Návrat ztraceného ráje

Každá jednotlivá scéna by byla skvělá v jiném, soudržnějším a lépe napsaném filmu. Když se nasází za sebou, tak je té poetiky a rustikální atmosféry až moc. Děj směřuje odnikud nikam, táhne se jako sopel a zajímavý není ani omylem. A aby byl dojem zmaru úplný, tak dialogy jsou nepřesvědčivě zahrané a křečovité až hrůza. Na prstech ruky bych spočítal všechny zajímavé momenty, a většinou jde jen o kousky, kdy úřaduje kamera a nikdo do toho zbytečně nemluví. Kdyby Vojtěch Jasný napsal lepší scénář, kdyby herci nepůsobili tak nepřirozeně, kdyby celý snímek nebyl tak zoufale samoúčelný a plný laciné filosofie či povrchní analýzy, tak by byl dojem o moc lepší. A kdyby tam režisér přidal dinosaury, tak by z toho byl Jurský Park. (29.01.2014)

Mému zhlédnutí předcházela přednáška od samotného režiséra, po které jsem tento snímek totálně pochopil. Je to prakticky autorova autobiografie, nepochopená neseznalými. Bohužel film na mě působil svým vzezřením jak německý seriál, má místy klišovité až parodické scény včetně pár dialogů, a to ho docela shazuje. (20.05.2012)

Klasický příběh o návratu exilantů. Nic moc. Ovšem slabý příběh je doplněn hezkou hudbou a poezií některých scén. Ovšem ne těch v USA. Tam to jaksi chybí. Zato Joskova příhoda mne hodně pobavila. Když už někdo vymyslel tu blbinu o ztrátě kluka v New Yorku, tak měl také vymyslet nějaké vysvětlení. Protože prostě nevěřím tomu, že vzdělaná žena, matka, která má jen trochu rozumu, synka nepoučila, že v případě kdyby se ztratil, ihned vyhledal policejní stanici, nebo prostě policajta vůbec. Za normálních okolností by mu to vtloukala do hlavy už doma a cestou letadlem a furt stále dokola. Takže tato příhoda moc uvěřitelná není. Dále to kazí scény bez souvislosti a dokončení. Například muže, nebo Janovo krvácení. Ale budiž, hezké to bylo. A na paní Timkovou bylo občas hezké podívání. Je dobré se ještě před zhlédnutím tohoto snímku podívat na film Všichni dobří rodáci. (11.09.2019)

Tak jako jsem Rozkoši dal 2 za snahu a s nadějí, že režisérka přestane dělat Art a natočí zas nějaký normální film, tak musím Jasnému dát jen 1, protože už asi nic dobrého nenatočí. Za léta pobytu v cizině asi už přestal být českým režisérem. Sešla se partička "Rodáků", pozvali k tomu Pucholta a výsledek je trapný i pro pamětníka. Myslím, že mladí ani nepochopí, o co tu GO. (byť se mohu mýlit). Česká šedesátá éta rozhodně nenavrátí party filmařů, kteří to dělají jen proto, případně dělají "Art", nebo se snaží navázat na propagandu naruby let padesátých. A ani ti co zkouší navázat na své mládí pokračováním po třiceti letech. Ani nostalgie to asi není. (16.09.2014)

Jde o volný pokračování filmu Všichni dobří rodáci(1968). Samozřejmě co se týče technický a obsahový stránky tak se na svýho předchůdce vůbec nechytá a kvalitativně tyhle filmy nejde vůbec srovnávat. Všichni dobří rodáci jsou jednoznačně daleko kvalitnějším a silnějším filmovým zážitkem.  Návrat ztraceného ráje na mě působí tak trochu poloamatérským dojmem. I přestože nejde o nějakej zásadnější filmovej zážitek tak bych tenhle film až tak nezatracoval. Jde o takovej obyčejnej snímek(mě nenudil) vyprávějící o návratu do rodné vísky a znovuobjevování svých kořenů. Především mě potěšila účast Vladimíra Pucholta, kterýho jsem sice před tímhle filmech viděl jen ve dvou filmech ale obou byl prostě nezapomenutelnej. Jde o film První den mého syna(1964) kde hrál Žluťáska a druhým filmem je Černý Petr(1963) kde hrál roli roli zednickýho učně a to jeho tipycký Ahóóój z hlavy jen tak nevymažu. V obou filmech jak už napovídá rok vzniku byl ještě mladý ucho. V Návratu ztraceného ráje už je mu o "pár" let víc. Je vidět, že zub času prostě neúprosně hlodá. Každopádně jsem rád, že jsem Vláďu Pucholta o5 viděl a asi především díky němu ty 3 slabší hvězdy dám. (17.03.2023)