V žáru noci

MISSISSIPPI, malé, ospalé mestečko SPARTA, noc, černoch čaká na vlakovej stanici, bol navštíviť matku, tesne predtým sa stala vražda, istého inžiniera Colberta, práve tento černoch, menom Virgil Tibbs, sa stáva „hlavný podozrivý” , jednak preto, že sa nachádza neďaleko miesta činu, alebo skrátka, že je černoch, rasistický podtón je vonku, jednoducho zástupca policajného náčelníka, Sam Wood ( hm ... volá sa, ako ten slávny režisér ... ), musí nájsť rýchlo podozrivého páchateľa. Bohužiaľ, vidieť, že všetci majú rasistické nálady, tak ako to pekne fungovalo v Amerike, v 60. rokoch, 20. storočia. Virgil je inteligentný človek, ktorý chvíľu čaká, aby až po niekoľkých minútach prezradil skutočnú svoju IDENTITU, má tromf v rukách. Je policajný inšpektor, pričom je taktiež EXPERTOM na vraždy, ktoré sú jeho doménou. Ako postupne vysvitne pravá identita Virgila Tibbsa, tak miestny policajný náčelník, BILL GILLESPIE, nie je vôbec rád, že stretáva múdrejšieho človeka, ako je On sám, Virgil sa zdrží, aby im pomohol s vyšetrovaním v tejto brilantnej detektívke, režiséra Normana Jewisona, ktorá sa stala LEGENDOU. Prečo ? Lebo má extrémne populárneho Afroameričana, Sidneyho Poitiera, ktorý je v titulkoch na prvom mieste, vôbec rok 1967., je jeho parádnym rokom, kde si zahral ešte taktiež v slávnom filme : Hádaj, kto príde na večeru ? Sidney je vynikajúci černošský herec, povedal by som v kľude, že najlepší a najslávnejší, mám pred ním rešpekt, čo nemá Gillespie, ktorý je RASISTA, ako všetci ostatní v okrese, Rod Steiger je vynikajúci, zahral si tvrdohlavého policajta, ktorý nešetrí Virgila Tibbsa šťavnatými poznámkami, ale taktiež sa niekoľkokrát objavil na mieste, keď bol Virgil v nebezpečenstve, postupne bude mať Virgila plné zuby a bude ho posielať na vlak, aby čo najrýchlejšie vypadol, ale Tibbs je tvrdohlavý ako poleno, nedá si povedať, chce vyriešiť prípad, nech to stojí, čokoľvek, nevzdáva sa za žiadnu cenu... Výnimočný film aj z hľadiska pracovníkov v štábe, od kameramana Haskella Wexlera, špičkového kameramana, či strihača Hala Ashbyho, ktorý sa stal i výborným režisérom, až po hudbu Quincyho Jonesa je parádna, excelentný úvodný song Raya Charlesa, a samozrejme, scenár Stirlinga Silliphanta, motivuje súcitiť s Virgilom, ktorý sa ocitá pod paľbou nenávistných pohľadov, ešte dobre nevidieť KU KLUX KLAN, ktorí by sa s Virgilom absolútne nesrali ! Normanovi vyfúkol Oscar za réžiu, Mike Nichols za film The Graduate, ale zatiaľ, čo Absolvent má len jeden Oscar za réžiu ( mimochodom mám ho v svojej Top 10 ), tak In the Heat of the Night, je úspešnejší, ktorý má vynikajúci legendárnu výpovednú odpoveď, je to film, ku ktorému sa chcem vracať, a to z niekoľkých patričných dôvodov. Tá Atmosféra je neopakovateľná ! Niečo úžasné, čo zaujme ! (02.11.2015)

Velmi pěkné a napínavé drámko, na kterém oceňuji nejvíce to, že nemáte absolutně tušení co příjde během následujících minut. V pozadí se odehrává nádherný dobový rasismus. V popředí pak jedna obyčejná vraždička s nejasným vrahem. Zní to primitivně a nezajímavě. Zapomněl jsem ovšem dodat, že je film solidně napínavý a kurevsky dobře zahraný. A vlastně film popírá i legendy o tom, že jsou negříci hloupí. V tomto filmu platí pravý opak. Alespoň, že inteligenci policie si drží ve veřejností přijímaných normách. Lepší 3*. (03.08.2013)

Dost zvláštní detektivka se Sidneym Poitierem. Ten se jako policejní inspektor náhodou nachomýtne k vraždě v malém jižanském městečku v Mississippi. Tam mu místní dávají silně najevo, že o jeho přítomnost nestojí, a to platí i o policejním sboru. Nakonec se ale ledy prolomí a on je přiván k vyšetřování. Protože je expert na vraždy, pustí se de vyšetřování na plno. Dostane se do pás slepých uliček, ale nakonec na to přijde. Místním to ale samozřejmě vadí, a tak mu usilují o život. Hezky to odráží tehdejší poměry. "Jak to, že máte bělošské oblečení?" (20.01.2022)

Kvalitní příběh, pitoresknost jižanského maloměsta, absurdní humor často vycházející ze zakořeněného rasismu a segregace, časté konfrontace mezi Tibbsem a Gillespiem, šerifovo neustálé žvýkání, revoluční scéna fackované. Tohle všechno (a mnoho dalších drobností a jednotlivostí) dělá z filmu V žáru noci jednu z nejlepších kriminálek, co jsem kdy viděl. (08.09.2014)

„Říkají mi PANE Tibbsi“. Na začátku byla stejnojmenná píseň Raye Charlese a ta dala první podnět ke vzniku poctivé detektivky. Poctivé detektivky, která by však s největší pravděpodobností – nemohu si pomoci – bez rasového podtextu žádného Oscara nezískala a příliš pozornosti nevzbudila. Film sice vzniknul speciálně pro Sidneyho Poitiera, Oscara si však nakonec po zásluze odnesl Rod Steiger. Jeho postupná proměna se odvíjí od nenápadných náznaků a na konci z něj rozhodně není bojovník za práva černochů, naopak mě napadlo, že cestou od nádraží ze závěru filmu jen tak, ze zvyku, zabásne prvního nachomejtnuvšího se barevného. Jak ukázalo několik podstatně slabších pokračování, hlavní zásluhu na úspěchu V žáru noci měl režisér Norman Jewison. S pomocí střihače Hala Ashbyho (Harold a Maude) dodal filmu mladistvý vzhled, takže má i po letech čím zaujmout. Jeho vykřikování „rasismus je špatný“ navíc není zbytečně hlasité a na svou dobu v porovnáni s jinými filmy ani ne moc naivní. 80% (20.10.2007)