Dej mi své jméno

Jemný příběh jednoho léta, který v sobě díky svobodné atmosféře skrývá až překvapivě silnou přidanou hodnotu. Jakkoli mi na začátku přišlo té artovosti na love story snad až moc, od chvíle, kdy začne mezi tóny klavíru vznikat neuchopitelný cit, vodil si mě Guadagnino na udičce bez zaváhání. A jakkoli bude leckterý divák namítat, že na ležérně se převalující příběh jsou dvě hodiny moc, já bych uvítal klidně další dvě. Tak napjatý jsem byl, aby se to tuze křehké pouto nerozbilo. (22.01.2018)

Záverečné, dokola sa v komentároch opakujúce dve scény, sú síce výborné, za vrchol filmu však považujem rozhovor na námestí a ďalší na verande, predchádzajúci krvácaniu z nosu. A najviac preto, že ich kvality nedokážem dostatočne obsiahnuť slovom. Pri tom krátkom zábere na smejúceho sa dôchodcu som mal pocit, ktorý mávam málokedy (naposledy pri polskej Poslednej rodine), že ten film patrí do dejín a učebníc. Rozhodne film roku. (20.04.2018)

Když by se film vezl celkově na podobné vlně, jak tomu bylo v jeho poslední třetině, tak by to byl pro mě nezapomenutelný zážitek - bohužel působivému závěru předchází pocitově velmi zdlouhavý "prolog", který mi to svým impresionistickým až poetickým rázem opravdu dělal těžké ke sledování. Hereckému obsazení nemám co vytknout - Chalamet a Hammer měli mezi sebou potřebnou chemii a věřil jsem jim to. Trochu ale tápu nad tím, jak je možné, že film získal Oscara v kategorii Nejlepší adaptovaný scénář - osobně bych totiž film zkrátil alespoň o dvacet minut a přidal bych na gradaci děje. Na jednu stranu chápu úmysl tvůrců, co se pozvolného vyprávění a zrodu křehkého vztahu mezi dvěma lidmi týká, avšak jako divák jsem to měl prostě namáhavé v rámci udržení pozornosti. Vrchol filmu tvořily pro mě bezpochyby scény z posledních společných dnů Elia a Olivera a závěrečný rozhovor mezi otcem a synem. U tohoto filmu na jednu stranu chápu všechen ten povyk a pozitivní reakce, proto mě na druhou stranu o to více mrzí, že se nemohu připojit k nadšeným fanouškům a obdivovatelům tohoto filmového kousku. (P.S. Třeba se k filmu vrátím po přečtení knižní předlohy a vše přehodnotím!) (02.02.2019)

Film zábavný zhruba tolik, jako návštěva archeologického muzea. Nuda, plytké dialogy, samoúčelné střídání tří různých jazyků v jednom rozhovoru, vyprávění příběhu odnikud nikam. Většina scén zbytečných, děj nikam neposunujících. Po 40 minutách film zrychlen, po hodině vypnut. Je to v podstatě úplně stejné jako "Moonlight" – Další film vytvořený na objednávku, aby zabodoval u samozvaných odborníků a vyhrával ceny předávané dojatými rádoby kritiky a celebritami. /5%/ (02.05.2024)

Mám tak trochu pocit, že "Call Me By Your Name" nebol úplne filmom pre mňa. Nie kvôli téme, ani kvôli tomu, čo sa bude diať. Najmä ale kvôli spracovaniu. Rozumiem, čo sa snaží režisér dosiahnuť a myslím si, že v mnohom to zvláda aj veľmi úspešne, no na druhú stranu je treba povedať, že miestami ma niektoré scénky dosť nudili a čakal som, kedy sa konečne dostaneme k pointe a uvidíme to, čo je filmovou ústrednou témou. Lebo počas prvej hodiny okolo toho viac menej len kráčame a nikam sa moc neposúvame. Atmosféra Talianska je vynikajúca a celý čas nás dokáže držať. Plus je treba povedať, že dialógy v tomto filme sú veľmi dobre napísané a osobne tento film pre mňa vytiahlo vyššie asi posledná polhodina, kde mám pocit, že sa veci konečne niekam posunuli a scénka medzi otcom a synom je tak silná, že som len počúval so zatajeným dychom a nebol schopný zo seba vydať hlásku. Takže v týchto častiach musím film skutočne oceniť, lebo mám pocit, že mi skutočne ukázal niečo nové, zaujímavé a veľmi kvalitne spracované. A hoci som to nechcel, tak sa nevyhnem ale s trošku porovnaním s filmom "Moonlight". Osobne môžem povedať, že ten film ma držal viac a mal som pocit, že mi podal príbeh, kde som nemal pocit, že niektoré scénky nemajú konca a trvajú veľmi dlho a začal som sa nudiť. Tu som miestami ten pocit mal. A dosť som si hovoril, že asi to nakoniec skončí v priemere. Ale, keď sa konečne dostaneme do tých častí, ktoré sú ústrednou témou filmu, zrazu si človek hovorí, že to okamžite ide hore. A rovnako nemôžem opomenúť herecké výkony oboch hlavných hrdinov, ktoré sú vynikajúce. A záverečná scénka hľadenia do ohňa je podľa mňa dokonalá. Človek to odsedí až do úplného konca. Takže aj keď nemám pocit, že by som sa k filmu vrátil, a že bol úplne pre mňa, oceňujem všetky jeho kvality a som rád, že som ho videl aspoň raz. Hodnotenie: B (27.01.2018)