OA

Začalo to veľmi zaujímavo, páčil sa mi nápad ako i hlavná pointa. Tiež oceňujem tých pár myšlienok, ktoré tu zazneli. Ale absolútne ma neoslovilo, akým smerom sa to nakoniec začalo vyvíjať. A na tej poslednej časti som sa leda ak tak zasmial, čo určite nebolo zámerom, keďže malo ísť o vážnu vec. To ako sa nakoniec všetci postavili a začali pred tým útočníkom tancovať.... no čo vám poviem, trápnosť nad trápnosť. Veľmi slabý priemer. 50/100 (04.04.2018)

Jedinečné. Doporučuji. Hluboký a velmi citlivý náhled do nitra jedné schizofrenní duše, kterou ostatní nechápou, byť se snaží jak mohou. Někdy pro sou vlastní egoistickou zatíženost, jindy pro přesný opak. V prérii, když člověk dobře hledá a nechá si ten správný čas, může nalézt Opravdového Anděla. Křehkého ale pevně rozhodnutého to vše kolem pochopit. A kdo jsme my, jiní "andělé", než jen křehké bytosti odsouzené k nicotnému a prachmizernému životu v neznalosti, že? (06.11.2017)

1. série - 100% - Je náramně snadné vzít koncept mírotvorné hlavní hrdinky a začít se smát ezoterickým významům, militantním veganům a vůbec vyrábět další prvoplánové humory. Protože jsem podobným směrům slušně vzdálený, troufám si říct, že se stačí jen na chvíli zastavit a snad každému musí být jasné, že OA žádný podobně návodný příběh nevypráví. Jako někdo, komu vadí, když se něco až moc snaží vymezit proti ostatním a být extra alternativní, rád vidím, že tohle je pravý opak. Seriál plný emocí, nenásilných zvratů a napětí tím tíživějšího, čím dál seriál postupuje a paradoxně i čím nenápadněji se tváří. 2. série - 90% - Od první do poslední epizody nevím, jaké hodnocení mám pokračování dát. Na začátku diváka až provokuje tím, že ničím neodpovídá na konec minulé sezóny a místo toho vrší lavinu dalších otazníků, později jen velmi neochotně pojí tři dějové linky k sobě, občas na diváka pomrkne (kapesní miniroboti), občas ho až zkouší z toho, co vydrží (Nina na pódiu v klubu), ale nikdy neucouvne před dalším možným krokem vstříc originalitě. Měl jsem tenhle seriál rád nejen proto, že byl jiný, to na mě ne vždy funguje. Ale že se rozvíjel do čím dál širších osnov a mrzí mě, že mohu jen slepě hádat, kde by časem skončil. Už to, jak drzým způsobem mi chrstl scénář do tváře poslední minuty sezóny a tím pádem i celého počinu, je tak trestuhodné a přitom odvážné, že doteď nemám slov. Brit Marling je osobnost o to větší, že věřila, že takhle neuchopitelný seriál by sledovala víc než jen hrstka věrných. (20.06.2018)

Dávám 3 pecky, ale ani pořádně nevím za co... Nudilo mě to, drásalo to moji nervovou soustavu (neměnná kondice po léta vězněných lidí, jejich nestárnoucí hadry, stabilní výzor, jejich neschopnost přemoci jednoho psychopata), hereckou manýru Brit Marlingové už jsem nemohl vystát, konec byl pro mě naprosto rozpačitý a neuspojivý... Co se mi naopak líbilo, byl například popis pošramocené a odlišně fungující psychiky dlouhodobě zadržovaných vězňů. Celkově mám pocit, že mi v tomto případě něco uniká, že nemám kapacitu na to, abych si dokázal domyslet, co tu zůstalo nevyřčeno. Bez toho, na co možná nestačím, jsem toho ale dostal málo. Na 3 hvězdy by to bylo málo, ty neodráží kvalitu, ale pouze můj alibismus. P.S.: S malým časovým odstupem nabývám dojmu, že to byl 8mi hodinový mindfuck. To je přepych, který si nechci dovolovat a ostatní od něj hodlám v rámci možností varovat. Snižuju proto hodnocení. (13.01.2018)

Nečekané překvapení na konec roku. The OA se zpočátku prezentuje jako mysteriózní seriál o zmizení, následně však překlene ve velice spontánní hru s možnostmi televizního formátu a serializovaného vyprávění, mimo jakékoliv škatulky. Zároveň ukazuje, že i při znalosti fungování žánrových schémat lze stále přicházet s něčím novým, co není jen zdařilou, byť falešnou ozvěnou minulosti (viz Stranger Things). Dokonale funkční pocitovka, která na plné čáře vyhrává se zcela výjimečným, kontroverzním závěrem. (15.01.2017)