Causa Králík

"Promiň, já už jsem příliš starý na to, abych měnil svůj styl". Miloš Kopecký v roli právníka, který kvůli zdravotním problémům odešel za prací na venkov. Zde řeší různé právní záležitosti a největší práci má se synovcem babičky Márové, který jí zapřel vypůjčené peníze. Příběh přímo ze života (aby ne, když scénář psal Jaroslav Dietl) a tak to chodí pořád dokola. Grázl vetšinou profituje a poctiví lidé jsou na tom biti. Výborné herecké obsazení zdobí tento krásný film a zejména Karel Augusta mě vyrazil dech rolí manžela, který v žárlivosti napadl svou manželku nožem. Po několikáté projekci zvedám hodnocení na plný počet, protože si to tato králičí kauza určitě zaslouží. (19.11.2017)

Pamatam si na ten film z detstva, ked som sa na neho dival s velkym ocakavanim srandy a'la Hogo Fogo z Joea. Sranda nebola, ale sklamany som nebol. Zda sa mi teraz, ze ten film ma velmi ovplyvnil. Zvlast posledne slova, ktore v nom odzneju: Ci budeme s darebakmi stale len prehravat? Ci sa im neoplatime rovnakym sposobom? .... Nie....Uz som stary, aby som menil svoje sposoby. Na to si spomeniem vzdy, ked ma to laka pouzit darebacke sposoby. Pozrel som si ho vcera po rokoch a nenasiel som v nom jedine slabsie miesto. Bezchybny. Cudujem sa, ako mohol vzniknut taky pravdivy film v realnom socializme. Derava strecha a kvapkajuci plafon na suude, skepticky sudca, tesiaci sa hajzel. A uprimna sekretarka a optimisticky advokat, ktory veri tomu, co robi. Cista rezia, kamera, hudba, fantasticki herci, ktorym vojvodi Milos Kopecky, lebo nie Hogo Fogo, ale JuDr. Lukasek je jeho najvacsou filmovou rolou. (03.04.2014)

NEEXISTUJE TOTIŽ ŽÁDNÁ MALÁ NEBO VELKÁ NESPRAVEDLNOST. NENÍ NESPRAVEDLNOST ZA SEDM A PŮL TISÍCE, ZA SEDM A PŮL MILIONU NEBO ZA SEDM A PŮL KORUNY! VŠECHNY JSOU STEJNÉ! PROTOŽE V PODSTATĚ EXISTUJE POUZE JEDNA JEDINÁ NESPRAVEDLOST. A NÁM NEDAL NIKDO PRÁVO SOUDIT, ZDA JE MALÁ NEBO VELKÁ. TO BY BYL ZAČÁTEK NAŠEHO KONCE. A ZAČÁTEK KONCE KAŽDÉ SPRAVEDLOSTI. (09.08.2002)

Klasická Dietlovina o malých velkých problémech obyčejných lidí, tentokrát v celovečerním formátu. Jako první věc na filmu mě upoutala především úvodní melodie Vadima Petrova s působivou melodií hranou smyčcovým orchestrem, v kombinací s titulky protkávanými černobílým (sépiovým) sestřihem různých momentů ze života pražského advokáta. Samotný příběh o drobných soudních sporech na venkově je zajímavý, lidský, s příjemným obsazením (Adamovská, Kopecký, Satoranský), dobrým scénářem a vykřeslením charakterů mnoha postav, ale trochu takový bez výraznější atmosféry či větších humorních odlehčení (jako komedii bych Causu Králik snad ani neoznačoval). Líbil se mi, ale moc důvodů k opětovnému zhlédnutí jsem zatím nenašel. Ovšem tíseň z prožití chvil v komorní soudní síni podpořena kvapkáním vody z navlhčeného stropu, to se mi líbilo. Určitě bych nechtěl figurovat na žádné straně či pozici v podobných soudních řízeních a s prohlášením dr. Lukáška, že ,,neexistuje žádná menší nebo velká nespravedlivost" a ,,všechny nespravedlivosti jsou stejné" bych osobně asi taky úplně nesouhlasil. 65% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) (01.01.2019)

Nejprve bych se rád zmínil, jak manažeři csfd chodí na kategorizaci filmů. Už poněkolikáté shledávám, že film je chybně zařazen. Copak se jedná o komedii? A kde? Za celou stopáž filmu jsem se nezasmál. Ani nebyl důvod. Spíše se jedná o dramatickou tvorbu. Dále mě překvapilo, jak nízké hodnocení film má. Přitom se jedná o kvalitní snímek, navíc byl nominován i na festivalu v Cannes. Miloš Kopecký ve své nejslavnější desetiletce, kdy předvádí vyzrálé zkušené herectví. Film odráží nejen způsob a styl advokacie v socialismu, ale také problémy v mezilidských vztazích. A dneska jsou předvedené kauzy aktuálnější než dřív. Je to hodně dramatický snímek, který Kopecký vystihuje v posledních slovech. Už si je nepamatuji přesně, ale něco ve smyslu, jak můžeme ty grázly porazit, když nemůžeme používat stejné zbraně, jako oni a stále s nimi prohráváme. Rozhodně by si film zasloužil větší hodnocení a neměl by být tak opomenut. (08.05.2017)