Špína

SPOILERy: Pocitovo podobné ako Speak, alebo On the Edge, žánrovo pripomínajúce viac to prvé. Tak trochu môj srdcový subžáner. Vyjazdené kolaje, s pár nejednoznačnosťami (ako vlastne bolo s Leninou spolubývajúcou na psychiatrii a jej otcom? Ako dopadla pomsta, ak vôbec dopadla? Ako dopadol Jakab? Ako dopadne Lena a jej sexuálny život, a bude ešte vôbec nejaký?) a ony už len tie nejednoznačnosti ako také sú často dôkazom remeselnej vyzretosti tvorcu. Tu ich je viac; niektoré sa dajú čakať, niektoré by ste čakali inak, ďalšie jednoducho len tak vyplynú z rozprávania a ani raz nepôsobia na príbeh našróbované násilne a pre efekt. Podobné je to s dialógmi a tým pádom aj hercami. Konečne je tu tvorca, ktorý dokáže zrežírovať niekoľkominútovú scénu s mladými, prakticky neznámymi herečkami, plnú fráz typu "Ty si piča, ty kokos," aby to nielen nepôsobilo smiešne či trápne, ale reálne, zo života, mrazivo. 4krát som mal zimomriavky; pri scéne samovraždy na psychiatrii, elektrošokoch, prezretí a spomínanej hádke. So všetkou úctou k niektorým našim tvorcom, zimomriavky som mal v slovenskom filme naposledy pri Obchode na korze. 90% s doslovným opakom toho, čo som písal v komentári k Môj pes Killer: Presne týmto smerom by sa slovenský film uberať mal. (26.12.2017)

Strašná škoda, vše potřebné ve filmu bylo, prostředí, kamera, herci i festivalový nádech, nicméně vše zůstalo zcela nevyužito, scénář i některé scény na úrovni Bastardů, pro mě těžce promrhaný potenciál na film, jenž by mohl konkurovat stylu, který mají někteří tvůrci na východě i západě Evropy již dlouhá léta tzv. v malíčku. (27.01.2019)

Trvá to jen několik desítek vteřin, osudovou událost si ovšem dívka ponese v myšlenkách měsíce, roky, navždy. Důvěřovala mu. Celá rodina mu věřila. Ona nyní mlčí, nikomu se nesvěří, stud a pocit pošpinění jsou proti. V hlavě se jí toho točí nespočet, neví, kudy kam. Volí razantní cestu. Jenže po neúspěšné sebevraždě končí v psychiatrické léčebně pro mladistvé. Jenže psychické zotavování potrvá sakra dlouho. Odvážná Dominika Morávková-Zeleníková hraje na jedničku. I beze slov. Dokonale na sebe upozornila už v Pirku, které se předvedlo coby překvapivě vyzrálé autentické a depresivní drama. Debutující Tereza Nvotová si šlape vlastní cestu a nepříjemných ženských témat se nebojí. Své dítko ladí do nevýrazného a tlumeného, ostrého jazyka náctiletých se naopak nebojí. Potěší i výkony mladých ztracených duší, z míry vyvede morálka v samotném zařízení pro mládež a všeobecná neschopnost systému. Tempo je kolísavé, pár scénáristických nedohmatů by se našlo, ovšem útrapy dospívající hrdinky se k divákům spolehlivě dostanou, což, předpokládám, bylo tím stěžejním. Tři až čtyři. (11.12.2017)

Povedený vstup mladé holky mezi celovečeráky, o tom žádná. Jinak ale hnůj a hnus na to jen koukat. Nemám rád tuhle tematiku na plátně, protože se mi vždycky otvírá kudla v kapse. Tady obzvlášť, protože trest činkou je zatraceně málo. Obecně bych byl radši, kdyby (pokud se to vzájemně nevylučuje) se na to přestalo tolik ukazovat a o to víc se s tím začalo něco dělat. Poutavý film, zároveň ale jeden z mála, o kterém můžu s jistotou říct, že už ho fakt nikdy víc neuvidím. (09.05.2017)

Formanov PRELET po Slovensky a trochu inak. Silná atmosféra, ktorá ma pohltila. Absolútna ignorácia a nezáujem personálu psychiatrickej liečebne bol zobrazený verne (o tom tu ale nie). Práca s nehercami a slovnik dnešnej Slovenskej mládeže. Autenticita filmu pre mňa na 100%. Pre mňa osobne najlepší Slovenský počin tohto roka. P.S. Keby malo Slovensko oskara, dal by som ho za hlavnú rolu Morávkovej a za vedľajšiu Holubářovi (ktorý bol úžasný aj napriek ojedinelejšiemu výskytu) (13.12.2017)