Sedím na konári a je mi dobre

"Jak říká starej Berousek, možno je toto chvíle, pro kterou jsme přišli na svět..." Jeden z najlepších Jakubiskových filmov, váham ešte nad Tisícročnou včelou a celkovo ho radím medzi to vôbec najlepšie čo v bývalom Československu vzniklo. Už sú to roky, čo som to naposledy videl a nečakaná repríza na STV 2 ma potešila. Potešila i slušná obrazová kvalita a zistenie, že po rokoch ma film nielenže v ničom nesklamal, ja si ho cením ešte viac ako doteraz. Je to neuveriteľné, čo Jakubisko dokázal, jak po príbehovej tak obrazovej stránke. Vzniklo dielo, ktoré by sa mohlo premietať kdekoľvek na svete a ja by som za film nemusel hanbiť. O koľkých dnešných česko-slovenských filmoch môžte toto vyhlásiť?? Rola šitá Polívkovi na mieru mu sadla minimálne tak dobre ako tá legendárna z Kurva hoši...Či už hovorí česky alebo slovensky je ako kecálek Pepe Alberti rovnako vtipný. Film je plný skvelých a nezabudnuteľných dialógov, vtipov, nádherných obrazov a príbeh je výbornou sondou do povojnových časov a blížiaceho sa komunizmu. Nezabudnuteľný Jakubiskov film a právom plný počet.100%. (21.12.2014)

Jakubiskovým sebenalezením (či spíše odvážným přiznáním se k jinakosti) ve Zbězích a poutnících začíná i jeho problematická (spíše než problematizující) reflexe dějin a role jednotlivce v nich. Laciná panoptikálnost, hrubé (fotografické) zrno, které skryje mnohou nedbalost a neschopnost, hereckou, režisérskou, kameramanskou i hudební, umožňuje velkoryse znázornit dějinné vlny, nezávislé na jednotlivci, mletému zrnu, z něhož se nic nového nezrodí, ale jehož vznícením se nasytí čas, ale také brání vhledu k vlastnímu semeni, z něhož lidský život vyrůstá. Jakýsi strach z psychologizace, psychologie jako toho „čehosi“ nehmotného, nezemského (a pro některé, snad i pro Jakubiska samého, mimozemského) a tedy i tabuizovaného, zde vystavuje lidskou duši výlučně ve chvílích krajního zvýznamnění se - jako by nebyla přítomná jindy, než ve okamžicích krajního subjektivismu, v momentech, kdy se zažité navrací tak nezastavitelně, že z jeho trosek vytryskne ten skutečně pravý obraz, nezávislý na konvenčním postřehování dat. Svět, který Jakubisko buduje, se tak podobá mučírně, která poměřuje odolnost individuí době a přitom svým lhostejným, zdánlivě objektivním, hlediskem pomíjí diváka, jenž se snadno ztotožní s vyprávějícím zbožštěným historikem a může svrchovaně – a neoduševněn i beztrestně – soudit. Čím jsou dílčí zobrazení niterných v/ý/stupů, vždy sporadické, jakoby nahodilé, přesvědčivější a silnější, tím hlouběji ode dna nabírá dějinná vlna, aby se rozlila i řečišti těch nejnepatrnějších vlásečnic. A to je snad ještě surovější postup, než jakým byl útok na city diváků „novovlnným“ (!) bezradným, ba níže než hovadským, zabíjením zvířat a estétskou simulací krutostí v prvním zmíněném nepodarku, ve Zbězích a poutnících. Plachý „okamih“ komunistického násilí při zatýkání obou „otckov“ se v dané optice jeví být jen okázalou maskou dějinné slepoty, ospravedlněním jediné, jedinečné viny, kterou nikdo krom režiséra nezná a kterou přitom znají všichni. Jakubisko ex machina. podvod (s malým p). (24.02.2017)

Príbeh je celkom zaujímavo podfarbení, má svoju dejovú ľahkosť, dobrých hercov čo príbeh v niektorých slabších vetvách povytiahnú a z prevažne jednotvárneho príbehu vykresajú príjemnú poetickú komédiu, svoje tu spraví vykreslenie doby začínajúceho socializmu a regresie, dotvorí to pozadie príbehu a urobí z neho pri blížiacom sa závere menšiu drámu z niekoľkými silnými momentkami. Jakubisko film solídne zvládol, bez toho aby to nejak zbytočne preplácal. /70%/ (18.11.2009)

Původně u tohohle kousku figuroval úplně jiný komentář, který překypoval nadšením a padaly v něm termíny jako magický realismus a slovenský Fellini. Jenže jak jde čas, člověk své názory přehodnocuje, třeba i proto, že má víc nakoukáno a taky se u mě s přibývajícími léty projevuje více kritického ducha. Juraj Jakubisko je režisér, u kterého dochází k propadu hodnocení prakticky pravidelně, ba dospěl jsem tak daleko, že ho ze svého pohledu považuju za režiséra dvou filmů natočených na začátku a na konci 80. let. Vedle Tisícoročnej včely, které si stále vysoce cením, je to právě Sedím na konári. I v tomto případě ale půjdu dolů hned o dvě hvězdičky, jakkoliv je to spíš na 3 a půl. Vzhledem k vysokému hodnocení, které má na ČSFD, prostě zaokrouhluju dolů. Jakubiska sráží především výběr herců, protože Markéta Hrubešová bohužel nepředstavuje ani herecký průměr a tady funguje spíš jako typová herečka, prostě půvabná zrzka s náležitými tvary. Bolek Polívka patří do stejné kategorie komiků, jako byl, dejme tomu, Vlasta Burian a takový živel se těžko krotí, špatně se s ním pracuje a má sklon vytvářet figurky a karikatury tam, kde by to chtělo vícerozměrné herectví. Nechápu ani, proč Jakubisko v tak velké míře přistoupil k angažmá českých herců, protože slovenská scéna mu mohla nabídnout dostatek skvělých charakterů. Zamrzí i celá řada dílčích kiksů typu záběrů na zralé lány obilí, když podle časové chronologie mělo jít o jaro, nebo když postava Deany Horváthové nadšeně hovoří o přípravě měnové reformy, což by se dalo přirovnat k vlastizradě, protože šlo o jedno z nejstřeženějších státních tajemství, a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat. Nefungují na mě už ani Jakubiskovy obvyklé hříčky typu létajícího andílka nad osadou. Postava mladé stalinistky je zkarikovaná do té míry, až ztrácí na odpudivosti. Na druhou stranu, přes všechny uvedené výhradě v tomhle případě ještě Jakubiskova poetika funguje velmi slušně a někdy v budoucnosti se k těm jeho hrdinům určitě ještě vrátím. Celkový dojem: 65 %. (29.01.2017)

Pribeh se odehrava na konci 2.svetove valky a zobrazuje prichod komunisteckeho rezimu. Ustredni dvojici jsou byvaly cirkusak Pepe (vynikajici Bolev Polivka) a vojak vracejici se domu Prengel (Ondrej Pavelka). Jejich osudy se spoji, kdyz se do jejich drzeni cistou nahodou dostanou zlate sperky a pozdeji si zalozi zivnost na peceni prvniku v rozpadlem dome, kam se nastehuje podivinska Ester o kterou oba jevi eminentni zajem. Tragicko-vtipny snimek plny emoci a uveritelnych skutku i pohnutek hercu za dane doby. 70% (31.10.2007)