Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (260)

Rosana 

všechny recenze uživatele

Hodně šílený surrealistický film, ze kterého mám podivné pocity, kdykoliv si na něj vzpomenu. Hororově depresivní, šílené a masakrózní. Musím se přiznat, že poprvé jsem v kině usnula a zdál se mi sen, takže když jsem se vzbudila, tak mi to pasovalo na ten sen. Podruhé jsem se nadopovala kofeinem a bylo to o něco lepší :) ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Po druhém zhlédnutí a přečtení Nezvalova stejnojmenného "černého románu" jdu s hodnocením o hvězdu dolů. Přesto platí, že je Jirešova Valérie filmařsky zcela unikátní počin, a to minimálně na české poměry. O filmu zajímavě píše J.Žalman v knize "Umlčený film" (2008): "Film Jaromila Jireše Valerie a týden divů (1970), na jehož scénáři se podílela Ester Krumbachová, která navrhla také kostýmy, neměl v československé hrané tvorbě precedens: šlo nejenom o první zfilmování prozaického díla Vítězslava Nezvala, navíc se tu český film poprvé přihlásil ke stylu "černého" nebo "gotického" románu. Jireš tak znovuobjevil pro českou kulturní veřejnost básníkovo polozapomenuté dílo, spíše však jako literární kuriozitu než jako neprávem opominutou uměleckou hodnotu... Za skutečný horor tedy Nezvalův román považovat nebudeme, a ve stejném "hororovém" duchu pojal svou Valerii i Jireš.... Se sexuální agresivitou a krutostí klasických hrůzostrašných románů se ve Valerii spíše jen koketovalo. Koketovalo se s masochismem i sadismem, s incestem i homosexualitou (lesbismem)), se sexuálním podvědomím à la Freud - to vše jako by zde však bylo jen proto, "aby nic nechybělo"; ke skutečného sexuálnímu hororu, ovládajícímu člověka jako temná prahorní síla, to mělo daleko. Zatímco z erotiky klasických hororů mrazilo, Nezval a Jireš hráli na struně erotických senzací... Berme tedy filmovou Valerii tak, jak je, jako básnický hokuspokus přesadit hrůzostrašné téma z jeho původní vlasti do pokojného českého podnebí... Filmařský um, s jakým Jireš Valerii převedl na filmařské plátno, dokázal obohatit spektrum českého filmu o barvy, které v něm dosud chyběly. Mistrné balancování na pomezí pohádky a halucinace, somnambulní lyrika, vytvářející jakoby světelný most mezi pubertálně sladkou mdlobou a životem, a konečně i ten smyslný opar, do něhož je to zahaleno - to vše představovalo v poměrech českého filmu kus nefalšovaného básnického zisku." A to i díky šťastnému obsazení titulní role, dodávám já. Jaroslava Schallerová na mě v tomto filmu při prvním zhlédnutí zapůsobila jako zjevení. UPDATE 29.5.2023 - Napotřetí v telce mě to opět bavilo, tehdy 13 letá herecká představitelka titulní role je skutečně okouzlující, až se v některých záběrech tají dech. Trochu problém mám jen s karnevalovým finále a střílením po tchoři (u něhož doufám, že nebylo doopravdy). ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Počínaje prvním záběrem, není ve filmovém zpracování Nezvalova „gotického románu“ jediné scény, kterou by nenaplňovalo nebezpečí. Ať již konkrétní obraz sytí očividná hrůza, která stahuje hrdlo a hýbe krví v tepnách, aby spáče probrala ze sna a ulevila mu krotkým denním světlem, nebo jen zdánlivě prostě klouže po jistých stěnách sdílené skutečnosti, příšeří oslňuje vše, co se nabídne na stříbrném plátně ke sdílení. Již v raném mládí, kdy jsem se k tomuto filmu konečně dostal, jsem jím byl uštknut a dodnes se mu nevyhýbám, byť v obavách z ran. Je jako kruté jablko, které slibuje poznání, ale nenabízí ani sdělení, jen ve studených nemocničních postelích tráví nejprchavější vteřiny dětství, za nímž se červenají obzory… ()

Mikah 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších českých filmů a jeden z nejzajímavějších filmů vůbec. Největší zásluhu na tom má úchvatná Nezvalova knižní předloha (kterou vřele doporučuji) a i přestože ji tvůrci na plátno nepřevedli zcela věrně a dokonce něco docela radikálně změnili, zdařilo se jim to neméně poutavě. Co bych vytkla je, že místy je film mírně chaotický a některé scény jakoby do filmu vůbec nezapadaly, i přestože v knize dávají smysl, ale než jsem si přečetla knihu, příliš mi to nevadilo. Film je spojením snové a tajemné atmosféry, úžasné výpravy, úchvatných záběrů, originálních surrealistických scén a trochy dekadentní zhýralosti, jako bonus krásná Jaroslava Schallerová. To vše je výsledku výjimečné dílo. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

"To nic, to je jen visící muž." ♥ Filmový zázrak, který mě navštívil náhle a nepustil dodnes aneb "jak snadno a rychle zblbnout", jak říká moje maminka. K filmu se mi hodí přesně ten komentář, jaký používám u básní, které mi přijdou hodně dobré a hodně dobře udělané: Tak osobité, vymazlené, nekompromisní a vydělení dílo, že nedokážu namítat absolutně nic, protože všechno je tam, kde to má být, kde to má své místo, kde to vyrostlo a kde to nadělá ten největší užitek nebo paseku. Vřískám radostí, jako bych sama teprve poprvé krvácela. ()

Galerie (75)

Zajímavosti (20)

  • Při filmování nebylo použito improvizace, točilo se přesně podle scénáře, ale některé scény v něm nebyly uvedelny, aby představitel zvrhlého mnicha Jan Klusák natáčení neodmítnul. (troufalka)
  • Film se objevil v knize "101 hororů které musíte vidět, než zemřete" editora Stevena Jay Schneidera, spolu s takovými kulty jako jsou Vymítač ďábla (1973), Halloween (1978) nebo Osvícení (1980). (RozaF)
  • Natáčelo se i v Kostelním Vydří. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Související novinky

Zemřela herečka Nina Divíšková

Zemřela herečka Nina Divíšková

21.06.2021

Ve věku 84 let dnes odešla česká filmová, televizní a divadelní herečka Nina Divíšková, již si velké množství diváků vybaví například jako babičku Bětu z populárního rodinného seriálu České televize… (více)

Zemřela herečka Jana Andresíková

Zemřela herečka Jana Andresíková

20.10.2020

Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (více)

Festival Finále v Plzni zahájí Český mír

Festival Finále v Plzni zahájí Český mír

18.04.2010

Festival českých filmů Finále 2010 se letos uskuteční od 18. do 24. dubna. Zahajovacím filmem bude v předpremiéře uvedený dokument Český mír režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Festival v… (více)

Reklama

Reklama