Cesta na Měsíc

Oldschoolová adventura. Horizontální scrolling obrazovky, logické hádanky (jak se dostat na Něsíc), interakce, výstřední lokace (kongres, měsíční kráter), hledání a používání předmětů (nelogické píchání deštníkem do měsíčňanů je v duchu nelogiky některých adventur). Cesta na měsíc zakládá konvence, vychází z ničeho, je to příběh vytvořený čistě pro zábavu, echo budoucnosti. Méliès se v době, kdy byla filmová tvorba chápána jako zachycení každodenního života, projevil vpravdě vizionářsky. (28.08.2007)

Klasika a povinnost nejen pro fandy žánru. První opravdová sci–fi, první opravdový příběh a taky první akční film. Z filmařského hlediska revoluční počin, něco na způsob Stvoření. Vizionář Méliés při něm namíchal většinu ingrediencí, ze kterých budou vařit všechny následující generace filmařů, stvořil většinu trikových technik a postupů, které budou sloužit až do příchodu CGI. I dnes je jeho Cesta na Měsíc stále kouzelná. Naivitou, výpravou i bezbřehou fantazií a technickou genialitou. Ovšem na druhou stranu poněkud hořká projevy lidské přirozenosti. Protože co udělají pozemští hosté na Měsíci? Zlikvidují každého Měsíčňana, který se k nim přiblíží. Včetně krále, který je přijme ve svém paláci. Jak typické. (08.03.2014)

Z knížky 1000 a jeden film, které musíte vidět než zemřete, je právě Cesta na Měsíc tím prvním. Ještě aby ne. Je to totiž zlom ve světě filmů, který se už nikdy, nikdy, a do třetice, NIKDY, nebude opakovat. Nechápu ty, kteří dají míň, jak pět. Pro ty lidi, kteří to tenkrát viděli je to něco takového, jako kdybychom my koukali na teleport nebo perpetuum mobile, něco, co se v životě prostě znova opakovat nebude. Dneska je to trošku směšnější pohled, ale když se člověk vcítí do člověka té doby, zpříjemní si čtrnáct minut obrázků, které obletěly svět, a dokáží zaujmout i sto let po svém vzniku. (10.01.2009)

Malý vizualizovaný zázrak... Nikdy mne nepřestane fascinovat, že takovéhle invenční dílko mohli natočit již v roce 1902 (tedy v době, kdy se statickou kamerou pouze zaznamenávala holá realita a jakákoliv umělecká stylizace byla věcí neznámou...). Viděl jsem sice filmovou verzi ozvučenou houslovým recitálem a s vysvětlujícím anglickým komentářem, nevím tedy, jak bych reagoval na verzi původní, tedy němou, ale takhle jsem skutečně nadšen. Snímek z úsvitu filmové éry, jenž ovlivnil vizuální ztvárnění mnohých dalších filmových děl (nejkouzelnější variace na dané téma byla v klipu americké skupiny Smashing Pumpkins Tonight, Tonight...). Z dnešního pohledu sice jen mile naivní výsledek dobového opojení vědecko-fantastickou literaturou a romány Julese Vernea, kde se cestuje na Měsíc v projektilu děla, ale v chronologii filmové historie nesmrtelné dílo... (24.10.2007)

(1001) Poprvé jsem z tohoto filmu viděla jenom útržky v rámci naučného pořadu v brněnské hvězdárně. Jelikož jsem tehdy byla ještě usmrkaný prcek a navíc i filmový neznaboh, domnívala jsem se, že jde o legrační grotesky natočené za tím účelem, aby dětičky v přítmí promítacího sálu hvězdárny neusínaly, nýbrž se sem tam zvesela a od srdce zasmály směšným panáčkům. Jaké bylo moje potěšení, když jsem snímek zhlédla celý, obohacena navíc o okolnosti jeho vzniku. Opravdu parádní záležitost a člověku nemusí být jenom osm let. (07.12.2007)