Ghost Dog - Cesta samuraje

Filmový synkretismus Jima Jarmusche, který oproti svým dalším filmům ctícím bezezbytku pravidla žánru (jen je jako v Mrtvém muži povyšuje na umění tím, že se na žánrový tvar podívá jakoby z druhé, do té doby divákům i jiným tvůrcům odvrácené strany) v Cestě samuraje smíchal hned několik zcela nesouvisejících inspiračních zdrojů a přetavil je do ryze postmoderní variace na samurajské filmy okořeněné prvky americké gangsterky, filmů z prostředí italské mafie, nezávislých snímků i filmů čistě intelektuálních a artových. Je to až neuvěřitelné, co všechno se do Ghost Doga vešlo a přesto jde o homogenní filmový útvar, který stoprocentně funguje a jehož percepce ale vyžaduje od diváka jistou míru poučenosti a schopnost číst filmové odkazy a aluze (kdo kupříkladu neviděl předešlý Jarmuschův film Mrtvý muž, těžko ocení kratičký výstup Gary Farmera odkazující k jeho indiánu Nobodymu). Vůbec indián Nobody je analogická postava i s bezejmenným hlavním hrdinou Cesty samuraje - naprostých solitérů odvržených společností majících pouto pouze k přírodě (holubi...) se silným intelektuálním zázemím a jeho naprostým míjením se s většinou společnosti. Indiánovy absurdní promluvy plné skryté hloubky a mystiky stejně jako Ghost Dogův samurajský kodex plní funkci udržení smyslu života - svět kolem nich je totiž dysfunkční, nemocný, nemorální, špatný a zlý a nelze se s ním ztotožnit, jde pouze stát vůči němu v opozici a být nezávislý a fyzicky i psychicky natolik silný, aby se dalo v takové konkurenci přežít. Jarmuschovi sociální vyvrhelové, psanci západního modelu civilizace (jak v historii - Dead Man, tak i v současnosti - Ghost Dog) odráží možná jeho vlastní náhled na svět - intelektuála jdoucího si tvrdohlavě vlastní cestou, nepochopeného a předpokládejme plného skepse a depresí. Ghost Dog - Cesta samuraje je velký film a vypovídá o tomhle světě, kde jakýkoliv etický kodex je pouhou směšnou formulí. Stejně směšnou, jako představa samuraje v New Yorku... (07.07.2007)

'' Koniec je dôležitý u všetkých vecí. '' , ale ja s bôľom v srdci musím povedať, že tento stál zahovno a ja nemôžem ísť s hodnotením vyššie, pretože mi tu vadilo i viacej iných vecí, ako len ten koniec. Napríklad ma dosť sralo, a už vôbec mi neprišlo smiešne, že všetci mafiáni čumeli na tie debilné kreslené rozprávky. Alebo som nepochopil prítomnosť tej ženskej, ktorú vozili z jedného miesta na druhé, to mi dosť pilo krv a úplne zbytočne som sa rozčuľoval. Atmosféra filmu bola taká, akú ja práve milujem- chlap samotár, tajomne si žijúci na streche večerných daždivých nocí, ale práve vyššie spomenuté veci mi sprznili celý zážitok filmu. Bohu a Jarmuschovi žial. Upgrade : zvyšujem na štyri, pretože ráno o piatej,ked som vstával a šiel meditovať von do záhrady, uvedomil som si, že ma tento film motivoval.Upgrade nb. 2 : Ja to nechápem, ako sa mi ten film zaryl do kože. Dnes je iba týždeň tomu, čo som ho videl, ale každý deň mám iný kúsok inšpirácie z neho a uvedomil som si, že to bola totálna šupa! (14.09.2011)

Na začátku filmu na diváka dýchne prázdnota. Prvních 15 minut filmu je jako moje cesta do práce. Ghost Dog jede "vypůjčeným" Mercedesem na svoji první filmovou "šichtu". Náhle se ovšem příběh vrchovatě plní. Prostřednictvím přátelství s holuby, francouzských prodavačem zmrzliny, vášňivou mladou čtenářskou a také díky uctívání samurajského kodexu nemá divák pochyb, že navzdory své profesi je Ghost Dog poctivý, správný chlapík. Film má úžasnou atmosféru. Nepostrádá ani vtip - mafiánští bossové by sami dali dohromady jeden komediální celovečerák. (12.10.2007)

Další Jarmuschova stylová volovinka. Ten, když natočí western, je z toho táhlá čb hipsteřina s Johnny Deppem. Když se rozhodne pro upíří film, tak se tam tak spokojeně natřásá Tilda s Tomíkem. Případně rád zkoumá bývalé lásky Billy Murraye, takže proč by si neudělal srandu z toho, že by se samurajským kodexem zabýval černoch? Je to sranda. (26.06.2017)

A to som si myslel, že Jarmush, cigaretkový pohoďák, nemá na to natočiť niečo z akčného žánru. A to ma podrž, keď sa do toho už pustil, výsledok je skvost tohto žánru, samozrejme natočený svojským a megaoriginálnym štýlom, nesúci aj čosi viac ako len pomstou za holuby. Whitaker sa vyšplhol, ako a u mňa, tak určite aj vo svojej kariére si polepšil. Trošinku mi prekážala hudba, monotónne scény ale inak strašne cool. 80%. (06.11.2006)