Tisícročná včela

tenhle film je jak ta patnáctimetrová malovaná freska na nějaký velký zdi. Prohlížíte si to půl hodiny, je tam hodně postav a izolovaných mini příběhů. Jenže v tomto díle to uplně nefunguje, nejspíš proto, že se nemohli rozhodnout zda točí celovečerní film, nebo dvoudílný film, nebo čtyřdílný seriál. Sedím na konári je mi dobre je vpodstatě podobný film, ale jen s pár postavami, a vyznívá to daleko uceleněji a silněji. Velkým neduhem Včely je délka, příliš mnoho postav, velké časové období, mnoho rodin které mají každá trochu jiné problémy. Film nemá jednu dějovou liniii a jedno nosné tema. Když už skoro po třech hodinách doufáte v nějaké ucelené zakončení, ze kterého vyplyne nějaké ponaučení či životní moudro, film naopak otevře obří téma první světové války a rozjede se to nanovo, ale zase trochu jinak. Potom když se chlapci vrátí z vojny, máte pocit že je po válce, ale o pár minut dále se hoši z nějaké oslavy zvednou a vyhlásí, že se teda vrací na frontu, a jede se znova do války.. Zkrátka, je to i málo vysvětlující a nedrží to moc pohromadě, je to jako tři filmy zcvaknuté dohromady. Nejvíc to dává smysl dokud ještě žije starý otěc Pichanda, pan Kroner. Tam to mělo skončit, ale film dále zaplatili Němci tak se pokračovalo.. proč proboha. Z technické stránky filmu je velmi špatný zvuk, takže někdy opravdu ale opravdu nerozumíte co povídají. I přes všechny neduhy se dá na tu fresku z dálky koukat a vnímat nějaký závan doby, do té doby závan neviděný. Na svou dobu určitě zajímavé zfilmování konce 19. století a začátek nového. (26.02.2023)

Ta snová atmosféra, způsob vyprávění a přechodů, surreálné prvky na pozadí obyčejných lidských generačních tužeb a životního mudrování a chytrákováni - a kdo k téhle slovenské živelnosti, moudrosti a mytologii sedí lépe než Kroner? A ještě s tou špetkou typického humoru: "Opil jich, bosorák starý." (...) "Bože, ty jsi krásná." -Dočolomanský stráví objížděním všech těch fajnových buchtiček slušnou část filmu. Zkusí jednu stokrát. Pak další a nakonec si vezme tu, kterou celou dobu ignoroval, dokud bylo z Hanky co, aby zaprofitoval finančně, jako všichni pohlední lidé, jen těží. Od Jakubiska jsem toho dodnes moc neviděl (vlastně jen 'Nejasnou zprávu o konci světa', ale líbila se mi), na tohle jsem se chystal roky, protože: Slovensko, Kroner, Slovácko sa nesúdí u bábi a dědy v TV, kteří oba přišli ze Slovenska, tak nějak mě to táhlo, zajímalo, v roce 1983 to byl úspěšný film a série pro Československo, Jakubisko má takový nezaměnitelný melodramaticko-mytologicko vyprávěcí styl. (10.05.2024)

Možná sem blbej že schází 1 pecka ale prostě srdce mi říká že mi tam něco chybělo.Musím ale říct že je to krásný 4-dílný film který vás vtáhne a nepustí,herecké výkony sou zde bezdebat taky skvělé ale musím to porovnávat s podobnou 4 dílnou sérií ze stejné doby - Červené víno a to stojí opravdu o tu 1 pecku víš. (13.01.2009)

Juraj Jakubisko tady svým jedinečným filmařským stylem vypráví celou jednu éru  přes rodinu Pichandů. Důraz není kladen jen na osudy a život obyčejných lidí v Litpově, ale i na překrásnou slovenskou krajinu. Prošel jsem si kouskem historie Slovenska, prožil jsem velmi silné scény, zejména střelba do lidí na demonstraci a při písni Mariky Gombitové se mně z té nádhery úplně sevřelo srdce. (02.04.2024)

Mrzí mě to, ale já si s panem Jakubiskem příliš nerozumím.. Pichandovci jsou mýma očima vskutku povedená familije, zálety, nevěry, hop na to, nemanželské děti, k tomu cesty za prací, pijatiky a politika.. Snové pasáže (dívka se světlem, včela-matka) a pokusy o zpestření (pohřeb, kulový blesk) mi násobily vrásky na čele... Zachránilo mě herecké obsazení, tomu nelze vytknout vůbec nic, pánové Kroner, Kvietik a Dočolomanský mě protáhli 163 minutami celkem bez obtíží.. (26.05.2018)