Příběh služebnice

Teokratická dystopická diktatura řeší neplodnost lidstva. 1) Seriál ve srovnání s filmem jednoznačně boduje v zobrazení detailů každodenního života i v náčrtu psychologického pozadí hlavních postav. Plod buď požehnán. Kéž Bůh dopřeje._____ 2) Stejně jako film se i seriál zmiňuje o sociální struktuře společnosti, hospodářství a postavení Republiky Gileád ve světě jen v náznacích._____ 3) Množství zdržujících flashbacků se podílí na hlavním nedostatku díla - hrůzyplné rozvláčnosti a z ní plynoucí nudy, která mě v některých dílech vedla až k úvahám, že televizi vypnu. Byla by to ale škoda, protože ke konci má první řada až čtyřhvězdičkové parametry._____ 4) Zaujal mě 32letý přitažlivý Max Minghella (velitelův řidič Nick) a neobyčejně výstižná 35letá Elisabeth Mossová (služebnice Offred)._____ 5) 28.8.2018 - Druhá řada opakuje všechny přednosti i negativa řady prvé...skvělou atmosféru, jakož i nudící rozplizlost._____ 6) 31.10.2019 - Po úvodní první řadě a osobně laděné řadě druhé se nyní Offred stává bojovnicí. Jinak vše jako v předchozích řadách._____ 7)  22.7.2021 - Ve čtvrté řadě Offred utíká z Gileádu a úspěšně se dostane do Kanady. Ovšem své zážitky si stejně jako ostatní emigrantky nese s sebou. Její další život je stále propleten s velitelem Fredem. Jinak i v této řadě vše při starém. (07.10.2017)

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

Mám pocit, že tohle bych napsal kdybych byl sexuálně frustrovaná ženská na mentální úrovni patnáctileté holky, přečetl bych si Orwella a řekl si, že taky napíšu "postapo"... Asi bych s Příběhem služebnice neměl takový problém kdyby šlo o čistě fiktivní svět. Ale tady se nám někdo snaží namluvit, že se to děje v naši blízké budoucnosti. Problém je v tom, že Orwell se už dnes konat nebude ani kdyby trakaře padaly (dávno se ví, že A.Huxley předpověděl budoucnost mnohem přesněji) a už vůbec ne v takhle pitomém systému. Celý ten svět je naprosto na hlavu postavený, nelogický a absurdní. Proč systém ty ženské otročí když cesta společenských a ekonomických výhod by byla nepoměrně efektivnější? Proč, když jsou tak zoufalí šukají jen jednou do měsíce? Proč se seriál snaží naznačit, že žena vědomá si své neplodnosti je automaticky frigidní? Jak se kurva povedlo za necelých 8 let udělat z lidí zvyklých na sociální sítě, osobní svobody, moderní myšlenkové směry, jakýsi životní standard, kontakty atd poslušné a zlomené stádo? Jak se kurva povedlo v tajnosti najít a zrekrutovat ty statisíce ozbrojených psychopatů (bez svědomí a vztahu k ženám) strážících každý kout? Co jako dělá zbytek světa? (jasně-na jednu stranu se nám seriál snaží ukázat jak delegace z jiných států nevidí pravdu a na druhou stranu tu máme desetitisíce uprchlíků .) Seriál pomalu směřuje k demonstraci toho jak i podřízená a zotročená žena má své vlastní účinné metody jak manipulovat mocným mužem, ale kde teda byly všechny tyhle mocné metody a síla když se ta změna režimu krok za krokem prosazovala? Kde jsou moderní fertilistické metody atd atd atd.. Ve výsledku je skoro jedno, že ten příběh samotný je docela zajímavý když celý ten nesmysl tak hrozně bije do očí.. Navíc mám pocit, že HBO po tomhle sáhlo účelově čistě proto, že poptávka si žádá nějaké to moderní genderové MeToo téma.................Jinak... E. Moss je zajímavá a Ann Dowd zase jednou parádní.. (10.12.2017)

Depresivní podívaná jako křen a nejzvrácenější totalita od Hitlera. Opravdu zvrácený fundamentalistický režim vyprávějící život v dystopickém Gileádu na území Spojených Států, kde z žen se stávají sexuální otrokyně jejichž jediným úkolem je zplodit potomka. Seriál má sice pomalejší tempo, přesto si skvěle drží divákovou pozornost, jelikož tenhle režim má, co nabídnout a postupné objevování a zjišťování je dostatečně poutavé. Hlavní hrdinka je vynikající a to platí i o zbytku ( Tetu Lýdii budete nenávidět). Je zde hodně sexu a najde se zde prostor i na násilí ( Hodně oběšenců, kruté tresty) a v průběhu se objeví i několik zajímavých překvapení. Emocionální, psychologické, sexuální a velmi mrazivé. 80% (16.09.2018)

Nejde to inak. Tri dni po dopozeraní seriálu musím dať najvyšší počet. Hoci som váhal, lebo 10 dielov je príliš veľa oproti tomu, čo sa dialo na TV obrazovke. Príbeh je rozťahovaný, má mnoho pomalých, v podstate nikam neposúvajúcich scén, pitvá sa v monológoch hlavnej predstaviteľky, rozoberá jej pocity večne znásilňovanej služobníčky. Potom som pochopil, že vlastne všetky tieto postupy robia seriál výnimočným. Nehľadiac na samotnú myšlienku totalitnej spoločnosti... Seriál je filmársky dokonale natočený s dôrazom na mrazivú atmosféru a silné osobné scény. Hĺbavým a depresívnym spôsobom odkrýva zvrátenosť chorého systému. Plusom je aj sústredený výkon Elisabeth Moss v hlavnej úlohe. (05.07.2017)