Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Režie:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrají:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (více)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (138)
Krásná podívaná na ta stará letadla, motorky, veterány a starou stříkačku, která mi připomíná ten hasící vůz z 451°FAHRENHEITA. Jenže tohle všechno je lepší než samotný příběh, který mi přijde strašně zdlouhavě vleklý. Pobaví tak leda fekální nádrž a sem tam něco malého drobného. Vlastně celé mi to připomínalo staré němé grotesky, jen s tím rozdílem, že tohle bylo barevné, mluvené a točené v 60. letech. [2287. hodnocení, 126. komentář, 80%] ()
Film Báječní muži na létajících strojích za podívanou přeci jen stál, ačkoli nenabídl ani spoustu humoru ani nic jiného, co by diváka chytlo, na zadek usadilo a do konce filmu nepustilo. Taková klidně plynoucí a krapet těžkopádná událost, v níž, přestože se všichni snaží, to rozhodně nešplape jako švýcarské hodinky, ale na jedno zhlédnutí, inu proč ne? ()
Báječní muži vznikli shodou náhodu (či šlo o vzájemné dokazování si bůhvíčeho?) ve stejném roce, kdy podobně okázalá komedie - Velké závody. Zde se závodí jenom nad zemí. Filmu, na rozdíl od Edwardsovy megahlouposti, nechybí humor a nostalgický třpyt a rovněž délka je malinko střídmější. Mít vřelejší vztah k aeroplánům a aviatice celkově, vznáším se nadšením. Nejvíce mě pobavilo (věřím, že úmyslně) klišovité vykreslení jednotlivých národností: umělecky založení francouzští „amants“, rakouští Uheráci s „Alles in Ordnung“ přístupem, zmatkářští „sanguigno“ Italové, uctivý japonský „bushi“… (doufá, že vás to alespoň přiměje nahlédnout do nějakého slovníku, bez něhož bych toho moc nevymyslel :)) 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Flego ()
Úžasná komedie, která mě svou jednoduchostí a nenáročností v mládí velmi okouzlila a dodnes jsem jejím obdivovatelem. Nespočetně krát jsem sledoval let z Londýna do Paříže několika letců a jejich strojů, které provázeli problémy a všechno byli nuceni různými způsoby opravovat a nebo jednoduše přistát někam do sena a čekat na svou venkovskou krasavici. Překvapivě jednoduchá a svěží komedie, která má každému divákovi co dát. Ukazuje krásu příjemných a nenucených vtípků v kontrastu s přímočarým příběhem, kterým je samotný let z jednoho města do druhého. Jedna z mála komedií, která sama na sebe a na své téma kouká s velkým nadhledem a nebojí se smát na všechny strany. Pravděpodobně z ní byl časem odvozen Velký závod, který jí je nápadně podobný. ()
Skvělá komedie, u žádné jsem se tak nebavil. Pokud nastane ve filmu slabší místo (z pohledu legrace), tak vše s přehledem přebije technické zpracování filmu se všemi možnými létadly i rádobylétadly. Člověku se nechce ani věřit, že něco takového vzniklo v roce 1965. Nádherné barevné sladění. (Krnov 2009, 70mm) ()
Galerie (70)
Zajímavosti (17)
- První film Vernona Dobtcheffa, který předtím hrál pouze v seriálech. (Karlos80)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste Paríž vo Francúzsku a v mestách Dover, Fulmer a Guston vo Veľkej Británii. (dyfur)
- Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)
Reklama