Pěkně blbě

Není to komedie, ale melodrama s občasným problesknutím humoru. Je mile a vtipně natočené, dialogy jsou přirozené, jako se málokdy vidí. Všechny postavy snímku jsou sympatické, jen prezentují odlišné postoje, což by ale člověk měl přijmout, protože všichni svět nevidíme stejně. Různé úhly pohledu představují odlišnou kulturu a výchovu, odlišné zvyky i tradice, ale v žádném případě to nejsou tradice a zvyky odsouzeníhodné. Jsou jen prostě jiné. Když rodina trvá na tom, aby si syn vzal výhradně pákistánskou dívku, tak má své důvody, které sice v naší společnosti neplatí, ale není důvod je za to odsuzovat. Když jsou američtí rodiče zaražení pákistánským nápadníkem dcery, tak se jejich obavy dají pochopit. Všichni prezentují své postoje jasně, srozumitelně, ale jak se nakonec ukáže, ne bigotně. Jediná nepříjemná osoba je náhodný návštěvník klubu, kterého ale dokonale setře matka dívky a zároveň si při tom uvědomí i něco o sobě. Je to moc milý film, hlavní dvojice je příjemně obyčejná a přitom roztomilá. Proč dávám jen průměr? Ten film je fajn, ale neohromuje. /27. 7. 2017/ (27.07.2017)

Od včerejška jsem přemýšlel, co bylo na tomto filmu špatně, a nakonec jsem to vygooglil. Kumail Nanjiani hraje sám sebe v příběhu, který se mu stal před deseti lety! Ano, kdyby to nebyl chlap, kterému viditelně klepe na dveře čtyřicítka, ale o deset let mladší herec, leccos by hned fungovalo, či se dalo aspoň odbýt mávnutím rukou a zasmáním, jenže v tomto věku už to vypadá spíš divně. Jinak celkem originální romantická komedie nejen pro příznivce stand-up komiků (70%). (16.08.2017)

Pomerne nudná komédia s pár vtipnými momentmi a nepamätám, kedy naposledy som videl v romantickom filme takú nesympatickú dvojicu, medzi ktorou to vôbec neiskrilo. Kumail určite nie je tak dobrý herec, aby dokázal utiahnuť dvojhodinový film, počas ktorého takmer neschádza z plátna. Je príliš nevýrazný, mdlý a nie veľmi vtipný, takže po nejakom čase vás jeho prejav začne uspávať. (17.10.2017)

Na filmech, které vycházejí vstříc masovému vkusu samozřejmě není nic špatného. Tím, že se chtějí líbit (byť třeba řeší dosti bolestivá témata) a nekladou divákovi žádný odpor, pouze stavějí do nonkonformní pozice kritika uvědomujícího si, jak je s ním manipulováno. S Pěkně blbě jsem proto měl podobný problém jako s loňským hitem ze Sundance Tohle je náš svět. Ve filmu odvážně spojujícím observační komedii o střetu různých pohlaví a kultur (s humorem založeným po vzoru stand-up vystoupení na glosování každodenních situací) a melodrama je ale přeci jen méně banality a více opravdovosti. Prvním vítaným porušením romanticko komediálního schématu je nečekaně brzy přicházející rozchod, který zároveň nepředstavuje to nejhorší, co do vztahu ústředního páru zasáhne. Po náhlém žánrovém obratu sice středobodem filmu zůstává vztah, ale nikoliv chlapce a dívky, ale jednoho z partnerů k rodičům druhého partnera. Úvahy, zda jde o řešení originální, či zbabělé a vůči jedné z postav dost necitlivé, nejsou moc relevantní při vědomí, že takhle nějak to ve skutečnosti proběhlo. Film sice po změně tónu, jež může připomenout některé z komediálních dramat Jamese L. Brookse, zcela neztrácí humor, ale je vážnější, dojemnější a méně egocentrický než jiné romantické komedie od mladých tvůrců. Rodičům je věnováno skoro stejné množství pozornosti jako dětem, jejichž sebestřednost a nepřipravenost na život si uvědomujeme o to zřetelněji. Nečekaná změna perspektivy, se kterou znamenitě pracuje také Aziz Ansari v Master of None, nás tak stejně jako hrdiny vede k přehodnocení toho, na čem v životě skutečně záleží. Neschopnost nebo neochotu Emily a Kumaila vnímat nastalou situaci z pohledu toho druhého film důsledněji rozvádí v posledním, mírně repetitivním aktu lehce natahovaného snímku (což je ale nešvar většiny filmů natočených nebo produkovaných Juddem Apatowem). Tvůrci se svými postavami rádi tráví čas a nechávají je vést dialogy trvající často o pár minut déle, než je potřeba. Po většinu času se nicméně drží ústředního tématu „lásky navzdory“ a nikdy neodběhnou od hlavní dějové linie na tak dlouho, aby vyprávění ztratilo tah a začalo nudit. Většinu dějových odboček se jim nadto daří zužitkovat v emocionálně silném finále, kdy vám zásluhou střídání hledisek nebude záležet jen na osudu ústředního páru, ale také mnoha postav okolo nich. 75% (03.07.2017)

Spoilery! Vůbec bych se nezlobil za mnohem vyšší přísun humoru. Právě humor mi zde totiž žalostně scházel. Zoe Kazan je herečkou, která mi k srdci nepřirostla, a to hlavně kvůli jejímu nepřitažlivému zevnějšku. V tomto snímku plní pouze roli jakéhosi přebytečného obalu kolem rozmnožovacího ústrojí. Film začne být trošku sledovatelný až v momentě, kdy dostane Zoe rýmičku a nebohému muslimovi nezbude nic jiné, než se postupně začít přátelit s jejími zvláštními rodiči a nepřátelit se se svými ještě zvláštnějšími vlastními rodiči. Celý film je přitom nesmírně předvídatelný a v mnoha pasážích velmi nudný. Pokud nemáte vyloženě slabost pro romantické komedie, tak o nic nepřijdete. (01.10.2017)