Listopad

Keby sa na konci 60. rokov Jakubisko s Vláčilom sfajčili ako handry a spolu napísali a natočili film na motívy Erbena a Švantnera, vyzeralo by to asi takto. Estónska balada plná škriatkov, čertov, duchov a bosoriek je ťažkotonážny festivalový artový hnoj, ale tak mega-bizarný a dobre natočený, že ani na sekundu neodtrhnete pohľad. (05.09.2018)

Snaha o ART za každou cenu. Ve výsledku však prázdná až odpudivá manýra. Ale možná, že jsem jen nepochopil všeliké skryté symboly, mytologické odkazy či jemné umělecké aspekty, z nichž byla složena veskrze dokonalá filmová báseň, možná, no s klidným srdcem můžu napsal, že je mi to úplně jedno. Tak či onak jsem to po hodině vzdal. Rainer Sarnet bude zřejmě talentovaný estonský tvůrce, ale ať se na mě nikdo nezlobí, Béla Tarr ani Alexandr Sokurov to není. (22.12.2021)

Přehlídka bizarností, odehrávající se ve fiktivním pohanském světě založeném na estonských mýtech. Je to krásně černobíle natočené, neskutečně nápadité a rozhodně originální, ale všechny ty úžasné nápady (švankmajerovsky vyhlížející bytosti složené ze starého nářadí, hlavní hrdinka - vlkodlak, náměsíčná hraběnka, vyplivování hostií, absurdní boj vesničanů s morem, nápoje lásky umíchané z výkalů, poetické rozhovory se sněhulákem, pochody mrtvých i všechno ostatní) je bohužel přítomno jen v podobě izolovaných podivností, co maximálně doutvářejí atmosféru magicky realistického prostředí, ale pro děj žádný význam nemají. Příběh o zamilované holce, jejíž milý se zakouká do jiné, je pak už jen torzem, na němž z těch výše zmíněných ujetě fantazijních přívěšků nedrží pořádně ani jeden, a celé se to tím pádem poněkud rozpadá. Nicméně pokud by organizátoři festivalu Weird Europe (Divná Evropa) hledali vhodné adepty na zařazení do programu, tak Listopad je jasná volba. (04.07.2017)

Už dávno jsem si všimla, že filmy, které vycházejí z magického realismu, nemají moc příznivců. Jenže to je přesně to, co mě fascinuje a úžasně baví. Ten svět na pomezí reality a snu. Listopad čerpá ze starých místních tradic plných pověr, legend, říkánek i mýtů. Místy působí velice naivně, primitivně, až hrubě, tak jak se i život venkovanů dříve řídil jednoduchými a snadno pochopitelnými pravidly. Ve filmu ožívají jejich sny a přání, podobně jako neživé předměty nebo jejich mrtví předkové. A černobílá kamera je prostě úchvatná. (12.10.2018)

Prototyp předstírání umění. Film používá prostředky, pro které je potřeba mít důvod. Ten ale nemá a jde tak o pouhou imitaci smysluplného díla. Fikční svět funguje problematicky. Chování postav je odtržené od čehokoliv, což podrývá děj. Je to spíš série bizarních obrázků. Jestli se na ně dobře kouká? Do určité míry. Po půl hodině mě uspávaly a ke konci už vyhrávala zeď vedle obrazovky. Proč tedy tři hvězdy? Jedna je za kratty :), zpracování Estonské mytologie a hlavní hrdinku. I přes výše uvedené film není otravnou sebepropagací a nebyl by špatný, kdyby autoři zůstali o trochu civilnější, zachovali normální tempo a víc se zaměřili na vyprávění a ne jen na samoúčelný audiovizuál. (20.02.2021)