Válka ve Vietnamu

Viděl jsem hodně dokumentárních sérií, ale o žádné se nedalo říct, že pokud byste jí celou dokoukali a pokud možno si z ní všechno zapamatovali, stanete se expertem na dané téma. O této to říct mohu, protože nic tak obsáhle mapujícího a zasvěcujícího jsem snad ještě v dokumentárním žánru neviděl, ani v té miliardě dokumentárních sérií o 2. světové se k tomuto nenajde srovnání. Ve vlastní nadutosti jsem to po první epizodě zabalil a vrátil se k sérii až po několika měsících jako k večerníčku, u kterého jsem chtěl co nejdříve usnout na chatě. Usnul jsem v šest ráno po pěti epizodách po sobě, kdy některé z nich měly i dvě hodiny. Není to dokumentární série pro "milovníky" dokumentů, staticky sledujících Primu ZOOM. Je to pro skutečné fajnšmekry, které dané téma natolik zajímá, nebo je natolik baví dokumentární žánr, že se na tu sedmnáctihodinovou přednášku ochotně vydají a klidně se prokousají i tím zdánlivě méně podstatným a zábavným, aby viděli to, co si mysleli, že byla vietnamská válka. Já sám měl před zhlédnutím určitou představu a tu jsem na konci musel korigovat a pokud vás relevantní a profesionální dokument nakopne do prdele a vy po jeho zhlédnutí přehodnotíte některé své názory, není lepšího důkazu o důležitosti celého dokumentárního žánru. Abych nad tím jen nehonil, mohu vytknout snad jen nepřehledné znázornění map a označování v nich pozic nebo postupů zúčastněných stran. Když už si dal někdo takovou snad i životní práci se sestavováním takto podrobné analýzy celé války, na tomhle si měl dát záležet také. 100 % (09.05.2018)

Vyčerpávající dokumentární série, která zabrala dekádu práce a do 18 hodin ultimátně vešla příběh války ve Vietnamu. Dění už od francouzské invaze v 19. století a počátku amerického angažmá ke konci druhé světové, přes past nešťastné domino teorie až pak totál nasazení a válku jako naprostý fail - válku, kterou nešlo vyhrát, natož nějak pořádně odůvodnit. Lhaní prezidentů, rozkol na domácí půdě, všechny možný aspekty konfliktu, skvěle střízlivý, sebekritický náhled na věc, spousta osobních příběhů, účast severo/ jiho vietnamských veteránů, často k neuvěření. Brilantní vizuální materiál a soundtrack (písničkový i ten reznorovský) samozřejmostí. Projekt hodný mistra Kena Burnse je nejen poutavou podívanou, ale také národní terapií. (21.02.2018)

Vtahující vypravování - ale právě to na mě nakonec působí i poněkud podivně. Tématem je jeden z nejhůř čitelných a nejkontroverznějších válečných konfliktů moderní doby, ale tady je předkládán jednoznačný a naprosto čitelný narativ, kde jsou motivace všech vždy jasné, někdo má vždy pravdu a někdo se vždy plete - nejsou tu žádné dvojznačnosti ani věci, k nimž by se dalo postavit více než jedním způsobem. I motivy záměrně pokládané proti sobě jako protiklady jsou oproštěny od jakýchkoliv nuancí, takže jako by se vůbec nestřetávaly. To vše považuju za maximálně podezřelé. Zvlášť když vůbec netuším, kdo ke mně vůbec mluví a z jaké pozice. Dala by se hrát picí hra, kdy se vypravěč odvolává na "řekl jeho přítel" nebo "svěřil se stranickému kolegovi", což hraničí s "jedna bába povídala". Taky je zjevné, že na to šly peníze z vojenských organizací, protože vyznění je veskrze proarmádní a glorifikující vojenství jako takové (i kdyby na pozadí vojenského omylu, čestnost a hrdinství vojny jsou stvrzovány). Že jde o amerikocentrický film, který se věnuje spíš situaci v USA, se taky sluší zmínit (i když to nemusí být bráno jako chyba). Stejně tak je vtipné, jak ze 16 a půl hodin bylo věnováno rasismu amerických vojáků vůči Viet Congu asi pět minut, a to ještě velmi mlhavě. Co se týče samotného vyprávění, rozhodně by to chtělo lépe strukturovat a gradovat, nebo alespoň neustále neopakovat stejné fráze. Na jednu stranu je to ohromně hodnotné čistě pro kvantum informací, na druhou je to v mnoha ohledech nevyužitý potenciál. 70 % (13.01.2019)

Velmi detailní, upřímný a holistický dokument událostí konfliktu ve Vietnamu, v našich končinách známým často jen asociací s napalmem. Burnsovo podání vás provede geopolitikou tehdejší doby a ukáže bohatou perspektivu všech aktérů, která díky odstupu času ukazuje, že člověk je prostě bezchlupá egoistická opice, která se ráda tluče a pak jí to mrzí. (30.09.2017)