Šumař na střeše

Aj napriek tomu, že muzikály nie sú mojím obľúbeným žánrom, tak Fidlikant na streche som si parádne vychutnával... Nevadila mi dokonca ani dosť dlhá stopáž a ani tanečno-spevácke vsuvky, lebo technicky je ten film jednoducho geniálny! Keď k tomu pripočítam ešte zaujímavý a nadčasový príbeh zasadený do drsného prostredia (ukrajinský vydiek) a ešte drsnejšej doby (pogromy na Židov), tak dostanem jeden veľkolepý film, ktorý veru patrí medzi filmové skvosty. (02.12.2008)

Snaha skloubit tematiku konfliktu tradice a postupně se uvolňující morálky na pozadí bouřlivých společenských změn s formou muzikálu se může zdát na první pohled zvláštní, ale v případě Šumaře na střeše nepůsobí toto nezvyklé spojení nijak rušivě. Nejsem fanda muzikálů (a zvlášť současná česká scéna se mi bez pardonů hnusí), ale každý výstup v Šumaři stojí za to, zejména pak taneční čísla za použití temperamentní židovské hudby. "Tradice, tradice, tradice... Bez nich by náš život byl vratký... jako... jako šumař na střeše." Jenže tihle Židé, odvěký zlostisvod Evropy, jsou takovými šumaři na střeše už dva tisíce let, tradice netradice. (629., 14. IV. 2011) (17.04.2011)

Tradície či skostnatenosť, to sa úspešne darí búrať na úsvite nového sveta, ktorý čaká aj zapadnutú židovskú dedinu na Ukrajine. Stačí mäkké srdce sympatického hospodára, ktorý tradície ctí, spieva o nich a obšťastňuje nás vo svojich originálnych monológoch prechádzajúcich do dialógu s Bohom. Muzikál nemá až toľko chytľavých melódií, ako iné, ale tá ústredná je dobrá vo všetkých obmenách. Celý Fidlikant je možno viac filmom ako muzikálom, nespieva sa ani tretinu času a príbeh má viac zápletok, ako som čakal, nechýba ani revolúcia, ako v každom veľkom muzikáli. Židovský humor je jedinečný, ako si urobia srandu aj zo seba a svojich tradícií. Hudba je takmer balkánska, divoká, možno s moldavským pôvodom, nečudo, že pri nej došlo aj na takú zvrátenosť ako tanec muža so ženou. –––– Jisté věci se pro nás nemění, jisté věci se nikdy nezmění. A jak pravi bible... –––– A jak se naštvu, i mouchy se bojí létat. –––– Oko za oko, zub za zub! – Výborně, takhle celý svět skončí slepý a bezzubý. (16.02.2015)

Konec starých časů. Ten nečekal na počátku 20. století pouze rakousko-uherskou monarchii, ale i její sousední imperium carského Ruska... Broadwayský muzikál o šumaři na střeše, inspirovaný dobovou povídkou židovského ukrajinského autora, vynikajícim způsobom zachytává atmosféru této doby. Nejen na pozadí politických udalostí, které postupně zasahují do života všech obyvatelů Anatevky, ale i samotné Tovjeho rodiny, kde se starý muž postupně smřuje se sobáši svých dcer, vymykajících se oproti původním představám. První sňatek probíhá s dávným známým krejčím, jehož finanční budoucnost je zatím nejednoznačná, další s mladým revoluciánořem, do třetice s člověkem odlišného náboženství. Rozsáhlá trojhodinová stopáž nabídne několik nepostrádatelných hudebních i tanečních čísel, v jejichž průvodu působí myšlenka bouření se proti starým tradícím opravdu velkolepě. Za klad považuju i volbu hlavního představitele – v zajímavostech jsem si s překvapením přečetl, že hlavní roli postupně odmítli hned tři renomovaní američtí herci, ale málo známého a neokoukaného Chaima Topola byla nakonec tou pravou trefou do černého! Ten svérázný mužík z Palestíny to celý čas táhne znamenitě, Tovje v jeho podání je výstižně podaným "lidovým" člověkem, který si zachovává optimizmus i zásadovost současně. Film se nese až na pár dramatických scén k závěru v příjemném duchu, líbila se mi nenásilná myšlenka věčného optimismu i v těžkých chvílích, souhlasil bych i so zařazením snímku do rodinného žánru. -------- "Let's life another live, to life!" 75% (Challenge Tour 2019: 52 let filmu za 52 týdnů) (04.06.2019)

Hodně dlouhý film, který ale neztrácí tempo a hlavní přestavitel je naprosto fascinující! Shlédla jsem však bohužel na TV kanálu MGM, kde z nepochopitelných (alespoň mně) důvodů hudební čísla u dabovaných muzikálů buď nepřekládají vůbec (HAIR) anebo místo titulků je mužský hlas recituje přes hudbu ! Možná, že kdybych byla zvyklá na polské TV, kde se to dělá i místo běžného dabingu, nevadilo by mi to, nicméně nechápu - to jsou titulky tak drahé? (18.11.2010)