Světlo mého života

Spánok sa môže dostaviť sakramentsky rýchlo. Casey Affleck leží s chlapcom v posteli a rozpráva nehorázne blbosti celých 12 minút v kuse, až mi na očnom viečku vznikol previs. Konečne sú v lese a ten Affleck nezavrie hubu, pôsobí ako pár minút pred samovraždou. Depresia lezie celým filmom a bezdomovec Casey furt s rovnakým ksichtom pre mňa nie je a nikdy nebol hercom, aj keby mu zlatu sošku napchali do riti desaťkrát. (24.08.2019)

Chápem čo chcel týmto Casey Affleck povedať a chválim mu aj jeho nezávislý spôsob natočenia - takéto civilné vyznenia tejto téme pristanú najviac. Áno, rodičovská láska nepozná hraníc, s tým súhlasím. Avšak na to, že sa tu v podstate nič neudialo - divák len sleduje sústavné ponevieranie sa po lesoch, poliach a záhradách, ktoré je popretkávané banálnymi rečami v podstate o ničom - tu je veľmi pomalé tempo. A to len všeobecnú nudu ešte viac umocnilo. Keby to malo aspoň nejakú lepšiu pointu, alebo aspoň pár náznakov akčnosti, nápadov na obohatenie deja a rýchlejšieho tempa, aby si človek viečkami nezlomil lícnu kosť. Ten jeden útek cez okno a potom finálna bitka sa mi zdalo veľmi málo. Ani nejaký výraznejší konflikt s dcérou tu nebol, čo by som samozrejme očakával. Na druhú stranu technická stránka bola vynikajúca. Slabší priemer. 55/100 (20.08.2019)

Casey Affleck se nám dal na nezávislou filmařinu a dokazuje, že režisérský um nemá pouze jeho bratr Ben, kterého řadím jako lepšího režiséra než herce. To u Caseyho zatím neplatí, ale i tak servíruje další zajímavý snímek. Světlo mého života je postapo ve světě, kde vymřely téměř všechny ženy a on se svým potomkem putuje spustošenou krajinou. Vzhledem k námětu a přítomnosti Elisabeth Moss se nejde ubránit srovnání s Příběhem služebnice a dalšími podobnými filmy, i když tady se na události nahlíží více komorněji. Film vyniká především svým feelingem a atmosférou. Ve finále se však jedná pouze o jeden další z řady. (28.08.2019)

Čím víc se existenco obnaží, cím víc se z ní sejme ochranných a jalových vrstev, tím víc se zviditelní její podstata. Rozhodně tu nejde, jak se mnozí domnívají, o vztah otce a dcery v násilně změněném prostředí, ale o to, jak toto prostředí ovlivní vztah otce a dcery. Změněným prostředím je zde, obrovská a stále rostoucí "cena" ženy. Přihlíží k tomu i její otec nebo jde u něj jen o nezištnou lásku k dceři? A samozřejmě naopak. Když dcera sama začne vypravovat příběhy a když se sama začne starat o jejich společné přežití (puška, sáně), stalo se tak něco, co jejich život pozmění, ale nevykolejí; jejich role se vymění, ale jejich vztah se nezmění. A najednou otázka o přežití lidského rodu padá, jde jen o jeho a ji. (14.12.2019)

Parádní, realistický, pomalu odkapávající survival s uvěřitelnou psychologií a stavbou dramatických scén. Vlastně mi nedělá žádný problém porovnat to s poněkud přeceňovanou The Road a vyhlásit to za vítěze. The Road možná není laciné indie, ale Light of my life staví zlověstnou paranoiu okolo prostého faktu, že ústřední dvojici, procházející (odnikud nikam) vrstevnatějším a složitějším světem, tvoří otec a dcera(!). .. Je to překvapivě kvalitně napsané. Má to cool kameru. Affleckovi z pod svetru leze kvalitní svalovina. Snad jen ten úplný začátek byl příliš dlouhý.. (05.02.2023)