Dovidenia v pekle, priatelia

Jakubiska nemám rád. Jeho tvorba ide celkovo mimo mňa a každý jeho film pozerám skôr z povinosti, než preto, že by som ho vyhľadával. Dovidenia v pekle, priatelia bola jednou z týchto poviností. O filme sa dá povedať veľa vecí. Je obrazovo bohatý, významovo obsiahly. Nájdete v ňom hravosť, erotiku, drámu a celým filmom sa nesie subjektívny hlas hlavného hrdinu, ktorý nám či už samostatne, alebo na pozadí situácií filozofuje o živote a o smrti. A aj keď je formálna stránka typicky Jakubiskovo hravá a pre mňa značne iritujúca - význam tohto filmu tkvie u mňa niekde úplne inde. Je to práve tá snaha hovoriť o dôležitých veciach hravým spôsobom. Postavy sú kulisou pre myšlienky a obrazové kompozície. A na konci som už nemohol odtrhnúť oči od obrazovky. Dokonca aj ten Palo Hammel tam akosi sedel. Pre mňa po dlhom čase príjemné prekvapenie. (01.06.2012)

Příliš akční a zmatený Jakubisko. Symbolika je pěkná ale dotáčky z 80. let patrně celý projekt poškodily. Škoda, že nelze porovnat s původní verzí. Filmu by slušelo se sem tam zastavit a předvést sice něco symbolického ale méně střeštěného. Olinka s doutníkem v hubě je úžasná, zvířat, zejména drůbeže příliš. (12.09.2012)

Frustrovaný, slovenský Fellini už mal po krk, všetkých tých súdruhov, čo mu ustavične hádzali polená pod kolená, a tak nakrúca svoj najextravagantnejší snímok celej kariéry, ktorého obsahom sú filozofické myšlienky a úvahy, spájajúce sa s dobou, ktorú prezentuje režisér a scenárista v jednej osobe, mysliac si, že pôjde o jeho posledný režisérsky zárez, nenecháva nič na náhodu, a oddáva sa takej filmovej pomste, ktorá ma opodstatnenie. Je to predovšetkým viac - významový filmový počin, pretože sa dokončuje v roku 1990, po dlho očakávanej Nežnej revolúcii, a tak sa tu herci objavujú dvakrát... Silne kontroverzný snímok, ktorý jednoducho museli komančovia zavrhnúť, a až čas preveril, čo to vlastne Jakubisko zostrojil. (06.01.2018)

,,Život je obraz, sen a vzdech." Surrealistická alegorie, podobenství o době, které režisér, jenž o sobě vždy tvrdil, že chtěl být hlavně malířem, převedl do svých osobitých obrazů. Příjemně mne překvapilo, že i po dlouhých letech, kdy jsem film viděl, mě opět uchvátil. Snad jen kdysi jsem asi více vnímal politický podtext a kritiku komunismu, které se vinou celým filmem (bez ohledu na dotáčky) jak červená nit. Je jasné, že tvůrci v čele s Jakubiskem se nehodlali jen tak smířit s okupací Československa. Spíše překvapí, že se mohla většina filmu v té době ještě realizovat. Řada režisérů nové vlny (Chytilová, Němec, Juráček aj.) využívala množství symbolů, metafor, alegorií, podobenství z různých důvodů a Jakubisko mezi ně patřil rovněž. Navíc jeho výtvarné oko je znát na každém záběru. Protiklady života a smrti najdeme ve většině Jakubiskových filmů, zde ale jakoby dominovaly. Kromě kritiky totalitní společnosti se film opět zamýšlí nad úlohou člověka na tomto světě. Jestliže zabíjení domácího zvířectva (dnes by jej ochránci asi nevydýchali) vypadá jako bohapustý masakr, pak honička lidí v autech, kteří se střelbou navzájem zabíjejí, je koncipována jako groteska... Nad dotočeným koncem se asi většina dnešních mladých diváků uchechtne. Pokud by však zažili euforii roku 1989, pak by nejen pochopili, proč Jakubisko tuhle část přidal, ale současně by jim to příliš směšné nepřišlo. Třešničkou na velmi pestrém dortu obrazových orgií je nádherná nahá Olinka Bérová (Olga Schoberová). (22.04.2012)

Stačí minúta, v niektorých momentoch iba pár sekúnd a vizuálne je to ihneď rozoznateľný Jakubisko. V tomto film resp. Jakubisko nesklamal. On sklamal vo všetkých ostatných nemenej dôležitých zložkách. Ak užívateľ nascendi niekde napísal , že starším film Jakubiska nerozumie, tak musím súhlasiť, pretože tento film je gulášom nezmyselnosti. Takmer žiadny dej, skáčeme z jednej scény do druhej bez nejakej náväznosti, dialógy úplne od veci a ja nechápavo krútim hlavou. Olga je sexi kočka , ale okrem nej nebolo na čo pozerať. Prvý Jakubiskov film, ktorý odo mňa dostáva úbohé 2 hviezdy. Určite by ich dostal i Post Coitum, ale ten ani nemám chuť vidieť. 40%. (25.12.2014)