Causa Králík

Tohle není inženýrr Krrálík, nýbrž causa Králík. To už tak chodí, že postarší advokát z nějakého důvodu vymění velkoměsto za venkov a hned dostane případ, na který by si nikdo jiný netroufl. Advokát Lukášek měl to štěstí, nebo možná smůlu, že mu bůh advokacie přihrál případ, na kterém toho není moc zajímavého. A nekane z něj ani extra finanční výdělek. Předmětem sporu se stává sedm tisíc, které jistý synovec odmítá vrátit své tetě, která toho moc, až na králíky, nevlastní. A tak se ostřílený právník pouští do banální kauzy, kterou je nutné rozseknout. A králičí maso ne každému přijde chutné. A stará paní Márová jím dokáže pořádně zásobovat. Králíka bych nepozřel, ale tenhle nepříliš vyhraněný český snímek si klidně dám. Důvodem je Miloš Kopecký, kterému jsem jeho právníka věřil pro jeho cit pro dobré uchopení postav, které ztvárnil. To už se dneska v českém filmu prakticky nevyskytuje. Není to jen otázka dobré práce režiséra s hercem, ale také v osobnosti. A tou Kopecký byl. Film pak může být dějově chudší a podzápletky triviální, ale když funguje herec v hlavní roli, je vyhráno. Kopecký film hodně spasil. Dost neobvykle se film vzpírá žánrovému zařazení. Komedií, sociální sondou, dramatem, není ani v jednom spolehlivě, přesto ta nevybalancovanost v podstatě není na překážku. Jaromil Jireš byl jedním z režisérů, kteří to dokázali ustát. Občas přece jen za cenu rozvleklého celku, kterému vévodí kvalitní herecké osazenstvo. Jirešovy režijní prostředky a postupy nejsou vždy až tak úplně stoprocentně filmové. Přece jen jeho režie není tak obrazově vybroušená a poněkud dialogově orientovaná. Mnohem silnější je tedy v rozprostření dialogů, které jsou dobře napsané a rozhodně ne nijak mechanicky odříkané. Jireš s Kopeckým později natočil drama "Prodloužený čas", které si také jelo ve svém vlastním, neuspěchaném tempu. Jirešovy filmy hezky uměly odkrývat a pracovat s lidskými charaktery a měly svoji zvláštní tvůrčí originalitu. Tenhle film bývá poměrně často zaměňován za tématicky příbuzný a o rok mladší snímek "Jak napálit advokáta", který bývá často mylně považován za jeho volné pokračování, možná také proto, že v něm Kopecký rovněž hrál advokáta. 60% (02.03.2015)

Ten hlavní případ o půjčenejch penězích mě zase až tak moc nezaujal. Taky jsem nějak alergickej na xicht Satoranskýho, kterej v tom hlavnim případu figuroval. Ostatní případy mi přišly teda zábavnější. Hlavně Pavel Zedníček jako zloděj, kterej dokázal vyloupit za den 19 chat. Jinak Miloš Kopecký prakticky ukrad celej film pro sebe. 70% (07.01.2012)

Celkom som sa na ten film po rokoch tešil. Pamätal som sa, že ide o morálny problém bez komických prvkov, preto je mi žánrové zasadenie filmu medzi komédie záhadou. Už sa niekto zmienil o atypickom obsadení Satoranského a v podstate i Kopeckého, ale Kopecký to vo filme vysvetlil, že podvodník s tvárou podvodníka si nezarobí ani na slanú vodu. Film sa veľmi slušne rozbiehal, veď nakoniec Dietl svojmu remeslu rozumel. Lenže v druhej polovici deja sa dostali na povrch Dietlove slabiny, ktoré sú neprehliadnuteľné a preto filmu ponechávam pôvodné tri hviezdičky, ktoré nenarúšajú dobrý celkový dojem, ktorý som z filmu aj po rokoch mal. (30.09.2020)

NEEXISTUJE TOTIŽ ŽÁDNÁ MALÁ NEBO VELKÁ NESPRAVEDLNOST. NENÍ NESPRAVEDLNOST ZA SEDM A PŮL TISÍCE, ZA SEDM A PŮL MILIONU NEBO ZA SEDM A PŮL KORUNY! VŠECHNY JSOU STEJNÉ! PROTOŽE V PODSTATĚ EXISTUJE POUZE JEDNA JEDINÁ NESPRAVEDLOST. A NÁM NEDAL NIKDO PRÁVO SOUDIT, ZDA JE MALÁ NEBO VELKÁ. TO BY BYL ZAČÁTEK NAŠEHO KONCE. A ZAČÁTEK KONCE KAŽDÉ SPRAVEDLOSTI. (09.08.2002)

Zajímavý snímek a sonda do života jednoho stárnoucího advokáta, který stůj co stůj musí bránit čest staré tety, jejíž chamtivý a arogantní synovec nehodlá zapůjčené peníze vrátit. Mám však výhradu, o komedii se zde skutečně nejedná, spíše, když už, tak o tragikomedii s velice dramatickou "celospolečenskou" zápletkou. (04.07.2009)