Tisícročná včela

Teď hodnotím film, ne seriál (ale ono je to vlastně jedno). Poprvé jsem ho viděl jako dítě a utkvělo mi v paměti několik detailů jako Kronerův pohřeb, kulový blesk, obrovská včela-matka a spousta nahotinek. No a po novém zhlédnutí musím říct, že to je asi to jediné, co stálo za to. V tom filmu se jakoby pořád něco děje, ale když se nad tím zamyslíte, tak se tam toho zase tak moc nestane. Kroner umře, Dočolomanský zbohatne, Kvietik nezbohatne a umře, jeho synové taky umřou a konec. Když už rodinná sága, tak by osudy jednotlivých členů rodu měly být nějak zajímavé a poutavé. I v historii mé vlastní rodiny bych našel víc dramatičnosti a bohatší osudy, než jsou tyto. Ovšem formální stránka je samozřejmě úžasná. Jenže na druhé straně Jakubisko nedokáže vyvolat emoce, nedonutil mě soucítit s postavami. Většina postav během filmu zemře a vás to vůbec nezasáhne. To je problém. Herci hrají sice dobře, ale většinou jen opakují typy postav, které předtím i potom hráli už stokrát. Kroner svérázného staříka, Dočolomanský bohatou svini, Kvietik správného chlapa, Jakoubková trpící ženu. Ale do zlatého fondu to asi patří, to vám neberu. (03.09.2009)

Nevím proč to tak cítím, ale Tisícročná včela je z mého pohledu asi jejlepší film, jaký jsem viděl. Jestliže to, co máte rádi, je vžití se do lidských osudů v celé jejich kráse a krutosti, jestli máte rádi lidi a máte rádi city, tohle se vám bude muset líbit. Dokonalé je vše. Herci, příběh, proud děje, stylizace. Závěrečná scéna, ve které jde Štefan Kvietik do tunelu vyhodit do povětří vojenský vlak, blouzní a zdá se mu, že ze ním pochodují všichni, co znal, živí i mrtví, je víc než jen kus celuoidu. Je to dokonalý obtisk sociálního cítění a cítění vůbec. Tohle je biják. Ačkoli chápu, že pro zemi a dobu vzniku to tak mnoho lidí necítí. (13.02.2004)

Možná sem blbej že schází 1 pecka ale prostě srdce mi říká že mi tam něco chybělo.Musím ale říct že je to krásný 4-dílný film který vás vtáhne a nepustí,herecké výkony sou zde bezdebat taky skvělé ale musím to porovnávat s podobnou 4 dílnou sérií ze stejné doby - Červené víno a to stojí opravdu o tu 1 pecku víš. (13.01.2009)

Jedná sa o dvojdielnu filmovú podobu pôvodného štvordielneho televízneho seriálu. Je to síce kratšie, ale v podstate môžem bez výčitiek zopakovať nadšený komentár, aj udeliť najvyššie hodnotenie, ktoré som dal seriálovej verzii tejto magicko-realistickej ságy rodiny Pichandovcov. Takže: Toto sme presne my. Sme ako tie včely, iba robota nás spasí. Nič nám nezostáva len robiť, aby sme vyžili, ako sa patrí. Veru, sme my ako tie včely. My, Slováci. Národ slovenský. Chcete vedieť aké máme nátury a čo drieme hlboko v našich dušiach? Nádherne, silne poeticky, to vykresli spisovateľ Peter Jaroš vo svojej knihe. Veľmi dobre sa to číta. Krásna, ľúbozvučná hra so slovami a citmi. Slovenský režisérsky guru Juraj Jakubisko túto literárnu predlohu taktiež bravúrne spracoval. Tým pádom sa môžeme pochváliť hneď dvoma skutočne výnimočnými umeleckými dielami. Perfektný román a päť hviezdičková filmová adaptácia. "Tisícročná včela". ***** (13.04.2013)

To co sa podarilo Jakubiskovi a Jarosovi (scenar a povodna predloha) v postnormalizacnom filmovom obdobi nema v historii tedajsieho ceskoslovenskeho filmu obdobu. Ked zobereme do uvahy ze zhruba za desat rokov od zaciatku "normalizacie" ktora zacala rokom 1971 vzniklo v Ceskoslovensku cez 600 filmov, (rocne sa v tej dobe tocilo len Cechach 30-50 filmov a cez desat na Slovensku) neda sa ani jeden co do vizualnej, rozsahovej ci produkcnej stranky s Jakubiskovou Tisicrocnou vcelou porovnat. Prevladali v tej dobe dnes uz tradicne a samozrejme niektore z nich aj kvalitne ceske komedie ktore sa hraju dodnes, filmy pre deti z ktorych niektore sa stali doslova kultovymi ale ostatok boli zvacsa nevyrazne a divackeho zaujmu pravom ukratene filmy ktorych nazvy si uz dnes takmer nikto nepamata... A do tohto filmoveho prostredia konca sedemdesiatych a zaciatku osemdesiatych rokov prisiel Jakubisko s Tisicrocnu vcelou ktoru kvoli obrovskej latke ktoru spracovaval tento velkofilm (toceny samozrejme ako televizny viacdielny film nasledne zostrihany do kin) zastreseny zapadonemeckou produkciou. Divacky zaujem bol obrovsky a opravneny. Jakubiskovi sa podarilo vytvorit doslova jeden z najlepsich slovenskych filmov. Bohate vytvarne obrazy, bravurne herecke vykony, zaujimavo prerozpravany pribeh rodiny Pichandovcov podoprety majstrovskou hudbou Petra Hapku s titulnou piesnou pre vtedy najvacsiu hviezdu slovenskej pop music Mariku Gombitovu. To vsetko vo velkom style aky nemal v tych rokoch obdobu . Ked zobereme do uvahy ze Jakubisko mal po roku 1971 distanc v natacani a jeho navrat vtedajsia vrchnost len pozvolna davkovala cez obcasnu televiznu reziu tak je vobec zazrak ze dostal na takyto projekt vobec povolenie a ze toto majstrovske dielo vobec vzniklo... (18.10.2008)