Povídky z New Yorku

Souhlas s Trellínem. Zivot bez Zoe Francise Forda Coppoly je steží uvěřitelná hloupost, naprosto nekoukatelný paskvil o problémech malého děvčete žijícího v přepychu, ale postrádajícícho rodičovskou lásku. Scénář napsala s otcem tehdy osmnáctiletá Sofia Coppola a s největší pravděpodobností pro něj „adaptovala“ svůj dívčí deníček… Oidipus dnes je veskrze průměrný počin Woody Allena, který do úmoru recykluje oidipovský komplex a veškerá traumata z něj vyvěrající. S přehledem nejlepší je Lekce Martina Scorseseho – malý velký film o jedinečnosti umělecké tvorby a lásky, stejně jako o jejich denodenních materialistických varietách – netalentovanému pachtění se a obsedantní touze někoho vlastnit. (29.11.2006)

V tomhle povídkovém klání je v mých očích vítězem jednoznačně Woody Allen, v těsném závěsu se drží Martin Scorsese a na samém chvostu visí Francis Ford Coppola, k čemuž mohl drobně přispět také fakt, že se v New Yorku jako jediný z těch tří nenarodil. Jelikož mě Woody Allen svou výtečnou satirou o věčně dohlížející matce opravdu hodně pobavil, tak jsem to promítla do výsledného hodnocení přidáním jedné hvězdičky navíc. (23.12.2020)

Vzhledem k počtu obyvatel New Yorku je možné přirovnat vznik filmu k tomu, kdy český producent vyzve tři režiséry, kteří natáčí odlišným stylem a pro jiné publikum, aby něco spáchali, a nazve to Povídky z České republiky. Samy o sobě by jednotlivé příběhy obstály minimálně u fanoušků příslušného tvůrce, ale dohromady to neladí a navíc mám pocit, že ani v jednom případě nejde o kousek, který by stál vysoko v rámci jejich tvorby. Ve všech třech povídkách je jistý nadhled a prvky humoru různé intenzity. Ačkoliv jsem fanda Woody Allena, nejvíc mě zaujala povídka Scroseseho. Celkový dojem: 60 %. (16.12.2020)

V jednom z komentářů na imdb je tato kompilace tří příběhů popsána slovy "the good, the bad and the funny" - těžko napsat cokoli výstižnějšího... Prostřední Coppolova povídka je opravdu špatná. Snobské prostředí, v jeho centru přemoudřelé děcko, zkrátka nic zajímavého, nic neobyčejného. Poslední ovídka Woodyho Allena je opravdu skvělá. Se svým nezaměnitelným humorem v nebeské nadsázce trefně a (dů)vtipně popisuje téma reálnější než by si spousta lidí byla ochotna připustit. Scorseseho povídka, ač přichází jako první, je vrcholem této kompilace. Jedná se o prvotříndě natočenou studii dvou charakterů ve zvráceném a přitom ne až tak nereálném vztahu. Na protagonistech je fascinující, že i přes zjevnou absurditu příběhu, ztělesňují naprosto reálné archetypy skutečných lidí pohybujících se mezi námi... Bohužel. 7/10 (24.03.2014)

Tři povídky v režii tří mistrů. Martin Scorsese, Woody Allen a Francis Ford Coppola. Martin Scorsese ukazuje, jaký dar má pro silné postavy a jak skvěle zvládá jejich osudy. Malíř v podání Nicka Nolteho je skvělý. Woody Allen si znovu zahrál svého neurotika, ale v tomhle případě je top neskutečně okouzlující, především díky jeho filmové mamince. A nakonec Francis Ford Coppola, který také nezklame, ale jako kdyby ke dvěma nějak nezapadal. Přece jen. Scorsese a Allen mají New York mnohem více v těle, a to jak životními zkušenostmi (Coppola je z Detroitu), tak i filmově. (02.11.2013)