Richard Jewell

Jednoduchý příběh nekomplikovaný zřejmě stejně jako skutečná událost, podle které by natočený. Střet policejní rutiny a ledabylosti s prostou, přímočarou morálkou člověka nadzvedává. Trošku jsem se těžko emočně dostával k P. W. Hauserovi v hlavní roli prostoduchého prosťáčka, ale to je patrně jen problém mého vkusu. Smekám před Clint Eastwoodem. (28.06.2020)

Když se nedožijete filmového zvěčnění vašich profesních aktivit, můžete dopadnout jako nepravděpodobný incel hrdina, proti kterému se spikl celý svět nebo jako neschopná novinářská kurva, která se ke zdrojům dostává přes postel a až příliš pozdě si uvědomuje, jaká byla kráva. Eastwoodovi hraje do karet, že je to jeden z opravdu posledních zástupců čisté republikánské myšlenky ve vysokém Hollywoodu, takže chca nechca působí Richard Jewell osvěžujícím způsobem bizarně. Používá totiž stejné metody budování sympatií jako libovolný liberální životopisný snímek, nicméně aplikuje je na postavu toho typu, co večer čeká do 22:01, aby mohla zavolat fízly, že dole v ulici před hospodou kouří dva lidi. Tím, jak nahlíží na protagonistu skrze závoj vlastních sympatií a ignoruje nejeden jeho problematický rys, vytváří z Jewella srandovní neškodnou cartoonovou postavičku, motající se v zákrutech klasického filmového pomníku a je zábavný sledovat jak to starýmu pánovi už nefunguje. (15.04.2020)

Film devadesátiletého republikána, který má samozřejmě mnoho technických kvalit, ale náhodou zrovna jeho vztah k médiím a jeho potenciál být využit v proti-mediální kampani konzervativců je jak vecpaný z jiného žánru. Najednou se nekouká na iluzi autenticity, ale co nejefektnější vytvoření nepřítele - bez ohledu na historické skutečnosti. Z novinářky, která v realitě podlehla už před lety rakovině, je tu udělána kariéristka, co vyměňuje sex za informace, pro což není žádné podložení, ale ona už se bránit nemůže, že jo. Vyšetřovatelé to schytali jen o kousek míň. Rozhodně zajímavý kus politické propagandy pro 21. století - kvalitní víceméně realistické oscarové drama prodávající potřebný narativ o zlých médiích a neschopných vyšetřovatelích honících nevinné muže. Film o němž nejde říct, že je příšerný a že na něm hodně lidí neodvedlo dobrou práci. Stejně tak nejde říct, že naprosto lže, protože některá média se vůči Jewellovi očividně zachovala špatně - na druhou stranu jde o unikátní anekdotu a ten film ani zcela nezastírá, jak moc dávalo smysl myslet si, že Jewell je vinný. Nepochybovala o tom řada lidí, co se s ním a jeho policejní fetiší v minulosti osobně setkala - šlo zkrátka o souhru nešťastných náhod, která musela vést k momentálnímu selhání systému. Upřímně řečeno tenhle případ není ani moc ilustrativní a nefunguje příliš dobře jako metafora nějakého zásadního systémového problému, naopak od nich implicitně odvádí pozornost. (28.02.2020)

Další Clintova vyladěná pecka. Hladce klouzající příběh ještě podtrhují herecké výkony. Tahoun Sam Rockwell podporuje Housera v každé společné scéně. Chvíle Richardova rozčilení tak nádherně vynikají. Olivia Wilde jako tvář médií mohla velmi snadno spadnout do klišé, ale nakonec překvapivě válí a Hamm jako amorální zmrd z FBI je ztělesněním všeho co na represivním aparátu nesnášíte. Ve finále jde o další bitvu člověk vs vláda a média, ale natočenou s takovou grácií, že tam tu pátou hvězdu vlepím. Příběhy o tom, že ani vláda, ani média nemají vždy pravdu se neomrzí. Zvlášť v této době. (18.11.2020)

Za mě lehčí zklamání. Tenhle film jede tak trochu na jistotu, není v něm pořádná jiskra, ani napětí a děj je předvídatelný už po přečtení obsahu. A tak jen za Paula Hausera a vzhledem k faktu, že je to zatím poslední, Clintův film napálím slabou čtyřku. Pokud natočí ještě něco něco lepšího, šup dolů, ale na to si budeme muset ještě počkat. Pevně doufám, že maximálně do konce letošního roku.... (20.01.2021)