Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (více)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Príjemná historická komédia, kde sú samozrejme mnohé letecké kúsky absolútne mimo realitu, ale potom by film nebol tak zábavný. Najzábavnejším running jokeom je ale jeden aviátor baliaci stále iné ženy, ale hrané tou istou herečkou. Inak triky už značne zostarli, čo zase v istých momentoch veľmi poteší, tá digitálna hus (alebo čo to bolo) v dráhe letu pobavila najviac. Báječní chlapíci ale napriek svojim kvalitám nebudú patriť medzi moje vianočné klasiky a pochybujem, že sa k nim ešte niekedy vrátim. Objektívne za štyri, subjektívne za tri. 70% ()
Strašná a veľká nuda, že pozerať sa na to viac ako 2 hodiny, nie je nič príjemné + pridáva sa ešte blbý a nezáživný strih s množstvom debilných postáv, kde aspoň Gordon Jacskon sa tu mihne v niekoľkých scénach, tak niečo, ako - tak, pozitívne, ak poznáte, kto je on ? , inak som neprišiel na chuť tejto nezvyčajnej komédii o začiatkoch v lietaní, kde sa koná súťaž o prekonaní vzdialenosti z Londýna do Paríža s medzinárodným obsadením... Od režiséra Annakina mám isto radšej, vojnový Najdlhší deň, ako toto, zvláštne, vykonštruované 60. - kové dielko. Už nikdy viac by som si to nezopakoval !!! ()
Prehodnocujem... Po rokoch, keď som si myslel, že tento film nepatrí k skvostom kinematografie, musím prehodnotiť svoj pohľad. Patrí. Patrí tam právom. Možno to nie je skvost v pravom filmovom meradle, ale je to skvost zábavy, báječnej nálady. Báječný scenár uchopil v danej chvíli báječný režisér a v báječnej produkcii vytvorili báječných mužov, ktorí lietali na báječných strojoch... Skvele vytipované národnosti, so svojimi zlozvykmi a vtedajším videním, v skvelej pretekárskej anabázi vytvárajú dokonalý celok. Ano, komičnosť, grotesknosť, ľahká zábava a skvelé spracovanie mi dáva za pravdu... zo štvorky prehodnocujem tento film na päťku. ()
Báječní muži vznikli shodou náhodu (či šlo o vzájemné dokazování si bůhvíčeho?) ve stejném roce, kdy podobně okázalá komedie - Velké závody. Zde se závodí jenom nad zemí. Filmu, na rozdíl od Edwardsovy megahlouposti, nechybí humor a nostalgický třpyt a rovněž délka je malinko střídmější. Mít vřelejší vztah k aeroplánům a aviatice celkově, vznáším se nadšením. Nejvíce mě pobavilo (věřím, že úmyslně) klišovité vykreslení jednotlivých národností: umělecky založení francouzští „amants“, rakouští Uheráci s „Alles in Ordnung“ přístupem, zmatkářští „sanguigno“ Italové, uctivý japonský „bushi“… (doufá, že vás to alespoň přiměje nahlédnout do nějakého slovníku, bez něhož bych toho moc nevymyslel :)) 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Flego ()
Výpověď o pocitu svobody, který prožívali první průkopníci letectví ve svých otevřených strojích vysoko v oblacích v dobách, kdy ještě oblohu nekřižovala obrovská moderní letadla pro osobní přepravu či nadzvukové vojenské stíhačky, vzdušné prostory jednotlivých zemí nebyly monitorovány sofistikovanými dispečinky a letiště znamenalo často travnatou louku, pár hangárů a nádrž s palivem. Báječní muži na létajících strojích jsou filmem, který si s chutí rád pustím znovu. Skvěle vykreslené povahové rysy národností, inteligentní humor, výborní herci a na svojí dobu odvážné záběry. ()
Galerie (70)
Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zajímavosti (17)
- Postava Stuarta Whitmana (Orvil Newton) je údajně pojmenována na počest vynálezce Orvilla Wrighta, který pomohl sestrojit první letadlo a sira Isaaca Newtona, který stojí za objevem gravitace. (TheSantiago)
- Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson. (TheSantiago)
- Ve scéně, kdy Sir Percy (Terry-Thomas) přistane na vlaku, jsou v pozadí několikrát vidět betonové chladící věže elektrárny, které nemají na scéně vzhledem k časovému zařazení snímku co dělat. (Stejšn)
Reklama