Vezmeš si mě, kámo?

Pri podobných námetoch, príbehoch a najmä spôsobe spracovania idú tvorcovia do veľkého rizika. Riskujú totiž, že namiesto vtipnej komédie naservírujú divákovi len znôžku trápnych pokusov o vtip, pri ktorom čakáte, kedy konečne príde koniec. Toto nebol ten prípad. Síce sa objavilo pár momentov, pri ktorých som si povedal, že toto fakt nevyšlo, ale väčšinu času som sa dokonale bavil na bizarných situáciách a sviežom humore. Palec hore. (28.10.2018)

Francuzska verzia Kdyz si Chucky bral larryho - a ne, ja si nerozumniem s verbalom ani s Livingdeadom. Jednak zase tematika homosexualneho manzelstva je podana ako nieco naprosto normalne, bla bla bla , zijeme v 21. storoci bla bla bla , rovnost v pristupe , bla bla bla, i duhove rodiny su rodiny bal bla bla. Laska je len jedna, nie je hetero a homo verzia, ne, ne, ani picu, laska je len jedna. Normalne ale homosexuali mi nevadia, mam k nim naprosto ambivalentny vztah, nejake nenavistne prejavy ma presli, dokazem ich tolerovat len ich nikdy nepodporim. Lebo oni nikdy nepodporili mna. Vtedy ich necham - nech sa naprosto nekonfliktne staraju o vlastne telesne otvory a nech si vyskusaju aj vsetky telesne tekutiny. Ked sa vsak v pritomnosti mojej velactenej prdele zacnu objavovat ovalne a valcovite predmety a ked nejaki ludia zacnu mat potrebu strkat tieto predmety do mojich telesnych otvorov, tak potom uz som schopny i vrazdy. A mozem mat kamaratov z radov homosov, mne je jedno ked buzny pichaju buzny - hlavne ne mna, ze jo. Ovsem musia mat dokonaly homonadhlad, musia si vediet zo svojho seksualneho zivota spravit prdel a musia mat namakane nazory ako pomerne kul /v plote/ buzna Martina Navratilova - jej nazory sa mi uz dlhodobo pacia. S tym nemam problem, Navratilova ma dobre nazory a opakujem som tolerantny ateisticky blb. K tym dvom francuzsky hercom. ked ich to bavi, mne je to jedno, len aby nezabudli ze jestvuje nieco ako  Stanislavskeho metoda  30 % (13.11.2018)

Vezmeš si mě, kámo? navazuje na tradice francouzské komedie, které se od vaudevillovských dob táhnou dějinami tamního humoru. Prostě spousta záměn, nedorozumění, zmateně pobíhajících lidí, jednu lež střídá jiná a tu pak ještě větší... Jenže tenhle film, který vlastně nedělá nic jiného, než že pokračuje v tradici, byť tedy s novými rekvizitami, jako je problematika přistěhovalectví, migrace, homosexuality a podobně, naplno odhaluje bídu tohoto typu komedie. Na všechny ty fraškovité filmy s Funésem, Bourvilem, Richardem a podobně vzpomínáme trochu nostalgicky, jako něco, co se nám v dětství líbilo, takže k nim jsme shovívavějš. Proto když vznikne něco přesně v tomto duchu, ale moderní a nové, odhaluje se v plné - vlastně prázdné - nahotě (vlastně ze současné francouzské komedie mám jako takový guilty pleasure slabost leda tak pro sérii Taxi). Zaplaťpánbůh se tvůrci vyvarovali nějakého nechutného, fekálního nebo nevkusného humoru (ačkoli i tohle všechno tam je), je to prostě jenom pohodová výplachovka, která u mě zafungovala jen na těch nejabsurdnějších místech, jinak mi moc vtipná nepřišla. Od pohodovýho průměru film níž táhne leda režisér, scenárista a představitel hlavní role Tarek Boudali, dost nesympatický chlapík, který má před čtyřicítkou, ale hraje studenta. Střela dost vedle. Naopak za pozornost stojí vesměs neznámí herci, kteří vůbec nejsou špatní (a kteří jsou na rozdíl od nechutně správňáckého hlavního hrdiny nositelé humoru): Philippe Lacheau coby druhý oženěný "kámoš", David Marsais jako slizký šéf a Philippe Duquesne, jehož imigrační komisař mi dost připomínal jiného komisaře, Giberta z už vzpomínané Taxi. A docela rád bych vynadal distributorům za nápad ušetřit diváky francouzštiny a pustit film do kin nadabovaný. To prosím fakt ne. (28.03.2018)

Maročan Yassin jede studovat architekturu do Paříže, ale selže a aby ho nevykopli z Francie tak se ožení se svým kamarádem, přičemž na ně nastoupí kontrolor, aby vyloučil účelovost sňatku. Námětem předvídatelná homosexuální variace Zelené karty v žánru komedie překvapivě svěží, vtipné, a opravdu zábavné , asi třikrát jsem šel smíchy do křečí. (01.09.2019)

Nevím jestli jsou už i ve Francii povinné kvoty na všechny menšiny, aby film někoho nediskriminoval, faktem ale zůstává, že jestli si někdo umí dělat prdel úplně ze všech je to právě Francie. Je to asi první film o teplouších nebo rádobyteplouších, který mě fakt bavil, smál jsem se poměrně často. Střety s maminkou, předstíráný tepla v počáteční fázi bylo opravdu dobře napsané. Příběh občas působil dost zkratkovitě a kladné body získávaly hlavně postavy, zejména postava Dussarta je skvělá. (29.03.2018)