Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (404)
Jim Jarmusch je pro mně osobně Mistr povídek a "Poeta špíny". Na minimu prostoru a akce dokáže vytvořit nezaměnitelnou atmosféru, která ukazuje v detailech i na celku špínu ulice i našich všedních dní... a přesto v konečném důsledku jeho povídky tak nějak zvláštně zahřejí na duši. Co si na těchto povídkách především cením je fakt, že Jim Jarmusch dokáže předat něco chytrého, aniž by sklouzl k přitroublému moralizování (Paříž, New York, Los Angeles). Potěší i nadlehčený tón (Řím) či všudypřítomně chladivá povídka Helsinki. Shrnuto a podtrženo: Film, který nefunguje vždy, ale když se vychytá ten pravý moment, pak je to lahůdka. ()
Souhrn pěti povídek, odehrávajicí se převážně v taxíku: Los Angeles: 60%, New York: 70%, Paříž: 65% (zajímavý kontrast mezi vidomým a nevidomým), Řím: 65%, Helsinki: 60% (předvídatelná historka taxikáře, která mě emocionálně minula). Povídkových filmů moc neznám, kromě tohoto asi jen Čtyři pokoje a Coffee and Cigarettes, ty jsou ale znatelně horší. Celkový dojem: 65% ()
Jeden z nejlepších povídkových filmů, co jsem kdy měl tu čest zhlédnout... (a zároveň trochu ,,netypický" Jarmusch...) Roberto Benigni kraluje. :-) Podobné filmy: Kafe a cigára, Povídky z New Yorku, Paříži, miluji Tě, New Yorku, miluji Tě! ()
Další jedinečný Jarmusch. Nemusíme mít jeho styl rádi, ale přesto je třeba uznat, že ten člověk má svou tvorbou co říci (což se nedá říci o velké většině jeho vrstevníků). Každopádně po téhle půvabné zkušenosti už nemůžu nikde prohlašovat, že zábavně natočit dvě hodinky nepřerušovaných dialogů zvládne jen a pouze Quentin Tarantino - Jarmusch to zde totiž zvládl natolik suverénně, že jsem celou dobu nejen pozorně naslouchal, ale také se hlasitě smál a dumal nad tím, co to vlastně ti zvláštní/obyčejní lidé vypouštěli za podivná/všední moudra. Přestože každá povídka je náladově trochu z jiného těsta a aplikuje jiné lidské vlastnosti, ve všech zahlédneme alespoň kousek sebe samého, kousíček charakteru, který dává pravidelně najevo úplně každý (nebo by alespoň měl). New York byl vtipný a laskavý, Paříž přátelská a láskyplná, L.A. krásně rozjezdové a Helsinki příjemně tragikomické. Jenom ten Řím mi tam nějak neseděl, i když ty Benigniho problémy k životu asi taky patří. :)) 85% ()
Málokdo umí tak poutavě vyprávět o ničem jako Jarmusch. A přestože podává pět prostých krátkých příběhů, pokaždé divák pocítí náladu, kterou se snaží navodit. Při Los Angeles vypravěčskou pohodu, New York zahřeje u srdce, východoněmecký klaun přesvědčí o síle životních údělů, Paříž přeladí do melancholie a Řím na pozici nejvydařenější historky rozesměje na celé kolo. A pak přijdou Helsinky těsně nad ránem, které vlezou pod kůži a nedovolí divákovi přestat na tuhle Noc myslet. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (14)
- Tento film je prvým filmom Geny Rowlands po smrti jej dlhoročného manžela Johna Cassavetesa. Niekoľko ich spoločných priateľov, vrátane Bena Gazzaru a Petra Falka, chodievalo za ňou na plac, aby sa uistili, že to zvláda. (Arsenal83)
- Pre položky špecifické pre danú lokalitu je text v záverečných titulkoch farebne označený podľa mesta, ružový pre Los Angeles, zelený pre New York, modrý pre Paríž, oranžový pre Rím a fialový pre Helsinki. Pracovné názvy uvedené v záverečných titulkoch sú tiež uvedené v rodnom jazyku pre dané mesto. (Arsenal83)
- Jim Jarmusch napsal scénář za osm dní. (hot_spot)
Reklama