Sedím na konári a je mi dobre

Hodně zajímavý film a výborná one man show Bolka Polívky. Ale není to film co by dokázal udržet pozornost diváka po celou dobu. Je moc roztříštěný a v podstatě bez gradace. Sice sází jednu vcelku zajímavou scénu za druhou a jako vždy u Jakubiska perfektně propracované kulisy, ale ty jeho podobenstva jsou docela blbě stravitelná. A u Markéty Hrubešové nevím jestli je poklonou to že v sedmnácti vypadala uplně stejně jako ve třiceti. (22.11.2008)

Téměř dokonalé. Pro mě nejlepší Jakubisko (z těch, co jsem viděl). Mrzelo mě předabování Pavelky. Jinak klobouk dolů před ním -- ustát to vedle exhibika Polívky (nic proti, ale je ho přece jen, téměř v každém záběru, trochu moc), to chce vybrat polohu, která je už z podstaty méně nápadná, nicméně to není role sekundanta. Životní role pro dva klauny -- smutného (Pavelku) a veselého (Polívku). I Deana Horváthová výborná. Ovšem Markéta Hrubešová, jako obvykle, zcela nahraditelná jakoukoli jinou unylou prsaticí, ochotnou se svlíknout na první lusknutí režisérových prstů. (29.10.2007)

Tmavá a pochmúrna atmosféra, ktorá je však na pravom mieste. Veľká dávka melanchólie a smútku popretkávaná svetlými momentami. Bolek sa tu nesmierne hodil. Nebol úplný šašo ( ale bývalý artista ) , nie ale v skutku toto mu sedelo, pretože všetkého bolo na neho napísané tak akurát. Dejovo to bolo dosť rozvláčne ale boli tam oporné body ktoré suma sumárum neboli tragické a ani zlé. Malo to svoje väčšie i menšie muchy , ale tie by sem neboli na mieste. V celku dosť obstojný film . Škoda že sa už nič aspoň podobne hodnotné netočí. (26.09.2012)

Sedím na konári a je mi nějak šoufl... Když jsem v roce 69 četl v lidové knihovně scénář Jakubiskova filmu "Vtáčkovia, siroty a blázni", litoval jsem, že ho asi ještě dlouho neuvidím. "Sedím na konári..." se mu zdánlivě podobá, ale za 20 let se hodně změnilo. Polívkovu dikci (jakési pitvoření jazykem), grimasy (pitvoření tváří) a prostocviky (pitovření tělem), které jsme obdivovali v divadle Na Provázku, se už přejedly, a stejně tak ani Jakubisko nedokázal znovu vstoupit do stejné vody. Vznikl tak jakýsi (pa)tvar - pojem "magický realismus" bych raději vyhradil Jihoameričanům, ti to mají v krvi -, jakási pohádka pro dospělé, či lépe dospívající... Snad nejpodnětnější mi přišlo několikeré zobrazení nášlapné miny, divák mohl uhadoval, kdo na ni šlápne (dle železného zákona: když se ve filmu ukáže mina, musí na ni někdo šlápnout). Správně jsem tipoval Macháčka, protože to patří k jeho rolím... A tak zas sedím na konári a je mi trochu líp. (08.03.2016)

+3* Zatím nejlepší Jakubiskův film, aspoň z těch co jsem viděl (na Tisícročnú včelu stále čakám), ale ani tak to není na 4 hvězdičky a nevidím důvod se k němu vracet. Víc než příběh a herecké výkony mě zaujala kamera a výprava, což asi nebude moc dobré, protože osudy jednotlivých postav mi byly víceméně lhostejné a neudělal jsem si k nim vztah. Běžný divák si podle mě z filmu nemá co odnést, takže je to spíš pro artové fajnšmekry, ale nechci paušalizovat. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (05.05.2021)