna, opět kvůli licenčním problémům; jednalo se o úryvek z „Alpské symfonie“ Richarda Strausse v podání orchestru Drážďanské státní opery pod vedením Rudolfa Kempeho (HMV ASD 3173). (classic)
- Aby horor Vlákna fungoval, snažil se Mick Jackson některé věci nechat neviditelné. Později vzpomínal, že zatímco po odvysílání inscenace BBC obvykle ihned následovaly telefonáty s gratulacemi od přátel nebo kolegů, po prvním promítání Vláken žádný takový telefonát nepřišel. Jackson se snažil, aby se obrazy a emoce odehrávaly v myslích lidí, nebo spíše v rozšíření jejich představivosti. Jackson si později uvědomil, že lidé tam prostě seděli a přemýšleli o tom, v mnoha případech nespali a nebyli schopni mluvit. Prohlásil, že má z doslechu, že Ronald Reagan se na film díval, když se vysílal v USA. Spolu s Barrym Hinesem obdržel Jackson pochvalný dopis také od předsedy labouristů Neila Kinnocka, který uvedl, že „nebezpečí samolibosti je mnohem větší, než jakákoli rizika plynoucí z poznání“. (classic)
- Film byl natočen s rozpočtem 400 000 liber a jako první svého druhu zobrazoval nukleární zimu. Byl označen za „film, který se nejvíce přiblížil zobrazení celé hrůzy jaderné války a jejích následků, stejně jako katastrofického dopadu, který by tato událost měla na lidskou kulturu.“ Byl srovnáván s dřívějším oscarovým filmem The War Game (1966), který vznikl ve Velké Británii o dvě desetiletí dříve, a jeho současným protějškem Den poté, televizním filmem společnosti ABC z roku 1983, který zobrazoval podobný scénář ve Spojených státech. (classic)
Reklama