Žert

To je ten problém adaptací, které člověk vidí až po přečtení knihy. Jako čtenář si udělám nějakou představu o postavách, o vyznění popisovaných událostí, a pak se musím porovnat s tím, že se zfilmovaná podoba od mé představy více nebo méně liší. Žert rozhodně není špatný film, zároveň je však podle mne neúplný, 77 minut ani nedovoluje víc než jen zobrazení některých klíčových událostí z knihy (sem tam pozměněných). Silné jsou především scény od PTP, to není sranda vojna, jak ji představil Švandrlík, zde jde o skutečné peklo na zemi. Možná ještě syrovější je "výslech" před studentským výborem ("Jsi trockista"). Samotný motiv pomsty (zpackané), která nakonec dopadá na vlastně nevinné osoby, ale pro mne ve filmu nevyzněl tak jako v knize. Tedy alespoň před těmi cca 20 lety, kdy jsem film viděl, což bylo krátce po přečtení románu. K němu mohu dodat, že jde o jeden z příkladů skutečnosti, že i povinná středoškolská četba může chytnout. (29.10.2017)

Kdyby neexistovala knížka, hodnotím líp. Takhle ale musím "jen" čtyři, i když si upřímně neumím představit, jak knižní předlohu líp dostat do 80 minut filmu. Jireš odvedl moc dobrou práci a není jeho chybou, že Kundera to napsal tak výtečně. EDIT LFŠ 2018: celý letošní festival /tj. 25 hodin/ jsem de facto absolvoval kvůli jedinému lákadlu - setkání s Josefem Somrem. Očekával jsem vetchého senilního starce a bál jsem se, že ho na pódium Slováckého divadla dovezou (člověk nesmí věřit Kleinovi a jeho Básníkům). Josef Somr je stále vtipný, hloubavý a upřímný muž a já si přeju, abychom se za těch dvacet let v Uherském Hradišti oba znovu potkali. Filmu budeme říkat stále Žert, a ano, má své pevné místo v tom nejlepším šuplíku čs kinematografie. Z odstupem dalších deseti let od prvního zhlédnutí a kdoví kolik od četby románu, Jireš natočil geniální věc. To prolínání časů, Ludvíkova absence v obrazech z úplné minulosti a postupné četnější oběvování v novějších etapách života, je mistrně sestříhané a kdyby tehdy Žert mohl soutěžit o nějaké dnešní ceny, získal by absolutorium za střih zvuku i kamery, dialogy a scénář. Škoda, že filmový technik z radia už není mezi námi. A taky Evald Schorm, skvěle zahraná civilní postava. (30.06.2008)

Kniha dokonalá, film stále hodně dobrý... Výborně obsazený přepis, který velmi dobře odhadl, jak přesvědčivě zobrazit padesátá léta a znázornit Ludíkovu zahořklost. Některé postavy a motivy sice film neobsahuje, ale domnívám se, že základnímu významu a Kunderově nekompromisnímu vidění padlých to neubližuje. Snad jen způsob vyprávění trpí oproti jedinečně rozkouskované knize, jejíž záchvěvy čtenáře naplno pohltí, pokud se v průběžně vrací o pár stran zpět, doplněn o znalost dalších informací. Neznám lepší film Jaromila Jireše a navíc věřím, že univerzální způsob sdělení může uspět za hranicemi i dnes. Světový román se dočkal výborného filmu, byť uznávám, že filmové dílo si Kundera nikdy plně neautorizuje. Hold celuloid... (27.10.2005)

Padesátá léta a jejich odpadový odkaz působila svou tíhou už na současníky a zejména pak na ty, kteří byli jejich nechtěnými účastníky a nezřídka i mravními spolupachateli. Tedy i na generaci Kunderovu, Kohoutovu, Vaculíkovu, Jiráskové a mnoha dalších, kteří z mnoha důvodů - nejčastěji pro mladický věk - podlehli v druhé polovině čtyřicátých let vábničce navenek idealistického projektu KSČ. Hlavní postava, do níž jsou zřejmě sneseny zkušenosti mnoha lidí této skupiny, svým životem i svou bezmocí, krystalizující do touhy po černobílé mstě-odplatě, svou ponurou životní cestou i naplněním své chorobné touhy zjišťuje, že vlastní vnitřní problémy není možné řešit snížením na úroveň zhoubců a reflektovat je navíc do lidí, kteří s původními ději mají jen málo společného. Při posuzování a srovnávání kvality literární předlohy a filmového zpodobení není možné překrývat písemnictví a obraz; na to jsou obě umělecké řeči až příliš odlišné. Společný jmenovatel - pocit tísně a bezmoci, vlastní dnes i nemalé části polistopadové populace - , který prostupuje celý ŽERT, vrcholí závěrečným Jahnovým povzdechem, že zbil nepravého. Ale jakého nepravého? A tak na vylučovací scény padesátých let, ze kterých mrazí i dnes - bylo to v našem hraném filmu zřejmě poprvé, co byly podány v takto obnažené podobě - nenalézáme odpověď nejen ve více než 40 let starém díle, ale ani dnes, v naší současnosti. Tato nadčasová hořkost bezmoci a bezradnosti ŽERTU je plně ne nadčasová, ale - bohužel - současná. (14.07.2010)

LFŠ 2007 ... nevím jestli bych v ději neplaval, kdybych nečetl knížku...ale na kdyby se nehraje, tak jsem byl akorát překvapen, že hlavní zápletka, totiž ostravská Lucie, se ve filmu vůbec nevyskytla...faktem je, že by stopáž musela být značně delší, ale i tak možná škoda... Josef Somr hrál opravdu fantasticky a vůbec celé zpracování bylo věrné atmosféře knihy, snímku velmi prospělo, že se na režii podílel sám Milan Kundera. (30.07.2007)