Vlákna

Nečekaně dobrý, ba vynikající film, mistrovsky sevřený pěknou úvodní scénou a závěrečnou vteřinou. Co se meziděje týká, ten razantně smetává ze stolu celý žánr tzv. apokalyptických či katastrofických bijáků. Ne tak, že by je "překračoval" či "přečníval". Prostě zneplatňuje žánr. (Zdravím Shadwelle.) Bezprostředně po svém uvedení byl prý v Británii zakázán. Jest se ptát, zda z důvodu nějakého plašení veřejnosti, či zda proto, jak dokumentuje organizaci naší bezmocnosti. (21.08.2013)

Jedna z nejsilnějších filmových depresí. Bohužel jsou Threads mnohem více dokumentárnější (popisnější) než filmová (vyprávěcí), já bych raději viděl tu samou situaci normálně odvyprávěnou. To by pak mohlo být geniální dílo. Takhle je to jenom geniální výpověď, kterou by měl vidět každý. Upřímně doufám, že nikdy nebudu mít příležitost srovnat tuhle filmovou vizi se skutečností. (30.08.2009)

Hodně drsnej film, ze kterýho mi až běhal mráz po zádech (a to se mi u filmu už hodně dlouho nestalo). Těžko se to dá s něčim srovnávat, protože já nic podobnýho v životě neviděl. Ten film je v podstatě zhmotněná beznaděj. Od okamžiku, kdy dopadnou atomový bomby, je snad každá vteřina tak depresivní, že všechny ty Hollywoodský "katastrofický" velkofilmy s absurdníma rozpočtama, který by kompletně pokryly roční rozpočet kdejakýho rozvojovýho státu, vypadaj proti tomu jak pohádka pro děti na dobrou noc. Tady skutečně neni ani náznak nějaký naděje a už vůbec nepočítejte s tim, že se dočkáte kýčovitýho happy endu. Film navíc dokazuje, že pro vytvoření atmosféry vůbec nejsou potřeba žádný úchvatný triky a speciální efekty. Já můžu jen smeknout pomyslnej klobouk před jeho tvůrci a dodávám, že to vysoký hodnocení 93%, který právě teď (2.4. 2007) na čsfd má, je naprosto zasloužený. Ale abych zachoval objektivitu a jenom nechválil, tak musim napsat, že asi tak úvodních 30 min neni zrovna moc zajímavejch a později jsou některý scény už dost přitažený za vlasy (Lidi ve filmu najdou mrtvou ovci a začnou pojídat syrový maso. Snad ani po jaderný válce by nebyl takovej problém rozdělat oheň a aspoň si to maso trochu tepelně upravit.), ale stejně mi nezbejvá, než dát 5 hvězdiček. Myslim, že monolog to ve svym komentáří vystihnul celkem přesně. Já akorát za sebe můžu napsat, že jsem ani neměl chuť stavět atomovej kryt, ale spíš jsem si řikal, jakej rychlej a bezbolestnej způsob sebevraždy bych zvolil v případě, že by se taková válka rozpoutala. update 29.5. 2007 Pokud by vás zajímalo, co tomuto filmu předcházelo, tak navštivte profil filmu The war game. (02.04.2007)

Chirurgicky přesné a přitom naprosto nekompromisní. Do přímého kontaktu tvůrci staví dopady na celou společnost, kdy uvádí, co a jak dlouho se po jaderném útoku bude dít, což dokládají "stroze" a výstižně na titulcích s konkrétními čísly a dalšími informacemi. Poté deklarují dopad na životech vybraných jedinců, přičemž tímto kombinováním je film naprosto unikátním. O nějakém ztotožnění se s postavami nemůže být řeč, protože film i výběrem tématu a zpracováním se zejména v druhé polovině převrací do silně dokumentární formy a už "jen sčítá" následky obrovské katastrofy, která ovlivní lidstvo na mnoho let. (30.06.2013)

Z počiatku očakávajte klasické rozbory charakterov. Kto je kto, kto s kým čo má, kto koho miluje.. a koho nenávidí? Nie, nenávisť vo filme nebola prítomná. Ale všetky postavy, či už vedľajšie alebo hlavné majú jedno spoločné. Keď sa spustil hrôzostrašný a mrazivý piskot sirén, nikto neváhal. Každý do najbližšieho úkrytu, smrť v očiach, plač, krik, chaos, beznádej. __ A k porovnávaniu s The Day After (1983). Až do poslednej minúty som očakával, že Vlákna na celej čiare pred Dňom Poté (1983) vyhrajú a tým pádom si odo mňa zaslúžia plný počet, ale.. nezaslúžili, i keď boli setsakramentsky blízko. Niektoré komentáre užívateľov na csfd obsahujú jednu pravdu - a s ňou súhlasím. The Day After (1983) je kontra k Vláknam len slabý čajíček. Avšak, naopak oproti Vláknam na mňa Den poté (1983) zapôsobil po citovej stránke omnoho intenzívnejšie. Každému zo zúčastnených a predovšetkým hlavnej trojke - štvorke som celý čas držal palce, zatiaľ čo pri Vláknach sa nenaskytla príležitosť darovať akejkoľvek postave kúsok svojho srdca. Áno, snímok ponúka katastofický obraz na situáciu, ktorá dúfajme ostane len na filmových plátnach, ale k prezentovaným udalostiam sa divák stavá o niečo viac pasívne než u The Day After (1983). Pochopiteľne, každú udalosť pri oboch duelantoch prežívame s rovnakou hrôzou, no Mick Jackson nás k hercom nepustil tak blízko. A práve z toho dôvodu hodnotenie zostáva na štyroch hviezdach a duel končí mierovou remízou. (25.12.2010)