Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Peter Jackson dokázal nemožné a natočil nezfilmovatelný příběh. Některé věci by se mu sice daly vytknout, ale není jich moc. Zato těch, za něž by si zasloužil pochvalu, těch je spousta. V prvé řadě to je vizuální stránka filmu. Když tady řeknu, že je to pastva pro oči, tak budu jen velmi nevýstižně definovat tu obrazovou fantazii, která se ve filmu prezentuje. Je to prostě pohádka. Speciálních efektů je tam tolik, že jsou prakticky v každém záběru, což ale vůbec nepůsobí rušivě, ba spíše naopak. Chytrým tahem, bylo i obsazení, kdy se namísto hollywoodských megahvězd angažovali sice známí, leč nikoli hvězdní herci, což filmu taky jen prospělo, neboť si lze jen těžko představit v hlavních rolích někoho, koho si divák ztotožňuje s nějakou jinou rolí z jiného velkofilmu. Také hudební složka je opravdu velkolepá, byť nedosahuje těch úplně nejvyšších kvalit, ale v celkovém rámci filmu je mistrovsky zakomponovaná. Samozřejmě se najdou šťouralové, kteří budou za každou cenu srovnávat film a knihu, což je přece jen nesrovnatelné, neboť kniha je rozhodně popisnější, ale dle mého názoru je tento film maximálně vydařený. (14.09.2002)

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, to je jméno filmu, ze kterého jsem měl obrovský respekt. Dokonce jsem chvíli váhal, zda na něj mám či nemám jít do kina, nakonec jsem se tam vydal, ale přistupoval jsem k dílu značně skepticky, neboť kniha je - a o tom mě teď přesvědčil i pan Jackson - nezfilmovatelná. Pán prstenů je knižní trilogie na níž jsem byl odchován, Tolkien vůbec je v mém okolí nesmírně váženým mužem, a tak se ani nedivým, že jsem místo Karkulky poslouchal Hobita aneb cestu tam a zase zpátky... Rozhodně si však nestěžuji, ba právě naopak, jsem za to nesmírně rád, neboť kdo ví, zda by se mi mistr někdy dostal do cesty, ale teď k filmu. Kdybych měl předlohu a snímek srovnat, nejspíše bych musel Jacksonovo dílo značně zchodit, neboť se jedná o jeden z těch lepších příkladů jak by se k Pánu prstenů přistupovat nemělo. Ono je vůbec dost těžké určit jak by měl film podle této kultovní knihy vypadat, aby byla spokojenost na všech stranách. Na druhou stranu si ale myslím, že Jackson a jeho kolektiv se s příběhem vypořádali nadmíru slušně, sice vyloučili veliké množství situací a změnili množství nemenší, udělali tak jen ku prospěchu filmu, který by se s celkovým vyzněním nemohl vyrovnat. To ale rozhodně vůbec nic nemění na faktu, že Tolkien by se v hrobě obracel, neboť je to jediný člověk, který ví co každá maličká scéna a symbol v knize znamenají. Tolkien vůbec budil zdání že Středozemi sám navštívil a přináší nám příběh z její mytologie, proto se ani není čemu divit, že by nesnesl pohled na film, který některé části příběhu převrací vzhůru nohama, ale budiž, žádný fanoušek jistě nevěřil tomu, že uvidí to co chce vidět, ale tak nějak podvědomě doufal, že to nejdůležitější - podstata příběhu a hlavní dějová linka - zůstane zachováno, a tak se i stalo. Neboť je Jackson sám velikým Tolkienovým fanouškem, cítil co je nutné zachovat a bez čeho se obejdeme a vystihl to vcelku slušně - i když ztráta Toma Bombadila nebo závěrečné scény z Kraje (ne, ta se mi v knize opravdu moc nelíbila, ale potěšil tam Sarumanův konec) přece jen zamrzí. Možná se někteří z vás diví, proč se tu zaobírám zrovna touto látkou, rád vám odpovím - vše ostatní tu totiž již bylo řečeno... Kdybych pak měl celý snímek shrnout, prozkoumat jeho klady a zápory, musím jej ohodnotit 100%, neboť i když se mi nelíbí režie v některých částech, ze které je neuvěřitelně cítit filmovost musím ocenit práci celého tvůrčího týmu, ať je to třeba pan Shore nebo architekti, kteří postavili slušný kraj. Též se mi líbilo Sauronovo oko, Glum a Prstenové přízraky - tedy dokonalá práce studia Weta... Jediné u čeho jsem opravdu zamáčkl slzu v oku, je ztráta knižní ducha... (16.03.2006)

„Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě. Obrazem dělnické třídy, která jednotna v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu - zemi oplývající mlékem a strdím - elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají) a jediné, co je trápí, je "hrozba“ z východu. "Síly dobra“ zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem.(…) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoliv relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!“ Těžko říct, zdali by se JACKSON vůbec pustil do práce, kdyby si přečetl recenzi Tolkienovy knihy z našeho „Red Law 1977..“ (01.09.2008)

Film plný krásných obrázků, úžasných scén, výborných herců (a dost zajímavých postav), nicméně dějově je poněkud chudší. Skupinka lidí a tvorů prostě jde někam za určitým cílem a na cestě musí překonávat mnohé překážky - na tři hodiny trochu málo. Ale ztvárnění je prvotřídní, navíc to co složil Howard Shore je samo o sobě mistrovské dílo. Například přechod přes most Khazad Dum je díky spojení hudby a obrazu až "fyzický zážitek". (17.07.2003)

Svět se změnil ... Opravdu. Po Pánu Prstenů už nikdy nebude to, co býval dřív. První slova vás doslova vtáhnou do děje, a než se nadějete, uslyšíte May It Be a budete chtít víc. To je přesně ten pocit, který jsem měla poprvé v kině, podruhé v kině a potom ještě mnohokrát u televize a DVD. Tenhle film se hned tak neokouká a to proto, že je opravdu skoro perfektní. Nevím, co mám vyzdvihnout dřív - hudbu (Oscar pro Howarda Shorea), herecké obsazení, triky, úchvatné Novozélandské scenérie nebo Petera Jacksona v roli scénáristy, producenta a režiséra. Ale hlavně musím říct jedno - díky, pane Tolkiene, za vaší úchvatnou knihu, bez které by nic z tohohle nikdy nevzniklo. (30.03.2003)