OA

Konečně něco "Lynchovského" :) Pro mě naprosto originální a různé teorie rozvíjející zážitek, o kterých se dá s dlouze dikutovat. U nás doma jsme se na tom jestli JE nebo NENÍ rozhodně neshodli. Pomalé tempo může leckoho odradit, ale radím vytrvat a na konci budete mít stejně pocit, že to mohlo být klidně ještě pomalejší a delší. Doufám v pokračování, ale i kdyby nebylo, je tady možnost vymyslet si ho sám. (05.01.2017)

Nevím, co si o tomto počinu myslet.. První půlka první serie je spíš takové tápání, kdy místy máte pocit, že ztrácíte zbytečně svůj čas, nicméně někde v pozadí vaší mysli vás to nutí pokračovat, protože to ve vás probouzí hlad zjistit, o co vlastně jde a hlavně jak to skončí. A ono to skončí divně, otevřeně, vlastně tak, že stejně nevíte, co teda. Druhá série je na tom podobně (zatím mám za sebou dva díly), kdy začátek je šíleně divný a vy nechápete, jak máte navázat na konec první série, ale postupně, s odkrýváním jednotlivých dílků, to začnete skládat do sebe.. Nicméně zatím zůstávám u třech *, protože třetí série se nedočkáme a jestli tu druhou nechají skončit podobně, jako první, tak to bude pro mě propad do čistého zoufalství nevědomí a divoké fantazie. A to já fakt nerad. (13.08.2019)

The OA se nějakým způsobem dokázal vyhnout zájmu médií. Což je až s podivem, protože ho do světa vypustil Netflix. První trailer byl zveřejněn až necelý týden před premiérou. A kritici jsou ti, kteří seriál blahořečí a nebojí se používat věty jako "ještě lepší než Stranger Things" a právě to mě nalakálo, protože ST je podle mě nejlepší letošní počin (omlouvám se, Westworlde). Konečně už k samotnému seriálu. Z pilotní epizody je cítit originalita a neotřelost a to nemluvím jen o tom, že úvodní titulky běží asi v šedesáté minutě. Kromě toho samozřejmě také vynikající atmosféra plná tajemna a nevědomosti, která dostane největší grády při vyprávění v závěru. Sice jsem viděl trailer, ale nic jiného jsem o tom nevěděl a myslím, že stejně jako v případě Stranger Things, je to plus, protože dobrá atmosféra je klíč. I proto je to seriál, který se bude objevovat na všech "binge watch" seznamech. Já sám jsem se nemohl odtrhnout, jenže... Jenže tenhle seriál je nejen hodně tajemný a atmosférický, ale také je hodně mluvící a umělecký. Ve výsledku tak vážně nevíte, co se děje a ani skoro závěrečná scéna vám to nepomůže rozluštit. Takže vlastně nevím, jestli jsem zklamaný nebo ne. Vím však, že zakončení pro mě nebylo uspokojivé. Po pilotu jsem měl totiž jiná očekávání a zcela určitě to není lepší než Stranger Things. (06.01.2017)

Vcelku zajímavá levičácká mysteriozní kravinka pro mladé publikum, která lehce znechucuje unyle pomalým dějem a naprosto kurví dojem nesmyslným koncem. Asi jako když měsíc balíte holku, pak vás konečně dotáhne domů a když už ji položíte na postel a sáhnete na kozy tak dostanete facku a vykopne vás z bytu. Asi tak nějak to finále po všech předchozích dílech působilo. A nemluvím jen o scénáři. Opravdu si někdo myslí, že magor přijde vystřílet školu, po pár dávkách vleze do jídelny a jen tak si pochodí kolem 150ti lidí krčících se pod stolama a pak se zvědavě podívá jak 5 magorů cvičí Tai Chi a nikoho nesejme? (09.04.2019)

1. série - 100% - Je náramně snadné vzít koncept mírotvorné hlavní hrdinky a začít se smát ezoterickým významům, militantním veganům a vůbec vyrábět další prvoplánové humory. Protože jsem podobným směrům slušně vzdálený, troufám si říct, že se stačí jen na chvíli zastavit a snad každému musí být jasné, že OA žádný podobně návodný příběh nevypráví. Jako někdo, komu vadí, když se něco až moc snaží vymezit proti ostatním a být extra alternativní, rád vidím, že tohle je pravý opak. Seriál plný emocí, nenásilných zvratů a napětí tím tíživějšího, čím dál seriál postupuje a paradoxně i čím nenápadněji se tváří. 2. série - 90% - Od první do poslední epizody nevím, jaké hodnocení mám pokračování dát. Na začátku diváka až provokuje tím, že ničím neodpovídá na konec minulé sezóny a místo toho vrší lavinu dalších otazníků, později jen velmi neochotně pojí tři dějové linky k sobě, občas na diváka pomrkne (kapesní miniroboti), občas ho až zkouší z toho, co vydrží (Nina na pódiu v klubu), ale nikdy neucouvne před dalším možným krokem vstříc originalitě. Měl jsem tenhle seriál rád nejen proto, že byl jiný, to na mě ne vždy funguje. Ale že se rozvíjel do čím dál širších osnov a mrzí mě, že mohu jen slepě hádat, kde by časem skončil. Už to, jak drzým způsobem mi chrstl scénář do tváře poslední minuty sezóny a tím pádem i celého počinu, je tak trestuhodné a přitom odvážné, že doteď nemám slov. Brit Marling je osobnost o to větší, že věřila, že takhle neuchopitelný seriál by sledovala víc než jen hrstka věrných. (20.06.2018)