Mrtvý muž

:::::::::::::::::::::::::::: Filmová báseň. Film o smrti, lépe řečeno film o muži, který se připravuje a kráčí, aniž by o tom sám věděl, na drouhou stranu, a převozníká mu dělá indián se jménem Nobody. Z tohodle filmu si samozřejmě každý vezme něco jiněho, ale osobně si myslím, že je to film o tom, aby jsme se nebáli smrti, ba naopak. Nechci říci, aby jsme se na ni těšili, to ne, ale až přijde, tak aby jsme byli šťastní, cítili se uvolněně a kráčeli hrdě, protože se ze sna vracíme domů. Film, který mi změnil život. www.svet2012.info :::::::::::::::::::::::::::::::::: (23.03.2009)

Tenhle film jsem měl na HDD už třetím rokem a pořád jsem se k němu nemohl dostat, vždy jsem měl něco, co jsem si pustil raději. A ani nevím proč. Neslyšel jsem totiž o tomto filmu nic, natož nějaké negativa. Takže po téměř třech letech, kdy jsem si konečně tento film pustil, jsem jen zíral, co se to vlastně děje a o čem že tenhle film je. Tenhle snímek je pomalý, ale to tak, že ukrutně. Mám rád poetické filmy (koneckonců Jarmuschův film Broken Flowers se mi dost líbil) ale tohle mě prostě nevtáhlo do děje. No a pak to jde vše z kopce, když u filmu, kde není akce, či nějaký ucelený příběh, vám je jedno, co ty postavy, které prakticky neslezou z plátna, zažívají a o čem si povídají. Tenhle film mě minul velkým obloukem a dávám ještě hodně mírné hodnocení 40 %, za začátek, který vypadal ještě nadějně a za Johnnyho Deppa, který se tak nějak snažil tento film zachránit. (08.07.2014)

Někde jsem zase zaslechl Harvest Moon od Neil Younga a vzpomněl jsem si na hudbu z tohohle filmu. A jelikož je tomu tak nějak právě akorát 26 let (eh) co jsem Mrtvého muže viděl, dostal jsem chuť to vidět znovu. Ono se mnohé událo od těch bujarých let pastýřských. Krapet jsem pobral rozumu a tak mi spíná lecos co dříve ne a hlavně mi poslední dobou šmakují westerny, tedy pokud to nejsou takové ty ,,klasické'' americké z padesátek s Johnem Waynem :-). A tak nějak jsem si vybavil, že už tehdy mi Mrtvý muž přišel jiný. Jednak to byl nebarevný film, hudba v něm nebyla westernová a hlavní hrdina/nehrdina byl také zvláštní. A tak jsem na film koukl znovu. Ale ač uběhlo toliko let kolem, dojem z filmu byl stejný. Zajímavý hoooodně pomalý western, zvláštní jako celé to Blakeovo umírání. Depp byl zase fajn, ale kdo mne možná dnes o píď bavil víc byl Gary Farmer alias pan Nikdo. I já jako mnozí zde jsem měl trochu problém s tím, kterak vyjukaný účetní z Clevelandu se ocitne opravdu v divočině a jak se z něj díky zranění rázem stane pistolník s muškou jakou měl Buffalo Bill. Ale tenhle film není o nějaké logice. Autoři se nám asi snažili něco sdělit, ale krom poznání, že na poslední cestě není dobré být sám si fakt nějak neumím dát dohromady co. Proto tu nebudu házet hvězdami jako jiní, kteří skrze tento film poznali nejtajnější pravdy samotného vesmíru a bytí... Film mně bavil, hudba byla super, ale i dnes v roce 2021 mi to přišlo takové průměrné. proto dávám za 3 papírové růže. * * * (30.01.2021)

Čím je pro mě Dead man? O čem vlastně z mého pohledu je? No přeci o životě a hlavně smrti. Co znamená být živý a co to je být mrtvý. Úvodní nezapomenutelná scéna ve vlaku je skládankou symbolistických obrazů. Výjevy interiéru i exteriéru se s ubíhajícím časem neustále proměňují a vzdalují zažitému chodu věcí, jak ho zná náš hlavní hrdina, William Blake (Johnny Depp). Je to humorná scéna, ale zároveň nese hluboké poselství o přicházející změně, což dosvědčuje tragikomické vyznění celého filmu. Proč se vlastně hrdina vydává na tuto cestu do neznáma? Je přijat jako účetní do továrny. Stává se tedy součástí stereotypní prostoduché mašinérie. Tato práce mu však není souzena, sami posuďte, zda je to pro něj dobře či nikoliv. Ovšem pro něj to představuje konec. Ve skutečnosti je to pouhý začátek jeho cesty a start naruby převrácené westernové jízdy o nesmírné psychologické hloubce. Při náhodné přestřelce zabije svého soka, ale sám je raněn. Střela zůstala u srdce. Toto stigma jej na zbytek cesty označuje jako mrtvého. Odteď je mrtvý muž. Pronásledován odměny-chtivými zabijáky v doprovodu zvláštního indiánského samotáře jménem Nikdo se vydává na nedobrovolnou cestu. Tento příběh se odvíjí přinejmenším na dvou rovinách. V oblasti hodnot ztrácí Bill Blake všechny dosavadní iluze a jak bylo o této změně už mnohokrát napsáno, naplňuje jej pocit vykořeněnosti ze společnosti a civilizace. Druhou cestou je proměna psychologická. Bill Blake se dostává do zcela nového prostředí, dostává se tam náhodou, proti své vůli a není odsud návratu. Jeho uvažování o světě se proto radikálně mění a to čím dál více s každým novým, působivým zážitkem. Nový svět se musí přirozeně jevit takřka jako sen, jako země za zrcadlem z pohádek, a nutně přicházejí na řadu pochybnosti o světě, o lidech a o životě. Až po "své smrti" náš hrdina nahlédne za mříže reality a poznává absurdnost dříve tak samozřejmého světa kolem sebe. Již zmíněná tragikomičnost tohoto světa je ještě více umocněna monochromatickým ztvárněním obrazu. Svět není zpočátku nic než černá, bílá a odstíny šedé. V průběhu místy vskutku surové cesty tímto nekonvenčním divokým západem se svět mění. Objevují se nové barvy, které si hrdina do té doby nedokázal představit. Tato změna ovšem probíhá na podvědomé úrovni a barevné ztvárnění obrazu se tedy pro symboliku nemění. I divák musí poznat tuto cestu spíše podvědomě a vžít se do neopakovatelné atmosféry filmu. Té přispívá mimo jiné působivý hudební doprovod Neila Younga. Jim Jarmusch se ani nesnažil přiblížit skutečnosti v replikách a reáliích. Očividně nebyla účelem až dokumentární historická přesnost. Příběh je spíše filosofickou úvahou z poněkud zvráceného světa, kde je až překvapivě docela všechno možné. Inu, William Blake byl možná z těch "zrozených pro noc bez konce". Se "smrtí" však přišel pomalý osvobozující úsvit. (16.01.2006)