Pan Hulot jede na výstavu

Tati výrazne sprznený po niekoľkých produkčných neúspechoch. Jeho Hulot sa tak vrátil k čisto grotesknému záberu, ale aj tak afirmuje zaujímavý asociáciu bariér človeka a stroja. A samozrejme, ľudskej jednoduchosti a hlúposti, ktorá sa prejavuje v akýchkoľvek zjednodušených nuansách, epizódok. Je to teda viac než hravá a živá sieť ironizácie a dobre nálady, ktorú však brzdí menší manévrovací priestor a kreativita, ktorá je zapríčinená viacerými okolnosťami. (09.02.2018)

Spíš než velkolepé dílo ve stylu Playtime, se jedná o oddychovou komedii - road movie. Je tu také určitá kritika bezduchosti dnešního světa, ale důraz je kladen spíš na humor ve stylu "četníků". Nebo to bylo tu letní prosluněnou atmosférou? Nevím, každopádně mi to trochu připomnělo právě filmy s Funesem, ač jeho humor byl mnohem brutálnější, přímočařejší. (nechci degradovat jedno ani druhé, ale Hulot je mi svou nevtíravostí milejší) Kromě pár geniálně natočených pasáží (bouračka, stěrače vyjadřující charakter řidiče) je nejsilnější asi jedna z posledních scén, kdy se Hulot konečně dostane do výstavního sálu, a prohlíží si zbylé exponáty. V tu chvíli mi došlo, že Tatiho favoritem nejsou nablískaná auta, která jsou v podstatě všechna stejná (viz.Playtime), ale spíš onen trochu kýčovitý, kutilsky zhotovený vůz (působí jako by ho vyrobil nějaký šikovný český chatař), který se Hulotův tým snaží na výstavu dostat. Tady jsem zalitoval, že to nestihli, a autíčko nezabarvilo jednotvárnou šeď. (06.12.2004)

Určite najslabší pán Hulot. Už to nie je ten pán ktorý začínal je vidieť že toto je z donútenia. Pán Hulot rozpráva asi najviac za celé tri predchádzajúce filmy, už sa ani neukláńa a ani zase nie je taký nešika, toto nie je ten pán Hulot čo som si obľúbil.I napriek tomu niektoré scény sa dali( kreslenie náčrtu, scéna so psíkom havárie) ale inak už to proste nebolo to pravé. (03.05.2020)

Trafic Jacquesa Tatiho je síce jeho predposledný film, ale z jeho celovečerných diel asi najviac zostarol. Tati ani Hulot za to nemôžu, len dnes už bohužiaľ na automobilovom priemysle nie je vtipné vôbec nič a zaujímalo by ma, ako by k látke pristúpil Tati dnes. Vlastne som rád, že sa dnešnej doby nedožil. Poteší mnoho vtipných detailov, len je cítiť, že mizanscéna nie je až tak precízne premyslená ako napríklad pri dokonalom Playtime. Tati si dal záležať, aby bola v takmer každom zábere prítomná aspoň nejaká časť automobilu, keď už nebola celá mizanscéna vyplnená iba nimi. A ak nie auto, tak aspoň hausbót alebo raketoplán. Najvtipnejšia sekvencia je tá so stieračmi, ktorých pohyb charakterizuje svojich vodičov. 70% (27.02.2018)

(Ne)úspěch Playtime spočíval v tom, jak sám režisér pravil v interview, že to byl "film nikoho". I když navazoval na dva filmy, jejichž hlavní postavou a největším lákadlem byl pan Hulot, třičtvrtěhodinová scéna v restauraci věnovala stejnou pozornost tuctu dalších, neméně atraktivních postaviček. Trafic se odvrací od toho nesměle kočírovaného chaosu a vrací se ke kořenům, tudíž k Hulotovým prázdninám. Hulot je vždy v centru dění. Chlad strukturovaných ex/interiérů vystřídaly obyčejné, docela fádní lokace lemující nekonečné dálnice. Humor už není koncipován jako srážka staromilství s modernismem, ale jako usměvavé fyzické gagy, třebaže je tu pořád to hraničně absurdní využití prostředí a rekvizit, v němž je Tati jednoduše mistr. Smím-li vyslovit názor laika, je tohle nejslabší dílo z tetralogie, takřka postradatelný nános za Playtime, ale pořád překvapuje a hlavně baví. (22.08.2012)