Režie:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Karel Effa, Vlasta Chramostová, Alena Kreuzmannová (více)Obsahy(1)
Jan Werich a Vlastimil Brodský v magické pohádce o tom, co bylo i nebylo, ale zejména o tom, co by mělo být. Dnes již legendární český film Až přijde kocour režiséra Vojtěcha Jasného z roku 1963, v němž hlavní dvojroli nenapodobitelným způsobem ztvárnil Jan Werich, je moderní pohádkou pro dospělé. Její děj se odehrává v malém městečku, které jakoby samo bylo z pohádkové říše. Přijíždí sem kouzelník s krásnou dívkou Dianou a kouzelným kocourem. Kocour má na očích brýle a když mu je někdo sejme, lidé se pod jeho pohledem zbarví podle svých charakterů a skutků. Lháři a farizejové zfialovějí, zloději zešedivějí, nevěrnice a nevěrníci zežloutnou – a zamilovaní zčervenají jako vlčí mák. Je jasné, že kocoura mají rádi jen ti poslední. A samozřejmě – děti...
Jan Werich měl v šedesátých letech žalostně málo hereckých příležitostí. O to s větší chutí si v „Kocourovi" zahrál role kouzelníka i vypravěče. Společně s Vojtěchem Jasným se podílel i na dialozích. Film byl oceněn mimo jiné Zvláštní cenou poroty na MFF v Cannes. Vojtěch Jasný dostal také v roce 1963 Trilobit za režii, Jaroslav Kučera za kameru a Svatopluk Havelka za hudbu.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (216)
Tak jak bych to zhodnotil... ta scéna se zbarvením na představení je dlouhá a trochu o ničem, když tam jenom půl hodiny poskakujou a čumí po sobě. Z celýho filmu jde krásně cítit kritiku tehdejší doby. Počkat, tehdejší? I dnešní! Werich je prostě nadčasovej. Je to taková metafora - jsou zde postavy autoritářské, srdečné, obyčejné, podlejzačské, falešné. A to všechno lze nalézt v každé společnosti. A co ta Werichova dvojpostava - proč byly stejní? No to je jedno. Ale ty scény s hudbou, kdy se tam nemluvilo byly fakt trapné a nebavily mě. Dialogy a Werich jsou super. ()
(91/2017) / Je isté, že Všichni dobří rodáci sú vyspelejší film, v prípade Kocoura je ale krásne vidno o kolko divokejší a tvorivejší ešte Jasný bol. Tá živelnosť síce chvílami spôsobuje chaotické vyznenie niektorých scén, ako celok je ale film zážitok. Vizuálna podoba filmu je originálna aj na 60-te roky a snáď len Jakubisko mal podobný talent. Technicky je film lahôdka a aj náročnejšie farebné scény vyznievajú prekvapivo kvalitne a nerušivo. K tomu si treba prirátať herecký výkvet, najviac zaujal asi Menšík a samozrejme tiež mladunká peknučká Milka. Rád by som videl tento film trochu "upratanejší", možno inak zostrihaný, buď by dosiahol na filmový vrchol alebo stratil na svojom čare. (8/10) ()
Jedna z nejhezčích koček českého filmu byla paradoxně Slovenka, a bylo to v Až přijde kocour. Přirozená, neumělá krása Diany je něco, co dnešním herečkám povětšinou chybí. Spolu s legračním pozorovatelem Werichovým, dobráckým učitelem "Robertem" Bróďou a tuze fialovými ředitelem Sovákem a školníkem Menšíkem můžete ochutnat bezstarostnou letní atmosféru malého městečka s krásným telčským náměstím. Podobně laděné filmy: Rozmarné léto, Setkání v červenci, Romance pro křídlovku, Krajina s nábytkem ()
Nádhera. Úžasná alegorie a skvělá stylizace s hudbou Svatopluka Havelky. Pro český film je asi nejlepší natáčet za státní peníze za politického uvolnění. Československá nová vlna dokázala, že se u nás můžou točit opravdu dobré filmy. Kéž by se to dalo říct i o současné české kinematografii. (884., 4. I. 2014) ()
Dnes jsem si střihla dva Jasného filmy po sobě. Touhu a Až přijde kocour, přičemž mě to neskutečně nadchlo a naplnilo. Jako by mě to vrátilo v čase do dob, kdy filmy měly určité poselství, poetiku, propracovanou vizuální a hudební stránku, kdy byly prosté klipovitosti tak charakteristické pro současný film i dobu. Ve skutečnosti se člověk do minulosti (ač měla své mouchy) přesunout nemůže, tak aspoň že z ní zůstaly takovéto filmové skvosty, na které má pak chuť se podívat i několikrát, aby si mohl každou vrstvu odkrýt znovu a důkladněji. ()
Galerie (23)
Photo © Malavida
Zajímavosti (22)
- Emíliu Vašáryovú (Diana) ešte ako vysokoškoláčku tretieho ročníka odporučil režisérovi Jasnému Jiří Krejčík, ktorý s ňou predtým natáčal film Polnočná omša (1962). (Raccoon.city)
- Emília Vašáryová si musela počas kamerových skúšok vyskúšať športový trikot a cvičenie na hrazde. Nebol to pre ňu žiaden problém, nakoľko sa do 17 rokov venovala závodnej gymnastike. Počas natáčania cvikov na hrazde ale spadla a zranila sa, načo musela niekoľko dní stráviť v Motolskej nemocnici. (Raccoon.city)
- Kocúr, ktorý inšpiroval režiséra, aby videl farebných ľudí, bol jeho vlastný. Volal sa Pitrís a pre film ho vycvičil Alfréd Červinka, ktorý sa preslávil ako cirkusový drezér Fred Javari. (Raccoon.city)
Reklama