Rudá volavka

Pamatujete si na loňský Atomic Blond, který se tvářil cool, ale doplatil na svoji překombinovanost, zmatečný děj, ale měl zase solidní akční konec ? Kdyby ne, nic se neděje, tady Red Sparrow je vlastně to, čím Atomic Blonde, chtěl být, ale nebyl jím. Tenhle film, zároveň slouží jako předobraz dnešního Ruska, ve všech jeho ohledech a směrech. Co tyče příběhu, má svoje překvapení, ale neni to zmatečné a nelogické, jako u Atomic Blonde, je v mnoha ohledech jednoduší, ale přesto funguje tak jak má a výsledek splňuje svůj účel. A po dlouhé době, je zde i film, který se s ničím nepáře, znásilnění, šílený výcvik, nelidské mučení, mrtvoly se kupí na sebe a velice výrazné násilí. Které je srovnatelné, snad jen s filmy jako Cannibal Holocaust či podobně situovanými filmy, ale zatím co Kanibalů, to je změť všeho možného, aniž by to dávalo smysl, zde je vlastně ukázáno jak pracují takzvaní "diplomaté" na Ruských Ambasádách a jak operují v cizích zemích. Ale za pochvalu stojí i herečka Jennifer Lawrence, která do všech věcí šla na plno, konečně se někam, po herecká stránce dostává. Však i ostatní herci stojí za to, mocný Matthias Schoenaerts, ňouma Joel Edgerton a neskutečně charismatický Jeremy Irons. A ten soundtrack, byl fakt něco, celému filmu dodává divadelní nádech. (28.03.2018)

Rudá kvočna aneb šmíruje mě Jennifer Lawrence. Stráž si prohodila s Charlize Theron. Být v obležení těchto dvou děvek, tak je ze mě Rudý volavec, neb řvu, když si mě ty holky dávají ve stereu. Pravda je taková, že Charlize je akční děvka a Jennifer je brutální děvka. Tím chci vyjádřit, že film má nemálo brutálně explicitních scén. A netrvá málo. Zdatný režisér Francis Lawrence není přímo akčním specialistou, co jsem od něj viděl bylo umně vyvedené. Dodal vizuálně pěkné balení, v němž se Jennifer dobře vyjímá, nechybí ani kontakt s erotikou. Jennifer nadlouho končí s herectvím, její film komerčně zazářil. Stále jsem si myslel, že to bude srovnatelné s Atomic Blond, jenže podobnost obou filmů je jen zdánlivá. Charlizin opus byl odlišně koncipovaný, Jennifer svůj opus utáhne na svoji auru a méně odhadnutelné tvůrčí postupy. Neshledáváte-li Jennifer dostatečně charismatickou, můžete film v klidu vynechat. Je to totiž převážně film jen o ní, jejích outfitech a špionážních spirálách. Přebujelá stopáž mně překvapivě nikterak neubírala na diváckém soustředění. Zajímavě nevšední dílo. 10/10 (12.03.2018)

Fantastický špionážní thriller s podmanivou hlavní hrdinkou, která je schopna pro přežití udělat cokoliv. Jennifer Lawrence je magnetická a celý film nese s naprostou lehkostí i v těch nejnepříjemnějších scénách. Jedna z mých nejoblíbenějších ženských hrdinek za poslední roky. Příběh nabírá na obrátkách pomalu a věnuje se rozvoji vztahů i celkové politické situaci v ruské tajné službě. Buďme upřímní, málokterý film se dneska obtěžuje nebo může věnovat takovou stopáž pomalu budované zápletce. Lawrence ale jasně věděl, co dělá, protože tempo nikdy nepoleví, příběh je přehledný a emoce a motivace postav jsou všudypřítomné a jasné. Kromě skvělé kamery a vynikající hudby film především nesou na ramenou herci v čele s Lawrence a pak především Joel Edgerton a Matthias Schoenaerts. Vynikající film pro dospělé publikum, co čeká od návštěvy kina trochu víc. (02.03.2018)

Ještě štěstí, že existuje Rusko, jinak by si Američané své nepřátele museli nakreslit. Možná by ti namalovaní dávali větší smysl. Třeba by v příběhu o nich nemuselo být tolik zvratů, až se z toho divákovi bude chtít zvrátit. Faktem je, že naprosto nechápu, jak někdo mohl dokázat prosté sdělení, že USA nemají rády Rusko, roztáhnout na více jak dvě hodiny, to je svým způsobem také umění. (17.06.2019)

Velmi milé překvapení. Špionážní thriller, který navozuje tak dokonalou atmosféru, že jsem si chvilku myslel, že se děj odehrává za studené války, z čehož mě naráz vytrhla moderní auta a mobilní telefony. Nicméně takový feeling jsem měl po celou dobu sledování. Že stopáž trvala přes 2 hodiny jsem vůbec nezaznamenal, uteklo to jako voda. Film táhnou mimo jiné perfektní herecké výkony, kterým vévodí pro mě do téhle chvíle neznámý Matthias Schoenaerts. Dále stojí za zmínku také slušný scénář podle předlohy. Když se thriller nebojí decentní nahoty, sexu, násilí, pikantních krvavých scén a má překvapivý konec, je to poměrně vždycky výhra. (05.04.2018)