Podivnější než ráj

Balzam pre oko i dušu. Pokojne plynúci čiernobiely obraz podfarbený hudbou Johna Lurieho je koncipovaný v niekoľkominútových, tmavým obrazom predelených záberoch. V prvej časti neveselý údel mladej maďarskej emigrantky v prvých dňoch po príchode do USA. Prichádza do N.Y za bratrancom, u ktorého sa prechodne na pár dní ubytuje. A hoci má hneď po príchode zabezpečené ubytovanie a stravu, stiesnené prostredie sporo vybaveného bytíku, umelohmotná strava, máloslovná komunikácia a neustále pozeranie TV v novopríchodzej nevyvolávajú žiadne explózie nadšenia z nového sveta. Ošuntelé exteriéry predmestia a továrenských barakov tiež nepôsobia zvlášť optimisticky. Druhá časť sa odohráva na ceste smerom na Floridu – akejsi podivuhodnej dovolenky troch mladých ľudí, ktorí nevyhrali prvú cenu v americkom sne. Zaujímavé je, že aj keď film je o osamelosti, jej prekonávaní, otupujúcej každodennosti, drobnom paberkovaní, ide o komédiu. (10.09.2004)

Podivný (americký) ráj není jen prostým popisem života několika amerických imigrantů a outsiderů (ať už se jmenují Willie, Eddie, Billie nebo Eva), ale rovněž rozkrýváním jedné vrstvy života, na kterou (snad jen čas od času) naráží každý z nás. Je to stratum přežívání, které zklidňuje a rozvolňuje naše běžné maniodepresivní bytí. Jarmusch samozřejmě vyzvedl tuto vrstvu na "absolutní bytí", ktreré, na rozdíl od těch, kteří jej ve filmu prožívají, je nám nepříjemné a snad i odporné. Pozn. 1: Španělští mystikové by jej nazvali: "todo se passe y no deja marca - vše pomíjí a nezanechává stop". Jenže oni tím nemysleli jen Willieho nebo Evu, ale nás všechny. Pozn. 2: Do Jarmuschova filmu se můžeme podívat jako do zrcadla - a nebo také okamžitě odvrátit zrak. Pozn. 3: Škoda, že jsem film neviděl před překládáním knihy Johna Cagea "Silence", tehdy nejasný pojem "tv dinner" definuje Willie opravdu přesně. Pozn. 4: Jaký je rozdíl mezi Williem a Eddiem? Eddie nejspíš dosud ještě doufá v přátelství a snad i v lásku. Skutečně se mu líbí "I Put a Spell on You"? Pozn. 5: Škoda jen, že Jarmuschovy filmy z poslední doby (počínaje od Ghost Dog), postrádají důslednost (a pro mě i přesvědčivost jeho prvních filmů. (17.07.2018)

Sled líných, statických scén. Černobílý zrnitý obraz. Liduprázdno. Zvláštní chladná atmosféra. Velmi úsporný příběh trojice nýmandů, vedených vykořeněným Bélou. Člověk už musí mít talent, aby dokázal jakoukoli scénu zobrazit způsobem, že divák musí vědomě lapat každý náznak štěstí, jež v tom světě přese všechno je. Jarmusch ten talent má a Podivnější než ráj je toho důkazem. Film, na který je třeba mít náladu a nastřádanou dávku vnitřního klidu. (19.06.2011)

Černobílá paráda provázená mojí oblíbenou písní I Put A Spell On You. Závěr s kloboukem a letištěm nemá chybu a těžko si představit, že by ten prapodivně obyčejný, ale zároveň tak originální příběh mohl nebo dokonce měl skončit jinak. Více slov není zapotřebí (v Jarmuschově filmu ani v mém komentáři). (01.06.2013)

Odcizení ad extremum. 1)  Dva nemakačenkové hrají falešně karty a sázejí na dostizích. Nic nedělají, nic je nezajímá. Proč bych se o takého týpky měl zajímat? Postavy žijí, oblékají se a chovají zcela mimo mísu._____ 2)  Zdvořilost, s níž probíhají všechny dialogy, jen podtrhuje prázdnotu, v níž se postavy pohybují._____ 3)  31letý fešácký scénárista, režisér a střihač Jim Jarmush předkládá své alternativní pesimistické vidění světa. Zajímavý 32letý John Lurie (Maďar Willie) doprovodil dílo svou hudbou. Ještě je tu neméně zajímavý 30letý Richard Edson (Eddie) a tím jsem pozitiva filmu vyčerpal._____ 4)  Uvidíme záběry z dobového New Yorku, zasněženého chmurného Clevelandu a z pláží na neméně chmurné Floridě._____ 5)  Kolega Amputace***** pěkně popsal motivaci chování hlavních postav. (05.09.2023)