Režie:
Fred WaltonKamera:
Donald PetermanHudba:
Dana KaproffHrají:
Charles Durning, Carol Kane, Rutanya Alda, Colleen Dewhurst, Tony Beckley, Carmen Argenziano, Rachel Roberts, Ron O'Neal, Dick Warlock, William Boyett (více)Obsahy(1)
Jill Johnson je mladá středoškolská studentka, která si přivydělává hlídáním dětí. Jednoho dne hlídá děti doktorovi Mandrakisovi a jeho manželce. Během večera ji začínají obtěžovat záhadné telefonáty. Buď se v nich neozývá nic, nebo se jí tajemný hlas zeptá, jestli zkontrolovala děti. Jill se zdá, že volající ví o každém jejím pohybu a začíná propadat panice. Ve strachu se obrací na policii, které se podaří zachytit poslední tajemný telefonát a zjistit, že tyto hovory pochází zevnitř domu. (Chatterer)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Ouvej ouvej, to jsme zase jednou naletěli čsfďáckýmu hodnocení... Dám vám radu a že jsu to já, tak for free- pusťte si prvních a posledních deset minut, ušetříte si tak hodinu života, kterou můžete věnovat něčemu smysluplnějšímu, než koukat na tenhle... horor. Kapitola sama pro sebe je pak herecké obsazení, kde je to jedno větší pako než druhé (vede ten komisař, či co to bylo, který mi, ani nevím proč, vždycky, když tam naběhl, připomněl účetního Fantozziho... :-). ()
Parádna klasika, v ktorej prvých 20 minút sa stalo legendárnych v rámci psycho hororu, potom je to thriller a vyústenie má tiež vynikajúce. Výborná atmosféra, perfektné zosúladenie hudby a tajomna, ktoré niekde číha, a neviete, či niečo príde, alebo nie. Niekedy jedna veta stačí na zapamätanie si filmu doživotne a to "Have you checked the children" mi bude po rozume behať stále. ()
V rámci žánru docela povedený kousek, který zejména v úvodu má co nabídnout. Po působivém intru se sice film rozmělňuje a zabředává do nezajímavosti, nicméně v závěru vyvrcholí v slušnou pointu. I přes slabší scénář ve druhé třetině však filmu nelze upřít působivou atmosféru a hlavně velmi inspirativní návod, jak se citlivějšímu děvčeti hlásit večer do telefonu: "Have you checked the children...?" :-) ()
Remake se nepovedl (a to i přesto, že se to nejlepší na originálu v něm přetáhlo na celou stopáž), ale tohle je vážně pecka. I když se budete bránit, to dusné intro vás prostě sežere a vyplivne po nějakých pětadvaceti minutách. Atmosférický mrak se poté na chvíli rozpustí, ale díky hlavnímu záporákovi je to pořád mrazivý thriller. Závěr ale opět šlape a vám bude strašně líto, že netrvá déle. Zkrátka fajn kousek a úspěch (při rozpočtu 800 tisíc vydělal 21 milionů) mu nejde nepřát. Zajímavostí ještě budiž, že Walton natočil v devadesátých letech pokračování se stejnými tvářemi. ()
Čekal jsem nějakou průměrnou kriminálku, ale to jsem se zase jednou šeredně mýlil. Jak píše můj oblíbený uživatel zelenáč, When a Stranger Calls, je dílem svébytným, pro mě však skoro dokonalým. Až na mě dýchla jakási nostalgie, kterou, aby jeden dnes v podobých filmech hledal, jako jehlu v kupce sena. Když k tomu připočtu hlavní, hereckou trojici, je vymalováno. Na první pohled, nesourodí, ne nějak extra pohlední lidé, ale spolu s jednoduchým příběhem a hlavně strhujícím koncem, je to přesně ten zobáček, na mém dnešním hodnocení. Zlatý sedmdesátky, to já říkám furt. ()
Reklama