Všichni dobří rodáci

Ze začátku děj běží celkem poklidně, vlastně poklidné tempo má film až do konce. Postupně ale začíná to co se odehrává na plátně gradovat. Zase jeden z filmů kdy nevím jestli se mám těšit z mimořádného diváckého zážitku nebo se stydět za to že jsem Čech. Mimořádný film plný mimořádných hereckých výkonů. (25.01.2007)

Nemůžu začít jinak než , že......právě jsem shlédl jeden z nejlepších česko ( slovenských) filmů ( z mého pohledu) , co jsem měl doposud možnost vidět! Příběh epických rozměrů, odehrávající se v jedné vesničce líčí osudy místních obyvatel. Všichni si tu žijí poklidným životem, nic je nevyrušuje z jejich dosavadního zaběhnutého života. Přes den se starají o svá hospodářství a po večerech se všichni schází v místní hospůdce, popíjí a tančí za vyhrávání muziky až do února 48, kdy se vesnice rozděluje na dva tábory. Opravdu mistrně podaná obžaloba kolektivizace v 50. letech. Nejsme přitom svědky " pouhého " popisného vyprávění. Toto je vskutku poetické převyprávění dramat jednotlivých lidských osudů ( charakterů) , které se dostávají do kontaktu s mocí, krutostí.. Jsme svědky toho, co s člověkěm provede vidina moci, majetku, rozhodování o osudech ( životech ) ostatních.Co musím vyzdvihnout kromě úžasné režie Vojtěcha Jasného je brilantní kamera Jaroslava Kučery, zejména jeho úžasný smysl pro DETAIL, dobře zvolená hudba a opravdu povedené herecké výkony a přirozené civilní hraní všech zůčastněných od Radoslava Brzobohatého, přes Věru Galatíkovou, Vlastimila Brodského , Vladimía Menšíka, Waldemara Matušku....... Nesmírně silný a intezivní zážitek a člověku je ihned jasné, proč tento pozoruhodný snímek zůstával po takovou dobu uložen hluboko v trezoru. TOP5 mezi česko( slovenskými filmy)! p.s. I přesto, jaké silné téma film řeší a jaké poselství dává dalším generacím mi v paměti utkvěla snad nejvíce věta : Franto, kde tě to vzalo? Ne chlapci, nevzalo mě nic, enem sem se posrál... :o) (22.06.2009)

Nemilosrdná obžaloba kolektivizačních procesů 50.let, kdy komunistický režim šel i přes mrtvoly. Mrazivý, zvolna gradující děj. Kameraman čaruje, herci hrají jako o život (hlavně Menšík jako Jožka Pyřk je nezapomenutelný). Závěrečné rozhřešení ve stylu "co bylo, to bylo" zanechává v divákovi pocit lítosti nad zmařenými životy a zníčeným dílem několika generací sedláků. Reakce režimu po roce 1968 byla logická - přísně zakázaný, trezorový film. (03.05.2003)

Poetické, dramaticko komediální ohlédnutí za tím, jací jsme nejen byli, ale bohužel jací pořád jsme a zřejmě budeme i dál. Vojtěch Jasný se podle všeho rozhodl postavit proti sobě jednoduchou krásu přírody a složité vztahy mezi lidmi, kteří v té nádheře žijí a umírají. S pomocí herců, neherců, scénáře, který opravdu vypadá jako zadaptovaná obecní kronika, kamery a všestranné hudby jednoho z našich géniů Svatopluka Havelky se mu tak podařilo vytvořit film, který má i po více než padesáti letech velkou výpovědní hodnotu a na který se vždy rád podívám. (29.01.2012)

Všichni dobří rodáci jsou dost těžký a těžko stravitelný film nejenom pro Čecha, ale všeobecně pro každýho. I když pravda, na Čecha to bude mít daleko větší dopad. To nejdůležitější na tomhle filmu je vlastně samotný příběh, na kterém tvůrci pracovali prakticky dvacet let, takže vlastně vím, že ve filmu nebude žádný nesmysl, ale krutá realita, kterou ve filmech málokdy chci vidět, ale hodí se pro to, aby si člověk udělal obrázek o té době. Ale co o té době, já bych dokonce řekl, že to, jak se chovali rodáci po válce se nijak zásadně neliší od toho, jak se lidé k sobě chovají na českých vesnicích v dnešní době. Stačí, aby přišel jeden zásadní problém, který národ rozdělí na dva tábory a jsme u toho na novo, což se teď při prezidentských volbách vlastně prokázalo. U Všech dobrých rodáků oceňuji především krutou realitu, náhled na českého člověka, který je sice v české kinematografii dost častý, ale nikde není tak syrový, jako tady. Všichni herci předvedli to nejlepší z celé jejich herecké kariéry, ale i přesto mi jako největší problém dělalo to, jak těžkopádně byl film natočený. Hrozně těžce se mi na to koukalo, některé nekonečné scény ne a ne přestat. Právě proto nedokážu téhle těžké sebereflexi českého národa dát pět hvězd. (24.02.2013)