Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
Ani ne tak nezřízená bezohlednost znárodňování, ale spíše koncentrát povahových charakterů českého človíčka do podoby beskydské vesničky, se stávají předmětem kritiky (ale i oslavy) této Jasného epické fresky, která ve třetině bere slova, posléze dech a nakonec superlativa. Tak mohutný potlesk od tak skromné návštěvy jsem v kině ještě nezažil. ()
Poetické, dramaticko komediální ohlédnutí za tím, jací jsme nejen byli, ale bohužel jací pořád jsme a zřejmě budeme i dál. Vojtěch Jasný se podle všeho rozhodl postavit proti sobě jednoduchou krásu přírody a složité vztahy mezi lidmi, kteří v té nádheře žijí a umírají. S pomocí herců, neherců, scénáře, který opravdu vypadá jako zadaptovaná obecní kronika, kamery a všestranné hudby jednoho z našich géniů Svatopluka Havelky se mu tak podařilo vytvořit film, který má i po více než padesáti letech velkou výpovědní hodnotu a na který se vždy rád podívám. ()
Film, který vypovídá o odpornostech, které u nás komunisti prováděli v 50. letech. Zestátňování majetků. Příběh se odehrává v Kelči, ale místní na to nechtěli vzpomínat. Takže si to Jasný natočil někde na Vysočině. Film byl pochopitelně trezorová záležitost, takže se na veřejnost dostal asi až po revoluci. Objevuje se tu spousta známých českých herců. Jako například Radek Brzobohatý nebo Vladimír Menšík. Ti lidi o všechno přišli. Soudruzi si všechno vzali do družstva. Vážně hnus! Menšík na konci umře po svém pokusu o zmrzačení, aby se vyhnul vězení. ()
Tento film mi veľmi nesadol. Myšlienka zobrazenia života obyčajných dedinských ľudí po druhej svetovej vojne je zobrazená nudne a dosť obmedzene. Niečo tu síce je, ale nevidím to ako plný obraz skutočnosti. Chýba tomu šťava, niečo silne tragické, strhujúce, pre diváka atraktívne. To sa snáď tvorcovia radšej ani neodvážili ukázať. ()
To se těžko hodnotí. Na jednu stranu to je nuda na entou, na druhou zase působivý obraz těžkého života za komančů. Lidé, kteří si bývalý režim prožili, si tohoto díla cenní rozhodně více a působí na ně velmi silně. Mluvím z vlastní zkušenosti. Díval jsem se na to s tátou, který na to koukal s otevřenou pusou a nikdo nesměl ani pípnout. Atmosféra byla napjatá a každý názvak vtipu byl ihned tvrdě potlačen. 75% ()
Galerie (32)
Zajímavosti (32)
- Režisér Vojtěch Jasný seznámil Radoslava Brzobohatého s Františkem Slimáčkem, předobrazem postavy, kterou měl herec ztvárnit. Radoslava fascinovalo, že tento životem těžce zkoušený muž měl zvláštní filozofii, obsaženou ve větě "Jenom debil může žít s nenávistí." Ta se také stala Brzobohatého krédem a oba muži se později spřátelili. Režisér Radoslava za Slimáčkem poslal z toho důvodu, aby herce přetvořil na autentického sedláka. Slimáček se dožil pádu komunistického režimu a zemřel ve velmi vysokém věku, značně rozčarován polistopadovým vývojem. (Rodriguez)
- Režisér spomína, že v Kelči točiť bolo nemožné, lebo ho považovali za neznaboha a nikto by v tom nehral. Niektorí sa cítili filmom dotknutí. Ale nájsť exteriérové miesta sa však nedarilo. Zúfalí Vojtěch Jasný a kameraman Jaroslav Kučera sa vypravili do kartografického ústavu, v ktorom im ukázali fotografie všetkých obcí. (Raccoon.city)
- Rolu sedliaka Zášínka mal hrať pôvodne Jiří Sovák. Hercovi však vyšiel zlý horoskop, na ktorý režisér Vojtěch Jasný veril, a tak obsadil Waldemara Matušku. (Raccoon.city)
Reklama